|
|
Vztah nadhodnocování vlastních znalostí a záškoláctví žáků: Využití metody identifikace nadhodnocování vlastních znalostí na datech šetření PISA 2012
Mayerová, Kateřina ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou souvislosti metody identifikace nadhodnocování vlastních znalostí (MINa) a záškoláctví na základě dat sebraných v rámci žákovského dotazníku v šetření PISA v roce 2012. Nejprve jsou v ní shrnuty teoretické poznatky týkající se šetření PISA, nadhodnocování vlastních znalostí a s ním spojených dosavadních výzkumů a záškoláctví. Obecně si práce kladla za cíl zjistit, zda existuje vztah mezi hodnocením vlastních znalostí a záškoláctvím a zda v rámci tohoto vztahu existují rozdíly mezi jednotlivými státy a ekonomickými subjekty zapojených do šetření PISA 2012. Vztahy mezi záškoláctvím a nadhodnocováním vlastních znalostí se ukázaly být statisticky významné, ačkoliv hodnoty korelací jsou nízké. Nejvyšší hodnoty můžeme pozorovat mezi alespoň nějakou obeznámeností s neexistujícími pojmy a proměnnými záškoláctví, mezi alespoň nějakou obeznámeností s existujícími pojmy a proměnnými záškoláctví a mezi indexem přesnosti a proměnnými záškoláctví. Nejvýrazněji jsou jednotlivé vztahy pozorovatelné v Jižní Koreji, v Macau, v Čínské Tchaj-peji, Austrálii, na Novém Zélandu, v Estonsku, v Litvě, v Maďarsku, na Slovensku, ve Španělsku, v Irsku, na Islandu a v UK. KLÍČOVÁ SLOVA Metoda identifikace nadhodnocování vlastních znalostí, záškoláctví, pozdní příchody do školy, PISA,...
|
|
|
Záškoláctví na středních školách
Krejčová, Miluše
Bakalářská práce se věnuje oblasti záškoláctví na středních školách. Cílem je poznat, popsat a interpretovat míru záškoláctví u žáků středních škol. Teoretická část práce je věnována definici záškoláctví, jeho druhům, nejčastěji zjištěným příčinám, zakotvení záškoláctví v platné legislativě České republiky a možnostem škol při jeho řešení. Praktická část je potom věnována samotnému kvantitativnímu výzkumu, formou dotazníkového šetření, který má zodpovědět hlavní výzkumnou otázku, a to jaké jsou nejčastější příčiny a míra výskytu záškoláctví u žáků středních odborných škol, středních odborných učilišť a čtyřletých gymnázií. Dotazník byl distribuován prostřednictvím odkazu na internetu a jeho výsledky jsou podrobně analyzovány v grafech.
|
|
|
Problematika záškoláctví na středních školách v kontextu rizikového chování.
Čech, Jaroslav ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou záškoláctví v souvislosti s ostatními projevy rizikového chování u žáků vybraných středních odborných škol v Mladé Boleslavi. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat a zjistit, jaké jsou nejčastější příčiny záškoláctví žáků vybraných středních škol v Mladé Boleslavi a zjistit případnou souvislost záškoláctví s tolerancí záškoláctví a prevenci záškoláctví z pohledu učitelů, školy a rodičů. Teoretická část se v úvodu věnuje vymezení pojmu rizikové chování, rizikovými faktory a vybranými projevy rizikového chování. Následuje kapitola věnována samotnému záškoláctví, definování, kategorizaci a vymezení příčin a důsledků, neopomíná se ani legislativní rámec záškoláctví. Pojednává také o období dospívání, kterým žáci středních škol prochází a věnuje se také prevenci rizikového chování jedinců a intervenci záškoláctví z pohledu školy v tomto období. V závěru teoretické části jsou uvedeny instituce, které napomáhají řešit školní problémy, školní preventivní programy a doporučené postupy při řešení problémů a prevenci záškoláctví. Praktická část této diplomové práce zjišťuje prostřednictvím kvantitativně orientovaného výzkumu důvody a příčiny záškoláctví na středních školách. K provedení výzkumu u žáků je použita metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce,...
|
|
|
Motivace studentů vybraného gymnázia pro záškoláctví
Slámová, Magdaléna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Má práce se zaměřuje na motivy studentů k záškoláctví, které Salavcová (2017) vysvětluje jako neomluvenou absenci žáka základní či střední školy z vyučování. Tento fenomén Kyriacou (2004) považuje za klíčový pro možnost indikace správné funkce vzdělávacího systému. Jádrem teoretické části jsou příčiny tohoto patologického jevu, které Thambirajah a kol. (2008) kategorizuje jako příčiny na straně žáka, na straně rodiny, na straně vrstevníků, na straně školy a případy, kdy se student dostane do těžké životní situace. Nejčastější příčiny Čapek (2014) vidí ve strachu z písemných testů, nezájmu o školu, šikaně. Toto členění příčin jsem využila i následně v praktické části, která byla realizována jako kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru se sedmi studenty vybraného gymnázia, výchovnou poradkyní a metodičkou prevence. V analýze rozhovorů jsem se zaměřila především na motivaci probandů k záškoláctví a na faktory, které jejich záškoláctví ukončily. Výsledkem studie je rozšířený model příčin záškoláctví, které se téměř shodují se zmíněnými nejčastějšími faktory Čapka (2014), až na faktor šikany. V mém případě šlo konkrétně o slabou vůli, převahu jiných zájmů v době adolescence, experimentování především s návykovými látkami, špatné vztahy žáků s učiteli nebo pocit nezajímavé či nedůležité hodiny....
|
|
|
Rizikové chování středoškolské mládeže
ŠABRŠULA, Jiří
Práce se zaměřuje na problematiku rizikového chování středoškolské mládeže. Součástí práce je zjištění výskytu rizikového chování a možných způsobů eliminace tohoto nežádoucího jevu. Práce bude kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Za pomoci metodiků prevence na daných středních školách zjistíme připravenost škol na tento nežádoucí jev a dále pomocí dotazníkového šetření zjistíme výskyt určitých složek rizikového chování, které je totožné pro střední školu.
|
|
|
Rizikové chování z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ŠESTÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, s jakými podobami rizikového chování se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejčastěji setkávají a zda pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímají poruchy příjmu potravy jako rizikové chování. V souvislosti s těmito cíli jsem stanovila hypotézy takto: Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí se setkávají se všemi devíti typy rizikového chování a poruchy příjmu potravy jsou pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímány jako rizikové chování. Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvantitativní výzkum, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo čtrnáct sociálních pracovníků, konkrétně kurátorů pro děti a mládež působících na orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Jihočeském kraji. Zjištěné výsledky ukazují, že se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí u svých klientů nejčastěji setkávají se záškoláctvím, poté se šikanou, kyberšikanou, sexuálním rizikovým chováním a látkovými závislostmi. Z odpovědí je zřejmé, že rizikové chování se více vyskytuje v mimoškolním prostředí. Většina respondentů se přiklání k tomu, že primární prevence rizikového chování ve školství není dostačující. V souvislosti s druhým cílem, jež je zaměřený na poruchy příjmu potravy, uvedla většina dotázaných, že souhlasí se zařazením poruch příjmu potravy do rizikového chování. Za nejčastější stravovací poruchu, se kterou se setkávají, označili mentální anorexii. Dle jejich názoru není, v rámci prevence ve školách, na problematiku poruch příjmu potravy a rizika s nimi spojená brán dostatečný zřetel. U svých klientů, trpících onemocněním poruchou příjmu potravy, se nejčastěji snaží o spolupráci s jejich rodinami či je odkáží na příslušnou odbornou pomoc. Na základě těchto výsledků je třeba podotknout, že první hypotéza se s výsledky rozchází, kdežto druhá hypotéza je s nimi ve shodě. Výsledky výzkumu by mohly posloužit jako informační materiál pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dále jako podklad pro pedagogy pracující s rizikovou skupinou žáků. Také by mohly být přínosné pro zlepšení spolupráce mezi školou a pracovníky OSPOD či mezi pedagogy při tvorbě minimálního preventivního programu.
|
|
|
Negativní jevy na ZŠ a současná legislativa
HOMMER, Roman
Práce se zabývá tématem negativních jevů (forem rizikového chování) u žáků základních škol v Českém Krumlově a zmiňuje platnou legislativou v oblasti primární prevence rizikového chování u školou povinných dětí a mládeže. V teoretické části popisuje vybrané sociálně patologické jevy, systém primární prevence a legislativu MŠMT i jiných ministerstev v oblasti prevence rizikového chování, jako i preventivní činnost institucí a organizací na území města Český Krumlov podle platných zákonů. Součástí diplomové práce v praktické části je empirický výzkum provedený na vybraných základních školách v Českém Krumlově mezi pedagogy, který mapuje jejich zkušenosti s nejčastějšími formami rizikového chování žáků a dále jejich znalost a využívání platné legislativy v oblasti prevence, jak ve školních, tak i v mimoškolních aktivitách.
|
|
|
Záškoláctví a jeho prevence
SAITZ, Michal
Práce je zaměřena na různé projevy záškoláctví a je rozdělena do čtyř kapitol: druhy záškoláctví, příčiny záškoláctví, prevence záškoláctví, DDM - místa pro aktivní trávení volného času. V první kapitole se práce zaměřuje na druhy záškoláctví, ve druhé popisuje jeho příčiny, ve třetí se zamýšlí nad jeho prevencí. Ve čtvrté kapitole popisuje domy dětí a mládeže jako místo pro aktivní trávení volného času. Cílem této bakalářské práce je popis problematiky nejčastějších důvodů záškoláctví a nabídnutí zajímavého řešení prevence tohoto patologického jevu, a tím je širší využití nízkoprahových zařízení, kterými salesiánská střediska pro děti a mládež bezesporu jsou. Tato střediska jsou určena pro širokou veřejnost, ale díky tomu, že jsou nízkoprahová, jsou přístupna i dětem ze sociálně slabších poměrů.
|
|
| |
|
|
Záškoláctví a odmítání školní docházky u žáků na SŠ
Janečková, Viola ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Záškoláctví a odmítání školní docházky na SŠ ABSTRAKT: Rizikové chování mládeže, je závažným celospolečenským jevem. V této souvislosti byl ve školním roce 2007/2008 proveden první výzkum středních zdravotnických škol v Karlovarském kraji, který se obecně zaměřoval na všechny druhy rizikového chování. Už z tohoto výzkumu mimo jiné vyplynula informace, že 30,80 % žáků se dopustilo záškoláctví. Na základě stoupající tendence záškoláctví je tato práce zaměřená na problematiku záškoláctví a odmítání školní docházky. Teoretická část práce byla směřována na vymezení záškoláctví, jeho příčiny, diagnostiku, důsledky, intervenci a legislativní ošetření této problematiky. Cílem výzkumné části byla analýza četnosti výskytu záškoláctví a odmítání školní docházky u žáků 1. a 4. ročníků Střední zdravotnické školy v Karlových Varech, vyhodnocení faktorů souvisejících a ovlivňujících záškoláctví, odmítání školní docházky a porovnání zjištěných výsledků. V praktické části byla použita data z vlastních anonymních dotazníků, které vyplnilo celkem 180 respondentů. Analýza dat potvrdila vysoký a stále stoupající počet záškoláků mezi žáky Střední zdravotnické školy v Karlových Varech. Výsledky přinášejí množství informací, ze kterých je možné vyvodit konkrétní preventivní opatření. KLÍČOVÁ SLOVA: záškoláctví, odmítání...
|
host ::
RSS.