|
|
K posesivitě v českém znakovém jazyce
Šestáková, Markéta ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Škodová, Svatava (oponent)
Diplomová práce popisuje způsoby vyjádření posesivity v českém znakovém jazyce, a to s využitím replikace výzkumu popsaného v publikaci Possessive and existential constructions in sign languages (Zeshan - Perniss, 2008), která je součástí série formulující první poznatky týkající se typologie znakových jazyků. První části práce věnují pozornost teoretickému kontextu - kategorii posesivity a definici některých základních termínů, teorii univerzálií, jazykové typologii obecně a typologii znakových jazyků. Následně je představena výchozí publikace (Zeshan - Perniss, 2008) - její teoretická východiska (atributivní a predikativní konstrukce, zcizitelná a nezcizitelná posese, schémata událostí), design výzkumu (dotazník a elicitační materiály) a výsledky, k nimž autoři došli na základě dat z 28 znakových jazyků. Výzkum posesivity v českém znakovém jazyce proběhl ve dvou fázích: 1) rozhovor s lingvisticky vzdělanou rodilou mluvčí na základě dotazníku uvedeného ve výchozí publikaci (Zeshan - Perniss, 2008), 2) elicitace posesivních konstrukcí od dvanácti respondentů (šesti dvojic), kterým byly zadány elicitační úkoly užité ve výchozím výzkumu (Zeshan - Perniss, 2008). Na základě analýzy získaných dat (anotace v programu ELAN 6.4, tvorba excelové tabulky s podrobnými popisy zaznamenaných konstrukcí a jejich...
|
|
|
Principy inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce
Šestáková, Markéta ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formální stránkou inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce. Cílem výzkumu je popis artikulace jednotlivých iniciál, respektive jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. V teoretické části je nejprve věnována pozornost problematice proprií v mluvené češtině se zaměřením na antroponyma (především rodná jména a příjmení). Následně je představena inicializace, s ní související terminologie (užší a širší pojetí inicializace, dočasná lexikalizace, jednopísmenné znaky atd.) a prstová abeceda. Dále jsou na základě diplomové práce Radky Faltínové (2005) popsány nejběžnější typy jmenných znaků v českém znakovém jazyce. V praktické části je analyzován materiál ze Zpráv v českém znakovém jazyce, který byl vybrán pro vysokou koncentraci antroponym. V první fázi výzkumu jsou kategorizovány všechny produkce antroponym podle způsobu jejich vyjádření - zastoupeny jsou i typy, které nejsou běžné v přirozené komunikaci. V druhé fázi jsou analyzovány pouze iniciály a jsou identifikovány způsoby jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. Kromě přehledu modifikací jsou též popsány jednotlivé iniciály a jejich produkce. Klíčová slova vlastní jméno, osobní jméno, antroponymum, inicializace, prstová abeceda, český znakový jazyk, jmenný znak, slovotvorba
|
|
|
Rizikové chování z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ŠESTÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, s jakými podobami rizikového chování se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejčastěji setkávají a zda pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímají poruchy příjmu potravy jako rizikové chování. V souvislosti s těmito cíli jsem stanovila hypotézy takto: Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí se setkávají se všemi devíti typy rizikového chování a poruchy příjmu potravy jsou pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímány jako rizikové chování. Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvantitativní výzkum, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo čtrnáct sociálních pracovníků, konkrétně kurátorů pro děti a mládež působících na orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Jihočeském kraji. Zjištěné výsledky ukazují, že se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí u svých klientů nejčastěji setkávají se záškoláctvím, poté se šikanou, kyberšikanou, sexuálním rizikovým chováním a látkovými závislostmi. Z odpovědí je zřejmé, že rizikové chování se více vyskytuje v mimoškolním prostředí. Většina respondentů se přiklání k tomu, že primární prevence rizikového chování ve školství není dostačující. V souvislosti s druhým cílem, jež je zaměřený na poruchy příjmu potravy, uvedla většina dotázaných, že souhlasí se zařazením poruch příjmu potravy do rizikového chování. Za nejčastější stravovací poruchu, se kterou se setkávají, označili mentální anorexii. Dle jejich názoru není, v rámci prevence ve školách, na problematiku poruch příjmu potravy a rizika s nimi spojená brán dostatečný zřetel. U svých klientů, trpících onemocněním poruchou příjmu potravy, se nejčastěji snaží o spolupráci s jejich rodinami či je odkáží na příslušnou odbornou pomoc. Na základě těchto výsledků je třeba podotknout, že první hypotéza se s výsledky rozchází, kdežto druhá hypotéza je s nimi ve shodě. Výsledky výzkumu by mohly posloužit jako informační materiál pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dále jako podklad pro pedagogy pracující s rizikovou skupinou žáků. Také by mohly být přínosné pro zlepšení spolupráce mezi školou a pracovníky OSPOD či mezi pedagogy při tvorbě minimálního preventivního programu.
|
host ::
RSS.