|
|
3D model z dvojice kamer
Bastl, Jiří ; Horák, Karel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvoření metod pro získání 3D dat. Tyto data mají být použitelná jako vstupní data pro algoritmy, které je zpracují do formátů zprostředkující prostorový vjem člověka. Je řešen problém rektifikace, kdy srovnáváme jeden snímek podle druhého, a výpočet modelu scény snímané dvěma kamerami.
|
|
|
Zubní 3D skener
Kotek, Lukáš ; Sekora, Jiří (oponent) ; Balogh, Jaroslav (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je prostudování aktuálních principu 3D skenování, anatomie lidského chrupu a využití 3D skenování v oblasti stomatologie a jiných oblastní ve zdravotnictví. Další část této práce je věnována softwarevému a hardwarovému návrhu 3D skenovacího systému umožňující skenování sádrových zubních odlitků. Tento návrh využívá webkameru, projektor a točnu. Princip skenování je založen na aktivní triangulaci. Výstupem 3D skeneru jsou mračna bodů, které se dále využívají pro rekonstrukci povrchu. Rekonstruovaný povrch je následně uložen do formátu .stl.
|
|
|
IR teploměr s automatickou korekcí emisivity
Dobesch, Aleš ; Tannenberg, Milan (oponent) ; Poliak, Juraj (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o základních fyzikálních veličinách a zákonech týkajících se bezkontaktního měření teploty a určování emisivity těles. Nastiňuje konstrukční řešení a realizaci IR (Infra-Červeného) teploměru s možností automatické korekce emisivity. V první kapitole je vysvětlen pojem teplota a základní principy měření teploty. Druhá kapitola je zaměřena na historii a teorii bezkontaktního měření teploty, kde jsou postupně vysvětleny základní pojmy týkající se bezkontaktního měření teploty a problému určování emisivity tělesa. V následující třetí kapitole je nastíněn návrh řešení hardwarové stránky IR teploměru. Čtvrtá kapitola obsahuje popis softwarové stránky IR teploměru. Poslední pátá kapitola shrnuje poznatky z realizace bezkontaktního teploměru s automatickou korekcí emisivity a ověření funkčnosti IR teploměru.
|
|
|
Model bezdrátové senzorové sítě realizovaný v nástroji J-Sim
Vrzal, Tomáš ; Morávek, Patrik (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou bezdrátových senzorových sítí a jejich komunikačními protokoly. Je postupně vysvětleno, z čeho je síť složena, na jakých standardech je postavena a v jakých odvětvích se nejčastěji používá. Hlavní náplní práce je seznámení s lokalizačními algoritmy, používaných ve WSN. Algoritmy jsou přehledně rozděleny do skupin podle používaných metod. V práci je dále vedena a popsána struktura použitého simulačního nástroje J-Sim, pomocí kterého bude vytvořena bezdrátová senzorová síť. Na vytvořenou síť pak budou aplikovány jednotlivé lokalizační algoritmy, které musejí být nejprve implementovány do simulátoru pomocí Java kódu. Veškeré vytvořené třídy a samotné algoritmy, jsou v práci podrobně popsány. Výsledky simulací jsou detailně a graficky zobrazeny u jednotlivých lokalizačních algoritmů.
|
|
| |
|
|
Výzkum lokalizačních algoritmů pro bezdrátové senzorové sítě
Holešinský, Pavel ; Morávek, Patrik (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřená na výzkum lokalizačních algoritmů. Lokalizační algoritmy jsou často vyvíjeny přímo pro konkrétní aplikaci, protože konkrétní požadavky každé aplikace se mohou značně různit. Takový přístup by vedl k existenci mnoha variant lokalizačních algoritmů. Základních principů lokalizačních algoritmů je však jen několik. Navzájem se od sebe liší použitými mechanismy a nastavenými parametry, čímž se přizpůsobují konkrétnímu prostředí. Při hledání nejvhodnějšího lokalizačního algoritmu pro konkrétní podmínky a požadavky je možné okruh zúžit na základě obecné charakteristiky lokalizačních algoritmů. Pro porovnání chování několika podobných algoritmů a pro výběr nejlepšího nastavení parametrů je velmi užitečná existence simulačního prostředí, které poskytuje odezvu lokalizačního algoritmu s konkrétně nastavenými parametry na testovací vstupní podmínky. Právě takové simulační prostředí je v rámci této diplomové práce vyvíjeno. Nejdříve byl proveden průzkum dostupných možností pro lokalizaci, přičemž byl zde v práci uveden jejich přehled. Dále se pak práce zaměřuje na vývoj dvou lokalizačních algoritmů. Oba algoritmy pro určení pozice využívají triangulační mechanismus, který určuje pozici v neznámém bodě na základě vzdálenosti ke třem bodům se známou pozicí. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že algoritmy budou mít podobné vlastnosti. Pomocí simulačního prostředí je prezentována jejich odlišnost a také vhodnost použití v odlišných podmínkách.
|
|
| |
|
|
2D triangulace zdrojů tepelného záření
Zsemle, Radek ; Zuth, Daniel (oponent) ; Matoušek, Radomil (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření inteligentních senzorických jednotek (Intelligent Sensor Unit, ISU) schopných určit zdroj tepelného záření odlišitelný od pozadí. Jednotlivé ISU (Slave) budou komunikovat pomocí sběrnice I2C s centrální řídící jednotkou (Master), která bude určena jak k nastavení ISU (Slave) tak k vlastnímu výpočtu polohy tepelného zdroje a komunikaci s obsluhou. Celý systém ISU bude založen na uP ATmega128. Senzorická část bude schopna snímat v rovině perimetr 0° až 180°, a rozlišit teoretický teplotní gradient objekt-pozadí 2°C. Daná aplikace může být využita pro potřebu monitoringu technologických i živých objektů.
|
|
|
Používání diskurzivního ukazatele 'che' v rioplatenské španělštině: sociolingvistické zaměření.
ŠMÍDOVÁ, Markéta
Předmětem této diplomové práce je sociolingvistická analýza konverzačního ukazatele 'che' v rioplatenské španělštině. Úvodní část je věnována teorii a dějinám konverzační analýzy, procesu gramatikalizace a klasifikaci diskurzivních ukazatelů. Autorka dále definuje předmět sociolingvistiky a na základě prací Williama Labova popisuje metodické problémy související se sběrem reálných jazykových dat. Podrobněji je vysvětlen také pojem rioplatenské a porteňské španělštiny. Rekapitulace teoretických poznatků o 'che' byla rozšířena o problematiku vývoje diskurzivních částic z interjekcí. Vlastní sociolingvistický výzkum je založen na kombinaci tří metod: introspekci, kvalitativní a kvantitativní analýze, a jeho jádrem je studium funkcí 'che' a souvislost mezi frekvencí výskytu daného ukazatele a vybranými sociologickými faktory.
|
|
| |
host ::
RSS.