|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Petrek, Marian ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Problémy institutu vazby Tématem této diplomové práce je oblast problémů institutu vazby. Tento zajišťovací institut trestního práva procesního sebou nese řadu problému, zejména v oblasti jeho aplikace a výkonu. Problematika vazby je v dnešní době brána velmi kontroverzně, což je pochopitelné zejména vzhledem k tomu, že vazba představuje velmi citelný zásah do základních lidských práv a je zde dán velký prostor justiční omyly, zejména vzhledem k požadavku bezprostřednosti rozhodování o vazbě a rozporným zájmům obviněného a OČTŘ. Téma diplomové práce jsem pojal ve 4 kapitolách. V první kapitole je zpracován vývoj trestního práva procesního a s tím spojený vývoj institutu vazby v zemích českých. Tato kapitola přináší alespoň obecné pojednání o vývoji vazby a měla by sloužit k uvedení do dané problematiky skrze exkurz do historie. Dále tato kapitola poukazuje na ty nejdůležitější etapy a zlomy ve vývoji vazebního institutu. Navazující kapitola obsahuje pojednání o materiálním vazebním právu de lege lata. Nejprve je zde přiblížen pojem institutu vazby a předpoklady jeho použití. Následně jsou zmíněny zásady a principy, na kterých je vazba vystavěna. Dále jsou rozebrány jednotlivé důvody vazby a meze jejich aplikace. Na závěr této kapitoly se zabývám zpřísněnou vazbou a alternativními opatřeními, která...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Špryňar, Michal ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt: Problémy institutu vazby Tématem této diplomové práce je "Problémy institutu vazby". Vazba jakožto institut trestního práva procesního je velmi problematický zajišťovací prostředek, omezující nepravomocně odsouzeného člověka na svobodě. Vazba bývá častým tématem sporů, odrážejících se na bohaté judikatuře Ústavního soudu České republiky, ale i judikatuře soudů na mezinárodní úrovni. Práce samotná je rozdělena do pěti kapitol. Po stručném úvodu, zasvěcujícím čtenáře do problematiky vazby, je v první kapitole popsaný historický vývoj vazby na území České republiky. Velký význam je kladen především na zákonnou úpravu a jednotlivé novely trestního řádu po roce 1989. Druhá kapitola pojednává o pojmové stránce vazby, včetně jejího účelu, základních rysů a jednotlivých zásad týkajících se institutu vazby. Třetí kapitola se zaměřuje na materiální vazební právo, konkrétně na jednotlivé vazební důvody a jejich vymezení, včetně příkladů judikatury Ústavního soudu. Obsahem této kapitoly jsou také instituty nahrazení vazby, včetně nově zakotvených předběžných opatření. Předposlední kapitola se věnuje formálnímu vazebnímu právu a osvětluje způsob, jakým je materiální právo, představené v předchozí kapitole, realizováno orgány činnými v trestním řízení. Konkrétně se tato kapitola zabývá rozhodnutím o vazbě,...
|
|
|
Problematika institutu vazby
Šmahelová, Michala ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
- Problematika institutu vazby Diplomová práce podává ucelený výklad o vybraných otázkách vazby jako jednoho ze zajišťovacích prostředků trestního řádu, jehož účelem je zajistit osobu obviněnou pro účely probíhajícího trestního řízení a výkonu trestu. Po stručném úvodu práce nejprve seznamuje čtenáře s vývojem tohoto institutu v trestním řádu č. 141/1961 Sb. a s ústavními a mezinárodněprávními limity omezení osobní svobody obviněného. Stěžejní část práce se věnuje problematice materiálního a formálního vazebního práva. Vymezen je pojem vazby jako zajišťovacího institutu, jsou shrnuty zákonné podmínky pro jeho užití a především je podrobně pojednáno o jednotlivých vazebních důvodech. V části věnované formálnímu vazebnímu právu se práce zaměřuje na právní úpravu rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, procesu přezkoumávání důvodnosti vazby včetně její nejvyšší přípustné doby trvání a započítání vazby a trestu pro případ, že bude obviněný pravomocně uznán vinným. Pozornost je rovněž věnována opatřením nahrazujícím vazbu, neboť zbaven osobní svobody může být obviněný až v případě, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Opomenuta také nejsou specifika vazby v řízení proti mladistvým. V závěru práce jsou předestřeny vybrané aktuální otázky institutu vazby, jako je často diskutovaná přiměřenost...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Válek, Dalibor ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou problémy institutu vazby. Cílem je pojednat o příslušné účinné právní úpravě, poukázat na některé problematické otázky s ní související a poskytnout určitý širší pohled na institut vazby. Práce je strukturována do 10 kapitol, jež jsou rozčleněny do dvou částí. 1. část se zaměřuje převážně na rozbor vazební právní úpravy obsažené v oddíle 1. hlavy 4. trestního řádu. Před tímto je provedeno souhrnné ústavně a mezinárodněprávní vymezení osobní svobody a zkoumaného institutu vazby a následně i jeho obecná trestněprávní charakteristika. 2. část se pak věnuje čtyřem vybraným problematikám určitým způsobem spjatým s institutem vazby, a to problematikou práva být slyšen ve vazebním řízení, vazby v řízení ve věcech mladistvých, kontrolních mechanismů dodržování práv osob ve výkonu vazby a aktivního volebního práva vazebně vězněných osob.
|
|
|
Problémy institutu vazby
Kudláček, Michael ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé Osobní svoboda člověka je základní lidské právo, současně je ovšem i v demokratické společnosti dovolené ho za určitých předem vymezených podmínek omezit. Tato diplomová práce se věnuje nejzávažnějšímu procesnímu omezení osobní svobody - institutu vazby. Vazba spočívá v dočasném omezení osobní svobody obviněného na základě rozhodnutí soudu v uzavřeném ústavu. Vazba je krajním prostředkem a k jejímu užití se má přistoupit až tehdy, nelze-li jejího účelu dosáhnout jiným opatřením. Vazba není prostředek nátlaku na obviněného a je nepřípustné jí zneužívat; rovněž se nejedná ani o sankční opatření. Vazební právo je upraveno v zejména v trestním řádu, který stanoví základní principy a podmínky, za kterých může být obviněný omezen na osobní svobodě tímto procesním nástrojem. Základními předpoklady pro vzetí obviněného do vazby je důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, dále že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání a konečně, že bude opakovat trestnou činnost. Tyto tři vazební důvody se také označují jako vazba útěková, koluzní a předstižná. Toto omezení osobní svobody smí trvat jen po určitou dobu, odstupňovanou podle závažnosti činu, kterého se měl obviněný dopustit. Zákon stanoví přesně podmínky a podrobnosti a dále i postup při přezkumu vazebních důvodů. O vzetí...
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Votočková, Lucie ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
PROBLÉMY INSTITUTU VAZBY Tato diplomová práce pojednává o institutu vazby. Jedná se o důležitou součást trestního procesu, při kterém dochází k omezování osobní svobody na základě potřeby zajištění osoby pro úkony trestního řízení. Jedná se o složitou problematiku, která vyžaduje řádnou a citlivou právní úpravu a stejně tak i vhodné použití v praxi. První část diplomové práce se zaměřuje na vlastní pojem vazby. Uvádí její definici a základní rysy. V podkapitolách jsou dále rozvedeny principy, jimiž se vazba řídí, a také je vysvětlen rozdíl mezi vazbou a trestem. Druhá část se věnuje otázce osobní svobody a vazby v souvislosti s mezinárodním a ústavním právem. První podkapitola se zabývá Listinou základních práv a svobod, která určuje základní podmínky pro omezení osobní svobody a pro vzetí do vazby. Další podkapitola srovnává dva významné mezinárodní dokumenty, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, které mají významný vliv na právní úpravu vazby v České republice. Část třetí obsahuje hmotněprávní úpravu vazby. Jsou zde uvedeny podmínky pro uvalení vazby, dále jsou podrobně rozepsány důvody vazby a zpřísněné důvody. Také jsou zde uvedena a rozpracována jednotlivá opatření, kterými lze vazbu nahradit. Čtvrtá část se věnuje...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Münzová, Kristýna ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Resumé Záměrem mé diplomové práce je analýza psychologického profilování pachatele, jedné z disciplín forenzní psychologie využívané orgány činnými v trestním řízení v jejich snaze dopadnout pachatele trestného činu. Jejím důvodem je pak můj zájem o trestní právo obecně, zvláště pak o psychologické aspekty, které sehrávají v práci orgánů činných v trestním řízení v jejich kontaktu s individuálními pachateli trestných činů nějakou roli. Má diplomová práce se skládá ze tří kapitol, kdy se každá zabývá jiným hlediskem psychologického profilování pachatele. Kapitola první je kapitolou úvodní, seznamuje čtenáře se základní terminologií psychologického profilování a s jeho podstatou obecně. Kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, které se zabývají pojmem psychologického profilování, jeho historií, jednotlivými delikty vhodnými k profilování, způsobem sestavování psychologického profilu a možnostmi využití psycholgického profilu pachatele v trestním řízení v podmínkách České republiky. Kapitola druhá se pak zabývá neznámějšími přístupy k psychologickému profilování pachatele, jeho metodami a typologiemi. Opět ji tvoří pět podkapitol. Podkapitola první se zaměřuje na různé přístupy k tomuto oboru, podkapitola druhá studuje deduktivní a induktivní metody psychologického...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Šimek, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá institutem vazby, jakožto zajišťovacím institutem. Jedná se o do značné míry kontroverzní institut, jelikož jeho užitím dochází ke střetu zájmu orgánů činných v trestním řízení na dosažení účelu trestního řízení a práva osob na osobní svobodu zaručeného Listinou základních práv a svobod, přičemž na obviněné musí být pohlíženo jako na nevinné v souladu se zásadou presumpce neviny. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na současnou právní úpravu institutu vazby a taktéž na problémy s tímto institutem spojené. Práce je členěna do celkem 7 kapitol včetně úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vazby, přičemž největší pozornost je věnována trestním řádům z let 1873, 1950 a 1961. Současnou právní úpravu obsaženou v trestním řádu č. 141/1961 Sb. shrnují třetí a čtvrtá kapitola, jež se věnují materiálnímu a formálnímu vazebnímu právu. Ve třetí kapitole je velký prostor věnován samotnému vymezení pojmu vazby, vazebním důvodům a alternativním opatřením nahrazujícím vazbu. Kapitola čtvrtá se zabývá rozhodováním o vazbě, institutem vazebního zasedání a délkou trvání vazby. Samostatná kapitola je věnována vazbě v řízení ve věcech mladistvých, jelikož užití tohoto institutu obsahuje určitá specifika spojená s vyšší hrozbou...
|
host ::
RSS.