|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Lustration laws in Ukraine: Between post-communism and post-authoritarianism
Srb, Jáchym ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén lustračních zákonů na Ukrajině jako prostředku "tranziční spravedlnosti" (transitional justice). Práce nejprve mapuje historii neúspěšných pokusů o přijetí lustračních zákonů od nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 po události Euromajdanu v zimě roku 2014. V následující části práce analyzuje dva lustrační zákony přijaté roku 2014 a jejich implementaci mezi roky 2014 a 2017. V závěrečné části se práce věnuje právnímu přezkumu těchto zákonů jak vnitřními tak vnějšími institucemi. Práce dochází k závěru, že po roce 1991 nebyly lustrace přijaty ze strukturálních důvodů a po roce 2004 bylo jejich nepřijetí způsobeno nedostatkem politické vůle vládnoucích politiků. Ve druhé části práce dochází k závěru, že lustrační zákony přijaté roku 2014 jsou jedny z nejrozsáhlejších v post-komunistické Evropě, nicméně jejich implementace skončila ve většině ohledů neúspěšně. V poslední části práce dochází k závěru, že zákony trpí řadou právních nedostatků a jako takové jsou vystaveny riziku negativních soudních rozhodnutí pře Evropským Soudem pro Lidská Práva.
|
|
|
Způsoby urovnávání vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a pojem "transitional justice"
Vít, Jindřich ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí obsahu práce Koncept tranziční spravedlnosti odkazuje na širokou škálu opatření, která se aplikují v době politické a společenské transformace. Jejím výchozím bodem je stav rozsáhlého a závažného porušování lidských práv, který typicky nastává v době vlád nedemokratických režimů, během konfliktů, a to jak vnitrostátních, tak i mezinárodních, ale byl rovněž přítomen i v rámci některých tradičně demokratických zemí, jako je Kanada či Nový Zéland, a to v podobě systematické diskriminace původního obyvatelstva. Cílem nástrojů tranziční spravedlnosti je vytvoření demokratického systému, který garantuje ochranu lidských práv a základních svobod, jakožto spolehlivé záruky udržitelného míru. Tranziční spravedlnost bývá řazena k opatřením posilujícím vládu práva, i když některé její postupy, jako třeba tzv. lustrace, mohou vládu práva a zejména rovnost občanů před zákonem, jakožto její integrální součást, dočasně deformovat. Mezinárodněprávní regulace nástrojů tranziční spravedlnosti vyplývá z norem mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva lidských práv a mezinárodního práva trestního. Mezinárodní právo trestní, resp. opatření trestněprávní povahy, bylo v moderní historii primární odpovědí na zásahy do lidských práv. V pozdější době se přidávaly další nástroje, a to povahy jak soudní, tak i...
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.