|
|
Kazuistika pacienta fyzioterapeutické péče o dospělého pacienta po transplantaci jater
Mahenová, Barbora ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Autor: Barbora Mahenová Vedoucí práce: Mgr. Michaela Stupková Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o dospělého pacienta po transplantaci jater Cíl: Hlavním cílem této bakalářské práce je shrnutí teoretických informací o transplantaci jater a zhotovení podrobné kazuistiky dospělého pacienta, který tento operační výkon podstoupil. Metody: Práce se skládá z části teoretické a části speciální. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o transplantaci jater, konkrétně o indikacích a kontraindikacích transplantace, o čekací listině, dárcovství orgánů, komplikacích výkonu, imunosupresivní terapii a o kvalitě života pacientů po transplantaci jater. Dále se teoretická část týká obecných principů rehabilitace po transplantaci a fyzioterapeutických vyšetřovacích a terapeutických metod a postupů. Část speciální zahrnuje podrobnou kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta, který transplantaci jater prodělal. Součástí kazuistiky je i popis terapií, které proběhly v rámci souvislé odborné praxe v Institutu Klinické a Experimentální Medicíny v Praze v období od ledna do února roku 2023. Výsledky: Pacient za dobu osmi terapií dosáhl zlepšení kondice a výrazného snížení bolesti v oblasti operační rány, což byly hlavní cíle nastavené terapie. Po dobu hospitalizace se zlepšila i pacientova samostatnost a pacient...
|
|
|
Etické aspekty zacházení s těly zesnulých
VIKTOROVÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty, které můžeme identifikovat při zacházení s těly zesnulých. Popisuje, jak je se zesnulým tělem zacházeno s ohledem na lidskou důstojnost nebo lidská práva. Ukazuje, jak se zacházelo se zemřelým tělem v minulosti, jak vypadal pohřební obřad i pohřbívání ostatků. Zabývá se také hodnocením přístupu k mrtvému tělu v současnosti. Jsou zde popsány úkony po úmrtí, dále pak podoba pohřbu, pohřebních služeb či hřbitovů. Okrajově se zabývá pohřebními zvyklostmi u vybraných etnických menšin žijících na našem území. Zvláštní prostor je zde věnován zacházení se zemřelými dětmi, možnostem jejich pohřbení a rozloučení rodičů. Dále jsou zde předneseny etické otázky u problematiky dárcovství orgánů.
|
|
|
A Case study of Physiotherapy on a Patient after Liver Transplantation
Hettiaratchi, Lukas ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Sárazová, Daniela (oponent)
Účelem této práce je přezkoumat do hloubky teorii týkající se transplantací jater spolu s rehabilitačním procesem, který s tím souvisí. Navíc vytváří adekvátní kazuistiku pacienta po Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část speciální. První část tvoří informace shromážděné prostřednictvím odborné literatury, zahrnuje anatomii, i a patofyziologii jater. Dále se ponoří do specifik transplantací jater a doporučené fyzioterapie. Druhá část představuje kompletní kazuistiku časné pooperační fyzioterapie u pacienta po transplantaci jater. Kazuistika byla provedena během měsíce klinické - Pacientka po celou dobu fyzioterapeutické péče výrazně pokročila. Její celkový fyzický stav se zlepšil, což vedlo ke schopnosti samostatné vertikalizace a chůze. Klíčová Slova: Játra, transplantace, alkoholové onemocnění jater, portální hypertenze, ascites, fyzioterapie
|
|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantace krvetvorných kmenových buněk
Graman, Vojtěch ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Geny tvořící hlavní histokompatibilní systém se nacházejí na krátkém raménku chromozomu 6 a kódují povrchové glykoproteiny (HLA glykoproteiny), které zajišťují prezentaci vlastních a cizích peptidů na buněčném povrchu. Ty jsou následně rozpoznávány T- lymfocyty a dalšími buňkami imunitního systému. Když je komplex HLA-peptid rozpoznán jako cizí, dochází k aktivaci T-lymfocytů a dalších složek imunitního systému, a k eliminaci cizorodých buněk. Zejména z tohoto důvodu je inkompatibilita HLA mezi dárcem a příjemcem při transplantaci krvetvorných kmenových buněk (HSCT) původcem silné imunitní odpovědi proti transplantovaným buňkám, a je tedy hlavním kritériem při výběru vhodných dárců kmenových buněk. Tato práce stručně shrnuje dosavadní poznatky o struktuře a funkci HLA antigenů I. a II. třídy. Zaměřuje se na techniky HLA typizace, mezi něž patří serologické metody a dále moderní techniky molekulárně-genetické typizace založené na metodách PCR a sekvenace druhé generace (next-generation sequencing), postupy a význam pro HSCT. Dále se zabývá samotnými procesy HSCT a přípravnou terapií, ale hlavní důraz je kladen na význam HLA inkompatibility mezi příjemci a dárci kmenových buněk a jejich vliv na výsledek HSCT.
|
|
|
Transplantační zákon - právní a etické problémy při jeho aplikaci
Novotná, Kateřina ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
Práce pojednává o otázkách souvisejících s aplikací transplantačního zákona. Zaměřuje se na posouzení stávající právní úpravy transplantací, označení problematických oblastí transplantačního práva a možnosti jejich nápravy. Práce je rozdělena na několik částí. V úvodu se zabývá historií a vývojem transplantační medicíny, dále obsahuje popis stávající právní úpravy a stručný odkaz na mezinárodní úpravu. Těžiště práce je v rozboru nedostatků české právní úpravy a zdůraznění interdisciplinární povahy transplantačního práva. Na závěr je rozebrána změna transplantačního zákona chystaná ministerstvem zdravotnictví. Český transplantační zákon je právní úpravou moderní a respektující mezinárodní závazky. Charakter úpravy je dán jeho základními aspekty zásadou předpokládaného souhlasu ve spojení s právně garantovanou zárukou respektování relevantně vyjádřeného nesouhlasu, upřednostněním zemřelého dárce před žijícím, principem spravedlnosti při alokaci orgánů čekajícím pacientům, dodržováním zásady piety při nakládání s mrtvým tělem a zákazem finančního prospěchu. Mezi obtíže, s nimiž se české transplantační právo potýká, patří nevyváženost úpravy odběru orgánů zemřelým cizincům, velmi neuspokojivá míra informovanosti veřejnosti odborné i laické, vytvoření eticky konfliktní situace v případě odmítnutí...
|
|
|
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin
Menšíková, Markéta ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin - abstrakt V p ítomnosti TGF- a IL-6 se naivní CD4+ T-lymfocyty (Thp) vyvinou v Th17 linii, která je charakterizována expresí Ror- t a produkcí interleukinu-17 (IL-17). Ten je sekretován jako glykoproteinový homodimer. Navázání IL-17 na receptor (IL-17R), který je p ítomen na v ech typech bun k, stimuluje produkci prozán tlivých cytokin a chemokin . Pom r Th17:Treg je ve t pu vykazujícím známky rejekce vy í ne u t pu bez rejekce. P ítomnost IL-17 v kultu e epiteliálních bun k proximálních tubul (PTEC) stimuluje jejich produkci IL-6, IL-8, MCP-1 a C3 komponenty komplementu. Sou asné p sobení IL-17 a CD40L synergicky zvy uje produkci IL-6, IL-8 a RANTES. Signalizace od navázání k receptoru na povrchu PTEC a ke zvý ení exprese se uskute uje p es src kinázu a MAP kinázu a nejspí e kon í u transkrip ního faktoru NF- B. V krysích transplanta ních modelech se IL-17 objevuje u allotransplantát druhý den po operaci, jeho mno ství vzr stá do pátého dne, pak klesá a p ed smrtí zví ete vymizí. Není v ak p ítomen v izotransplantátech ani v negativních kontrolách. Objevuje se d íve ne IFN- , který býval pova ován za spou t e rejekce. U pacient s transplantovanou ledvinou bylo rovn p i rejekci pozorováno zvý ené mno ství IL-17 v infiltrátu monocyt ve t pu i v mo ovém sedimentu....
|
|
|
Imunomodulační schopnosti mezenchymálních kmenových buněk - využití v terapii
Pavlíková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) jsou intenzivně studovány zejména kvůli jejich možnému klinickému využití. Terapeutický potenciál MSC spočívá nejen ve schopnosti diferenciovat se v buňky mezenchymální, ektodermální a endodermální linie, ale především v jejich imunomodulačních funkcích. MSC umožňují svým působením na buňky imunitního systému podpořit přesmyk imunitní odpovědi ze zánětlivé na protizánětlivou. Schopnost potlačit zánět spolu s možností diferenciace a antiapoptotickým vlivem na okolní buňky činí z MSC slibný prostředek pro léčbu závažných onemocnění. Tato práce pojednává o působení MSC na jednotlivé buňky imunitního systému. Zaměřuje se na popis účinku MSC ve čtyřech modelových případech. Jedná se o experimentální autoimunitní encefalomyelitidu, infarkt myokardu, diabetes mellitus a transplantaci kožního štěpu. Znalost mechanismů spojených s ovlivňováním imunitního systému pomocí MSC spolu s pochopením vlivu specifického prostředí na tyto buňky je zásadní pro jejich využití v klinické terapii. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, transplantace
|
|
|
Transplantace a dárcovství orgánů v povědomí laické veřejnosti
Sládková, Andrea ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Andrea Sládková Instituce: ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V HRADCI KRÁLOVÉ, ODDELENÍ OŠETŘOVATELSTVÍ Název práce: Transplantace a dárcovství orgánů v povědomí laické veřejnosti Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 133 Počet příloh: 17 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: Transplantace, orgán, dárce, smrt mozku Bakalářská práce nabízí kompletní přehled informací o problematice transplantací a dárcovství orgánů. Teoretická část obsahuje poznatky z historie transplantací životně důležitých orgánů. Popisuje možnosti i rizika novodobé transplantologie, multikulturní a etický aspekt. Zabývá se činností transplantačních center a platnou legislativou s důrazem na kritéria stanovení smrti mozku. V neposlední řadě nastiňuje péči o potencionálního dárce i jeho blízké. Empirická část je soustředěná na průzkum míry informovanosti laické veřejnosti o možnostech dárcovství a transplantací orgánů včetně postoje k danému tématu.
|
|
|
Vývoj imunitní odpovědi proti lidskému cytomegaloviru
Písková, Lucie ; Žůrková, Kamila (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Lidský cytomegalovirus (HCMV) je starobylý virus s dvouvláknovou DNA patřící do podčeledi β Herpesvirinae a je všudypřítomný v lidských populacích. Jako u jiných herpesvirů vede primární HCMV infekce k celoživotní latenci a periodicky dochází ke zpětné reaktivaci viru z latence. Přenos tohoto viru závisí na přímém kontaktu mezi lidmi. U imunokompetentních jedinců je primární HCMV infekce většinou asymptomatická, ale reaktivovaný virus je hlavním důvodem nemocí u jedinců se sníženou obranyschopností včetně pacientů s AIDS a příjemců alogenních transplantátů. Tato práce se zabývá HCMV a jeho koexistencí s imunitním systémem hostitele. Dále obsahuje informace o komplikacích způsobených HCMV u pacientů po orgánových transplantacích nebo po transplantacích hematopoetických kmenových buněk.
|
|
|
Studium vlivu mezenchymálních kmenových buněk v kombinaci s imunosupresivní terapií na zánětlivou odpověď v in vivo modelu
Jabůrek, Filip ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Po mnoho let jsou používána imunosupresivní léčiva při léčbě autoimunitních onemocnění a postransplantační léčbě. Ovšem tato léčiva přináší mimo svých nesporných výhod také celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky jsou například zvýšený krevní tlak, zhoršená funkce ledvin a náchylnost k běžným infekcím. V posledních letech proto vyvstala otázka možnosti využití jiných léčebných postupů, které by s sebou nenesly tyto negativní efekty. Jedním z nově zkoumaných přístupů je aplikace mezenchymálních kmenových buněk (MSCs), které disponují přednostmi jako jsou imunomodulační schopnosti, bezpečnost a relativně snadná dostupnost. Samotné použití kmenových buněk ovšem nepřináší dostatečně silnou imunomodulaci. Navzdory rozsáhlému výzkumu MSCs je jen malá část zaměřena na jejich použití v kombinaci s imunosupresivní terapií. Proto jsem se ve své práci zaměřil na použití nižších dávek imunosupresivní terapie ve spojení s kmenovými buňkami. Kombinovaná terapie přináší výhody obou přístupů, jelikož je díky ní možné snížit negativní vedlejší účinky imunosupresiv. To je umožněno podáním jejich nižší dávky, která ovšem stále ve spojení s MSCs poskytuje dostatečně silnou inhibici imunitní odpovědi v porovnání s běžně užívanými postupy. Cílem mé práce proto bylo...
|
host ::
RSS.