|
|
Přístup španělské levice a pravice k vyrovnávání se s diktaturou pomocí paměťových zákonů na příkladu zákona o ukradených dětech
Goluchová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Práce spadá do vědeckého oboru týkajícího se kolektivní paměti a paměťových zákonů. Zabývá se způsobem, jakým je kolektivní paměť využívána španělskými politickými stranami během procesu vyrovnání se s dědictvím diktatury a přechodem k demokracii, především pak tím, jak se tento způsob liší mezi pravicovými a levicovými stranami. Tyto přístupy jsou demonstrovány na hlavních paměťových zákonech, které byly ve Španělském království přijaty, tedy amnestijní zákon z roku 1977, zákon o historické paměti z roku 2007 a zákon o demokratické paměti z roku 2022. Práce obsahuje také případovou studii, ve které je zanalyzována parlamentní debata k návrhu na přijetí paměťového zákona o ukradených dětech, ve které se k návrhu vyslovili zástupci pravicových a levicových španělských stran.
|
|
|
The position of guarantees of non-repetition within transitional justice
Hůlová, Eliška ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Postavení záruk neopakování v rámci tranzitivní spravedlnosti Abstrakt Záruky neopakování (ZN) v rámci tranzitivní spravedlnosti (TS) představují opatření, jejichž cílem je zabránit opakování rozsáhlého porušování lidských práv. Vedle spravedlnosti, pravdy a reparací tak tvoří jeden ze čtyř pilířů TS. Od zbývajících pilířů se však ZN liší tím, že se zaměřují především na budoucnost a představují spíše účel, jehož je možné docílit prostřednictvím neomezené řady opatření. ZN tedy plní zejména preventivní funkci TS. Přestože je neopakování minulých zločinů vnímáno jako jeden z hlavních cílů TS, ZN jsou nedostatečné prozkoumány a kolem této problematiky panuje mnoho nejasností. Tato práce si klade za cíl přispět ke konceptualizaci ZN v rámci TS. Za tímto účelem práce nejprve zkoumá původ a normativní základy ZN jakožto povinnosti kladené na státy v důsledku hromadného a systematického porušování lidských práv. Tato analýza se zprvu zaměřuje na úpravu ZN v oblasti odpovědnosti států v mezinárodním právu a následně na vývoj tohoto konceptu v rámci mezinárodního práva lidských práv a TS. Jelikož ZN mohou být pojímány jednak jako součást reparací a jednak jako samostatný pilíř TS, vysvětluje tato kapitola i z čeho obě pojetí vyplývají. Následně se práce zabývá otázkou, jak je možné povinnost přijetí ZN splnit....
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Lustration laws in Ukraine: Between post-communism and post-authoritarianism
Srb, Jáchym ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén lustračních zákonů na Ukrajině jako prostředku "tranziční spravedlnosti" (transitional justice). Práce nejprve mapuje historii neúspěšných pokusů o přijetí lustračních zákonů od nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 po události Euromajdanu v zimě roku 2014. V následující části práce analyzuje dva lustrační zákony přijaté roku 2014 a jejich implementaci mezi roky 2014 a 2017. V závěrečné části se práce věnuje právnímu přezkumu těchto zákonů jak vnitřními tak vnějšími institucemi. Práce dochází k závěru, že po roce 1991 nebyly lustrace přijaty ze strukturálních důvodů a po roce 2004 bylo jejich nepřijetí způsobeno nedostatkem politické vůle vládnoucích politiků. Ve druhé části práce dochází k závěru, že lustrační zákony přijaté roku 2014 jsou jedny z nejrozsáhlejších v post-komunistické Evropě, nicméně jejich implementace skončila ve většině ohledů neúspěšně. V poslední části práce dochází k závěru, že zákony trpí řadou právních nedostatků a jako takové jsou vystaveny riziku negativních soudních rozhodnutí pře Evropským Soudem pro Lidská Práva.
|
|
|
Komise pravdy: Mandáty komisí pravdy a jejich význam v procesu hledání pravdy
Trojanová, Jana ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Komise pravdy jsou oficiální vyšetřovací orgány nesoudního charakteru zřizované ve státech, ve kterých za minulého represivního režimu, nebo v průběhu právě skončeného konfliktu došlo k hrubému porušování lidských práv. Jejich cílem je vytvořit autoritativní záznam o porušení lidských práv, odhalení jeho příčin a vydání doporučení za účelem zabránit jeho opětovnému opakování v budoucnosti. Hlavním tématem práce jsou mandáty těchto komisí, tedy právní dokumenty určující jejich cíle, funkce, pravomoci a vyšetřovací působnost. Cílem práce je zjistit, jaký je význam mandátu komisí pravdy v procesu hledání pravdy a zda je vhodnější užší nebo širší mandát komise. Pro dosažení tohoto cíle jsou zhodnoceny a porovnány mandáty komisí pravdy v Argentině (1983), JAR (1995), Guatemale (1997) a Keni (2009).
|
|
|
Způsoby urovnávání vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a pojem "transitional justice"
Vít, Jindřich ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí obsahu práce Koncept tranziční spravedlnosti odkazuje na širokou škálu opatření, která se aplikují v době politické a společenské transformace. Jejím výchozím bodem je stav rozsáhlého a závažného porušování lidských práv, který typicky nastává v době vlád nedemokratických režimů, během konfliktů, a to jak vnitrostátních, tak i mezinárodních, ale byl rovněž přítomen i v rámci některých tradičně demokratických zemí, jako je Kanada či Nový Zéland, a to v podobě systematické diskriminace původního obyvatelstva. Cílem nástrojů tranziční spravedlnosti je vytvoření demokratického systému, který garantuje ochranu lidských práv a základních svobod, jakožto spolehlivé záruky udržitelného míru. Tranziční spravedlnost bývá řazena k opatřením posilujícím vládu práva, i když některé její postupy, jako třeba tzv. lustrace, mohou vládu práva a zejména rovnost občanů před zákonem, jakožto její integrální součást, dočasně deformovat. Mezinárodněprávní regulace nástrojů tranziční spravedlnosti vyplývá z norem mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva lidských práv a mezinárodního práva trestního. Mezinárodní právo trestní, resp. opatření trestněprávní povahy, bylo v moderní historii primární odpovědí na zásahy do lidských práv. V pozdější době se přidávaly další nástroje, a to povahy jak soudní, tak i...
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Trestání zločinů spáchaných během genocidy ve Rwandě
Frantesová, Ivana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá trestáním zločinů, jež byly spáchány během genocidy ve Rwandě, a to jak na mezinárodní, tak i vnitrostátní úrovni. Zaměřuje se především na činnost Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR), vnitrostátních soudů a na působení vesnických tribunálů gacaca. Cílem práce je na základě bližší analýzy činnosti jednotlivých institucí zhodnotit jejich význam pro nastolení spravedlnosti a dosažení míru a národního usmíření v zemi.
|
host ::
RSS.