|
|
K problematice toponym ve vybrané oblasti
DIVIŠOVÁ, Kristina
Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou obsaženy obecné otázky dvou jazykovědných disciplín, a sice onomastiky a toponomastiky. Nejprve je práce zaměřena na charakteristiku onomastické disciplíny - její historii, členění na podobory či funkce. Podobně je zpracována i toponomastická disciplína, ve které je navíc pozornost věnována i vlastním jménům zeměpisným jako takovým. Praktická část je opět rozdělena do dvou částí, přičemž obě mají stejný cíl - zjistit vývoj toponym, zejména urbanonym, a alespoň okrajově na základě teorie proniknout do problematiky těchto oborů. První kapitola praktické části je zaměřena na malé město Hrotovice a druhá na město Třebíč. Pro zkoumání bylo využito starých map a kronik. V případě Hrotovic byla využita i metoda rozhovoru.
|
|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
|
|
Užití členu u toponym ve španělštině
Golombová, Barbora ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Cílem této práce je objasnit používání určitého členu u toponym. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce se věnujeme obecnému přehledu o určitém členu, vlastním jménu a jeho vztahu k určitému členu. Předmětem zkoumání praktické části práce jsou vybraná toponyma, u kterých podle normativní mluvnice užívání určitého členu kolísá. Mezi zvolená toponyma patří čtyři z oblasti Hispánské Ameriky: (la) Argentina, (el) Perú, (el) Paraguay, (el) Ecuador, a jedno z nehispánského světa: (el) Japón. Prostřednictvím jednojazyčných korpusů CREA a CORPES XXI analyzujeme, jaké jsou tendence v užívání určitého členu před zvolenými toponymy. Klíčová slova: člen, vlastní jméno, toponymum, hydronymum, korpus
|
|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
|
|
Vlastní jména jako potenciální projev "cizosti" v překladu neliterárního textu
Bičíková, Romana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vlastními jmény v češtině a ve španělštině a překladem vlastních jmen ze španělštiny do češtiny. Teoretická část shrnuje současný stav zkoumané problematiky v češtině a ve španělštině. V češtině se vlastními jmény zabývají jak příručky gramatické, tak onomastické, neboť onomastika je v českém prostředí poměrně rozvinutou lingvistickou disciplínou. Ve španělštině se vlastními jmény zabývají zejména příručky gramatické. V obou jazycích se autoři do značné míry shodují v definici vlastních jmen a v rozdělení vlastních jmen do tříd (antroponyma, toponyma, chrématonyma a jejich podtřídy), španělští autoři nicméně nevydělují chrématonyma jako samostatnou kategorii pod tímto názvem. Na rozdíl od českého prostředí se v prostředí španělském dosud nikdo nevěnoval funkcím vlastních jmen. Na překlad vlastních jmen dodnes existují rozdílné názory. Vlastní jména jsou polyfunkční jednotky, jejichž překládání či nepřekládání je do značné míry podmíněno normami a dobově podmíněnými konvencemi, funkcí textu, textovým typem a žánrem, vztahem pracovních jazyků atd. Autoři též navrhují strategie, které se mohou při převodu vlastních jmen používat. Empirická část stručně charakterizuje vybrané texty z hlediska funkčního stylu, žánru a funkce. Jedná se zde o anotace, texty psané v...
|
|
|
Francouzské překlady pražských toponym
PLATILOVÁ, Kateřina
Předmětem této diplomové práce jsou významná pražská toponyma a jejich překlady do francouzštiny. V úvodní části práce jsou stručně charakterizovány vědy onomastika a toponomastika, v další části je pak vymezen pojem toponymum. Následující kapitoly se věnují jejich klasifikaci a překladu. V druhé části práce jsou již konkrétní pražská toponyma rozdělena na základě jedné z klasifikací a podrobeny analýze ze dvou hledisek: translatologického a kulturně - historického. Cílem první analýzy bude snaha o určení jednoho z šesti vybraných překladatelských postupů. Druhá analýza bude zaměřena na kulturně - historický kontext toponym. K práci bude rovněž přiložen i přehledný česko - francouzský a francouzsko - český slovník toponym.
|
host ::
RSS.