|
|
Pojetí transcendentna v díle Šihábbudína Jahjá Suhrawardího
KUČERA, Václav
Práce se zabývá transcendentnem v kosmogonické koncepci perského mystika a filosofa Šihábbudína Jahjá Suhrawardího. Krátce pojednává o jeho životě, díle a historicko-kulturním kontextu arabského světa ve 12. století. Obšírněji se zaobírá genezí ve filosofii iluminace, Suhrawardího myšlenkové škole. Rozebírá hierarchii tvoření od transcendentního stvořitele, přes nebeské sféry a andělské bytosti, až do elementárního světa materie. Vysvětluje, že celý tento proces je kontinuem a že Světlo světel má i přes svou transcendentnost bezprostřední vztah se vším, co tvoří. Dále obsahuje několik pravidel, která Suhrawardí předkládá jako návod ke zdařilému životu. Na konci práce je krátké pojednání o historii filosofie iluminace od Suhrawardího smrti po současnost.
|
|
| |
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
| |
|
|
Anthroposofie v křesťanských souřadnicích Esoterní křesťanství Rudolfa Steinera
Sušer, Jan ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Práce se zabývá myšlenkovým systémem anthroposofie Rudolfa Steinera v kontextu křesťan- ství a křesťanské teologie. Je členěna do čtyř kapitol s vloženým metodologickým exkursem. První kapitola se zaměřuje na počátky životní cesty Rudolfa Steinera, zejména z hlediska du- chovních vlivů, které na něj působily před jeho veřejným vystoupením. Následuje exkurs, který řeší žánrovou strukturu sebraného Steinerova díla (Gesamtausgabe) a přináší originální návrh jeho periodizace a popis jeho přítomnosti na českém knižním trhu. Druhá kapitola nastiňuje základy teorie poznání, kterou Rudolf Steiner rozvinul a publikoval. Ve třetí kapitole jsou synteticky pojednána témata Steinerova myšlení, která jsou zajímavá z teologického hlediska a vztahují se zejména k trojiční teologii. Poslední kapitola vybírá ty prvky Steinerova ideového systému, které jsou v konfliktu s klasic- kým teologickým myšlením, a snaží se je uvést do širší souvislosti.
|
|
| |
|
|
Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle
Semsch, Alžběta ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem bakalářské práce Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle je představit a interpretovat básnické dílo Emanuela Haunera, které dosud stálo na okraji české literární historie. Usilovala jsem o analýzu příčin, kvůli kterým se jeho dílo ocitlo na okraji zájmu čtenářů i kritiky. K upřesnění této analýzy bylo potřeba se ve vztahu k Haunerově dílu blíže zabývat dvěma fenomény: fenoménem stylizace a epigonství. Druhou stěžejní částí práce je hledání odpovědi na otázku, jak Haunerův vztah k okultismu a katolictví ovlivnil jeho tvorbu. Ke zvratům v Haunerově vztahu ke katolictví jsem hledala paralely u dalších autorů evropské literatury, kteří konvertovali ke katolictví a v některé fázi svého života měli blízko k okultismu. Haunerovo dílo jsem tak zasadila jednak do kontextu tvorby autorů, do jejichž díla se konverze ke katolictví výrazně promítla, jednak do kontextu tehdejších uměleckých kritérií. Klíčová slova: Česká literatura, dekadence, Emanuel Hauner, epigonství, fin de siècle, katolictví, martinismus, okultismus, Rudolf Steiner, stylizace, Sursum, teosofie
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
| |
host ::
RSS.