|
|
Signaling function of plumage coloration in Yellowhammer males
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Teorie pohlavního výběru se snaží vysvětlit vznik zdánlivě zbytečných znaků, zejména u samců celé řady druhů. K takovým znakům patří i pestré a nápadné zbarvení, tak typické pro celou řadu ptačích druhů. Tyto znaky jsou nějakým způsobem nezfalšovatelné a vypovídají o kvalitách jedince. Karotenoidní zbarvení nese informaci o zdravotním stavu a melaninové o sociálním postavení, i když toto tradiční rozdělení přestává být ve světle nejnovějších poznatků tak striktní. Mimo tyto způsoby udržování nezfalšovatelnosti se v poslední době dostává do popředí zájmu stále více i vliv hormonů, zejména vliv dvou steroidních hormonů: samčího pohlavního hormonu - testosteronu, a "stresového" hormonu - kortikosteronu. Oba dva hormony mohou pozitivně ovlivňovat samčí pohlavní znaky, kterým je i ornamentální zbarvení. Zvýšená hladina těchto hormonů s sebou ale nese i zvýšené riziko pro organismus (vyšší energetické výdaje, chronický stress), tedy i potenciál být pro jedince nákladnými. Použitím standardizovaných fotografií a spektrofotometrie jsem analyzoval zbarvení opeření samců strnada obecného (Emberiza citrinella). Koncentrace testosteronu a kortikosteronu uloženého do opeření byla stanovena pomocí LC-MS/MS. Pro samce z roku 2015 byl také stanoven jejich teritoriální statut a přežití následující zimy. Nejprve...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...
|
|
|
Hormonální změny v silovém tréninku
Rafael, Gáll ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Hormonální změny v silovém tréninku Cíle: Provést literární rešerše titulů, které se zabývají hormonálními změnami při silovém tréninku. Na základě získaných poznatků posoudit, jestli má akutní hormonální odezva na silový trénink vliv na růst svalové hmoty a síly. Pro tuto práci je nejdůležitější hormon testosteron a změny jeho koncentrace v návaznosti na silový trénink. Metody: V této práci byla využita metoda tradiční rešerše. Výsledky: Přítomnost akutních hormonálních změn v silovém tréninku byla potvrzená ve mnoha studiích. Úloha této hormonální odezvy v procese silového tréninku není kvůli různým výsledkům výzkumů stále zcela jasná. Chronické změny klidových hladin hormonů v silovém tréninku nejsou podle většiny závěrů studií přítomné. Pro lepší pochopení problematiky hormonálních změn v silovém tréninku a jejich úlohy je potřeba dalších výzkumů. Klíčová slova: endokrinní systém, silový trénink, hormonální odezva, testosteron, hypertrofie
|
|
|
Latitudinální změny v životních strategiích ptáků
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ptáci jsou intenzivně studovanou skupinou obratlovců, nicméně většina studií se zaměřuje na druhy obývající severní mírné pásmo (temperátní zónu), přestože největší druhová diverzita ptáků se nachází v tropech. Již delší dobu je přitom znám latitudinální kontrast v životních strategiích ptáků a s ním související změny v řešení kompromisu investic, kdy ptačí druhy mírného pásu upřednostňují aktuální reprodukci a tropické reprodukci budoucí. Tyto posuny v životních strategiích patrně souvisí s délkou života, která se zdá vyšší v tropických oblastech nežli v mírném podnebném pásu. Tato bakalářská práce je rešerší literatury zabývající se latitudinálními změnami ve vybraných znacích životních strategií u ptáků, s důrazem na srovnání tropických druhů a druhů mírného pásu. V první části práce jsou uvedeny rozdíly v prostředí mezi tropickou a mírnou podnebnou oblastí, které mohou v evoluci životních strategií ptáků hrát významnou roli. V druhé části je věnována pozornost jednotlivým znakům životní strategie, u kterých byl latitudinální trend v rámci skupiny prokázán, a jsou představeny hypotézy, které je vysvětlují.
|
|
|
Změny hormonálních hladin u basketbalistek a jejich souvislost s emociálním naladěním a výkoností.
Zikánová, Tereza ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Hroníková, Linda (oponent)
Překládaná práce se soustředí na ženskou kompetici u basketbalistek hrajících nejvyšší soutěž České basketbalové federace. Hormonálními reakcemi na prohru a výhru se zabývala již řada studií, většina z nich však byla prováděna zejména na mužích. Našeho výzkumu se zúčastnilo 29 hráček, u kterých byly na základě slinných vzorků určeny hladiny testosteronu a kortizolu ve třech fázích sběru: bazální stav, před utkáním a po utkání. Ve všech fázích sběru bylo zároveň zjišťováno emocionální naladění respondentek. Po utkání hráčky vyplnily dotazník týkající se jejich subjektivního hodnocení výsledku utkání. Zároveň byly využity statistické záznamy z jednotlivých utkání, které vypovídaly o objektivní užitečnosti hráček. Veškeré výše zmíněné proměnné byly zkoumány ve vztahu k hladinám testosteronu a kortizolu. Výsledky odhalily, že hladiny kortizolu reagují na výsledek soutěže, kdy u prohraných hráček dochází po utkání k signifikantnímu zvýšení hladiny tohoto stresového hormonu. U vítězek dochází pouze k mírnému nárůstu hladiny kortizolu. Hladiny testosteronu nijak nereagovaly na výsledek soutěže. Bylo však zjištěno, že hráčky vítězného týmu měly celkově ve všech fázích měření vyšší hladiny testosteronu než jejich soupeřky. Rozdíl mezi vítězkami a prohranými hráčkami však nebyl ani v jednom případě signifikantní. Po...
|
|
|
Změna hladiny testosteronu u 16letých chlapců jako důsledek experimentálně vyvolané žárlivostní reakce
Enderlová, Jana ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Konečná, Martina (oponent)
Výsledky některých studií svědčí o souvislosti bazální hladiny steroidního hormonu testosteronu a změn v jeho hladině s některými individuálními charakteristikami (zejména projevy dominance či agrese) a reakcemi v kontextu mezimužské kompetice. Jejich autoři tuto spojitost v souladu s evoluční teorií povětšinou interpretují jako důsledek odlišných předpokladů jedince (popř. míry jeho motivace) k dosažení vysokého statusu či výhře v soupeření. Cílem této práce bylo testování adekvátnosti měření žárlivostní reakce u adolescentních chlapců prostřednictvím změn hladiny tohoto hormonu přítomného ve slinách a zjištění souvislostí mezi bazální a průměrnou hladinou testosteronu a změnami hladin tohoto hormonu s některými individuálními charakteristikami, o nichž se badatelé v souvislosti s výsledky svých studií zmiňují. Chlapcům, kteří se naší studie zúčastnili, byly za účelem zjištění bazální hladiny testosteronu před započetím experimentu a změn jeho hladiny po vyvolání žárlivostní reakce v situaci simulující seznamování prostřednictvím internetu a po oznámení jejího výsledku v podobě prohry odebrány tři vzorky slin (mezi oběma stimuly a odběrem vzorků uplynulo vždy 15 minut). Za účelem zjištění souvislostí těchto hladin testosteronu a některých individuálních charakteristik chlapci vyplnili sadu...
|
|
|
Comparison of the determination of hormones (Follicle stimulating hormone, Luteinizing hormone, Prolactin, Testosterone, Progesteron) by two analytical systems. Converting accredited method and its verification.
Kucejová, Soňa ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Analytický systém ARCHITEC i2000SR bol verifikovaný podľa požiadaviek laboratória ÚLBLD VFN a 1. LF UK v Prahe. Ako výkonnostné parametre verifikácie analytických postupov pre testosterón, progesterón, luteinizačný hormón, folikuly stimulujúci hormón a prolaktín boli vyhodnotené opakovateľnosť, medziľahlá precíznosť a neistota merania. Namerané výsledky kontrolných vzoriek Lyphochek sa zhodovali s hodnotami, ktoré uviedol výrobca. Opakovateľnosť: variačné koeficienty testosterónu pre Lyphochek 1 6,81%, pre Lyphochek 3 6,40%, progesterónu 2,4% a 1,8%, luteinizačného hormónu 5,38% a 1,89%, folikuly stimulujúceho hormónu 5,12% a 3,24%, prolaktínu 1,45% a 1,83%. Medziľahlá precíznosť: variačné koeficienty testosterónu pre Lyphochek 1 6,02%, Lyphochek 2 3,60%, Lyphochek 3 3,07%, progesterónu 7,9%, 4,9% a 5,8%, luteinizačného hormónu 4,50%, 5,51% a 5,83%, folikuly stimulujúceho hormónu 4,00%, 3,72% a 4,87%, prolaktínu 4,60%, 4,20% a 5,00%. Neistota merania: testosterón 6,02%, progesterón 7,9%, luteinizačný hormón 5,83%, folikuly stimulujúci hormón 4,87%, prolaktín 5,00%. Analytický systém ARCHITECT i2000SR bol porovnaný s dovtedy používaným systémom ADVIA Centaur, aby sa zistilo či je možné previesť metódy Centaur Testosterón, Progesterón, Luteinizačný hormón, Folikuly stimulujúci hormón a Prolaktín na systém...
|
|
|
Změna hladiny testosteronu u 16letých chlapců jako důsledek experimentálně vyvolané žárlivostní reakce
Enderlová, Jana ; Klapilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Konečná, Martina (oponent)
Výsledky některých studií svědčí o souvislosti bazální hladiny steroidního hormonu testosteronu a změn v jeho hladině s některými individuálními charakteristikami (zejména projevy dominance či agrese) a reakcemi na výsledek mezimužské kompetice. Jejich autoři tuto spojitost v souladu s evoluční teorií povětšinou interpretují jako důsledek odlišných předpokladů jedince (popř. míry jeho motivace) k dosažení vysokého statusu či výhře v soupeření. Cílem této práce bylo testování adekvátnosti měření žárlivostní reakce u adolescentních chlapců prostřednictvím změn hladiny tohoto hormonu přítomného ve slinách a zjištění souvislostí mezi bazální hladinou testosteronu a změnami hladin tohoto hormonu s některými individuálními charakteristikami, o nichž se badatelé v souvislosti s výsledky svých studií zmiňují. Chlapcům, kteří se naší studie zúčastnili, byly pro zjištění bazální hladiny testosteronu a změn jeho hladiny v průběhu kompetice o partnerku v situaci simulující seznamování prostřednictvím internetu a po oznámení jejího výsledku v podobě prohry odebrány tři vzorky slin. Pro zjištění souvislostí těchto hladin testosteronu a některých individuálních charakteristik chlapci vyplnili sadu dotazníků (dotazníky EATQ-R, krátkou verzi dotazníku IPIP, EBIS, ISJS, RSPQ, Rosenberg Self-esteem Scale a rozšířenou...
|
|
|
Mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků
Nacházelová, Martina ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Melaniny patří u ptáků mezi nejběžnější pigmenty deponované do peří. Jelikož melaninové zbarvení vykazuje variabilitu v intenzitě a rozsahu, běžně se mu přisuzuje funkce maskovací a mechanická, zpevňující strukturu peří. V poslední době se však ukazuje, že úroveň melaninového zbarvení bývá korelována s mnoha fyziologickými a behaviorálními znaky a melaninovému zbarvení se začíná přisuzovat významná signální role. Důvodem korelace melaninového zbarvení s behaviorálními projevy je pleiotropní účinek genů regulujících melanokortinový systém a fyziologický účinek hormonů testosteronu a kortikosteronu během melanogeneze. Tato práce popisuje jak genetické a fyziologické aspekty a mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků, tak na základě dostupných studií shrnuje, že u několika druhů ptáků se prokazuje signální funkce melaninového zbarvení a ornamentu, který je často korelován s vyšší agresivitou a tím i dominancí, sexuální aktivitou, lepším zvládáním stresu, "fast" strategií exploračního chování, větší odvahou při prozkoumávání nových objektů a prostředí a ovlivňuje také rodičovské a antipredační chování. Přestože je tomuto tématu u ptáků věnována čím dál větší pozornost, je nutno poukázat na nutnost se v budoucnu zaměřit zejména na druhy s výrazným pohlavním...
|
|
|
Biologické a s biologií související koncepce agrese se zvláštním přihlédnutím k její hormonální regulaci.
Bradáč, Ondřej ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Agrese je fenoménem, jemuž je v biologické literatuře věnována zejména od počátku 20. století značná pozornost. V této práci jsou sumarizovány rozdílné přístupy k problematice, s nimiž se na poli biologie lze setkat. Zostřená pozornost je věnována teoretickým koncepcím agrese, zejména pak koncepcím nahlížejícím problém agrese z evolučního hlediska, a dále výzkumům na poli hormonální regulace agrese s důrazem na úlohu hormonu testosteronu a jednotlivé hypotézy stran jeho vzájemného vztahu s chováním. Empirická část práce je věnována ověřování předpokladů challenge hypothesis stran vztahu mezi testosteronem a agresivním jednáním. Signifikantní nálezy empirické části práce poukazují k existenci spojitosti mezi bazální hladinou testosteronu a sklony k agresi a k negativnímu vztahu mezi bazální hladinou testosteronu a vzestupem jeho hladiny v reakci na kompetitivní situaci.
|
host ::
RSS.