|
|
Možnosti automatizace měření
Ilichman, Ondřej ; Košíková, Jana (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na možnosti automatizace měření, a to jak s využitím přístrojového, tak i programového vybavení. Snahy o objektivizaci procesů a vyloučení vlivu člověka na výsledek se stále častěji projevují také v oborech technických měření. V této práci jsou zmíněny způsoby měření, upravování, přenášení a následné analyzování měřené veličiny. Jelikož v dnešní době je možné automatizovat téměř všechny typy měření, je uvedeno, za jakých okolností je vhodné použití automatizovaného měření. Závěrečná část je věnována návrhu řešení přístrojového a programového vybavení pro měření teploty v serverové místnosti. Jsou navrženy 3 varianty řešení a na základě jejich rozboru je vybrána optimální varianta.
|
|
|
Teplotní analýza synchronního stroje
Bartoň, Petr ; Hájek, Vítězslav (oponent) ; Janda, Marcel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou oteplení a chlazení synchronního stroje. Oteplení je způsobeno ztrátami stroje vznikajících pří přeměně elektrické energie na energii mechanickou. Na stroji pak může být dosaženo vysokých hodnot teploty, které mohou vést až ke zničení stroje. Pro teplotní analýzu je použita transientní teplotní analýza pracující na základě metody konečných prvků programu Ansys Workbench. Vhodným nástrojem sloužícím pro výpočet proudění může být použití modulu CFX v programu Ansys Workbench. V praktické části byl změřen model pro nezatížený alternátor s proudem pouze v budicím vinutí a po té byly naměřené hodnoty porovnány s výsledky tranzientní teplotní analýzy. Rychlost a průběh proudění strojem bylo zanalyzováno modulem CFX.
|
|
|
Stanovení nejistoty měření
Adamec, Martin ; Vdoleček, František (oponent) ; Koška, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problémy nejistoty měření a to především na jejich stanovení a určení na praktické úloze. Práce je složena ze tří částí. Teoretická část řeší problematiku týkající se nejistot na teoretické úrovni, přechod od chyby měření k nejistotě měření, objasnění základních pojmů z této problematiky opírající se o normu ČSN ISO 5168 a jiné legislativní podklady. Další část je zaměřena na regulace teploty, termostatických hlavic a ventilu, jejich historii, rozdělení, obecné využití a legislativní podklady zastoupené normou EN 215. Praktická část navazuje na předchozí oddíly. V této části stanovuji nejistotu měření zařízení na zjišťování průtokových charakteristik termostatických hlavic a ventilů. Všechny zjištěné výsledky a poznatky jsou uvedeny v závěru.
|
|
| |
|
|
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
|
|
| |
|
|
Laboratorní teploměr s čidlem Pt100
Konečný, Jiří ; Murina, Milan (oponent) ; Steinbauer, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou dotykového měření teploty. Popisuje různé elektrické senzory teploty, které jsou rozděleny podle fyzikálních principů, na nichž pracují. U každého senzoru jsou uvedeny jeho vlastnosti, jako je teplotní rozsah, tolerance, výhody a nevýhody, popř. jejich měřící obvody. Senzory jsou popisovány především matematickými rovnicemi a polynomy. Jejich znalost je nutná pro konstrukci dalších obvodů či zařízení pro zpracování informací ze senzorů. V této práci je také kompletně navrhnuto zapojení digitálního teploměru, který používá senzor Pt100. Podle tohoto návrhu je vyroben jeden prototypový kus.
|
|
|
LabVIEW drivery pro odporové dekády
Procházka, Matěj ; Čala, Martin (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá popisem odporové dekády M63x a M64x od firmy Meatest. Popisují se zde funkce a možnosti vzdáleného přístupu k dekádě. Dále je zde rozebráno, jak se vytváří driver ve vývojovém prostředí LabVIEW. Ke konci je uvedeno, jak jsem prováděl testování driveru.
|
|
|
Reprodukovatelnost a přesnost měření polarizační vidové disperze
Kováč, Filip ; Brouček,, Jan (oponent) ; Šifta, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práca je rozdelená na dve časti. Prvá časť sa nesie v teoretickom duchu. Zaoberá sa matematicky a slovne všeobecným vznikom disperzií. Sústreďuje sa na vznik chromatickej a polarizačnej vidovej disperzie. V súvislosti s normou ITU-T sú tiež spomínané druhy optických vlákien pre kategóriu G.65X. Ďalšia pozornosť sa upriamuje najskôr na kompenzáciu a následne na meranie oboch spomínaných disperzií. Práca popisuje aj analyzátory merania a ich hlavné vlastnosti. Druhá časť práce sa venuje praktickým meraniam polarizačnej vidovej disperzie. Zo začiatku sú popísané použité komponenty využité pri zostrojení a meraní optických topológii, následne je spracovaný detailný rozbor každej optickej trasy. Záver tejto časti sa venuje výsledkom každej meracej metódy a ich vzájomným porovnaním. Merania v teplotnej komore sú predmetom ďalšej praktickej časti, ktorá zo začiatku zaznamenáva základné vlastnosti teplotnej komory. Dodatočne nasleduje popis meraní, analýza a záverečné hodnotenie v závislosti hodnoty polarizačnej vidovej disperzie na teplote.
|
|
|
LabVIEW drivery pro odporové dekády
Procházka, Matěj ; Čala, Martin (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá popisem odporové dekády M63x a M64x od firmy Meatest. Popisují se zde funkce a možnosti vzdáleného přístupu k dekádě. Dále je zde rozebráno, jak se vytváří driver ve vývojovém prostředí LabVIEW. Ke konci je uvedeno, jak jsem prováděl testování driveru.
|
host ::
RSS.