|
|
Časoprostorové vzory zmlazení v přírodních temperátních lesích
Holík, Jan
Interakce mezi dřevinami mohou být zprostředkovány přirozenými nepřáteli v závislosti na lokálním složení společenstva dřevin, čímž zásadním způsobem přispívají k formování časoprostorových vzorů dřevin v temperátních lesích. Vlivy hustoty a vzdálenosti sousedních jedinců mohou ovlivňovat náchylnost dřevin k predaci a jejich přežívání. Jak vliv sousedních jedinců závisí např. na druhu a životní fázi dřeviny, typu přirozených nepřátel a dostupnosti světla v podrostu je ale jen málo prozkoumané. Důležitou otázkou také zůstává, jaký je prostorový rozsah vlivu sousedních jedinců, kteří mění náchylnost dřevin k predaci a jejich přežívání. Tato disertační práce se zaměřuje na zkoumání vlivu sousedských efektů na predaci (herbivorii) a přežívání jedinců dřevin raných životních fází na několika lokalitách temperátních lesů v České republice. K tomu využívá závěrů jedné experimentální a tří observačních studií, které současně formují hlavní výzkumné oblasti práce. Oblast výzkumu zaměřená na přežívání semenáčků dřevin se zabývá z pohledu ekologické teorie sousedskými efekty spojenými s Janzen-Connellovým efektem (Články 1, 2). Oblast výzkumu zaměřená na náchylnost k herbivorii se pak z pohledu potravní teorie zabývá asociačními efekty (Článek 3, 4). Tato práce poukazuje na proměnlivost prostorového rozsahu a působení sousedských efektů na přežívání semenáčků nížinného aluviální lesa v závislosti na jejich velikosti, druhu a růstové formě (Článek 1). Pouze za nízké dostupnosti světla v podrostu se projevoval negativní vztah mezi hustotou sousedních konspecifických semenáčků a přežíváním semenáčků. Tento vztah byl znatelný pro uskupení všech druhů semenáčků s výjimkou nejpočetnějších semenáčků Acer campestre. Dále se práce zabývá významem přirozených nepřátel pro sousedské efekty dospělých stromů (Článek 2). Kvůli obratlovcům a částečně také hmyzu bylo přežívání semenáčků Fagus sylvatica horší pod konspecifickými než heterospecifickými stromy a ve výsledku bylo pod konspecifickými stromy horší než přežívání semenáčků Picea abies. Ujímání semenáčků Picea abies bylo naopak horší pod heterospecifickými než konspecifickými stromy, ačkoliv ujímání semenáčků Fagus sylvatica bylo pod konspecifickými stromy relativně vyšší. Další část práce dokumentuje prostorové vzory vlivu sousedských efektů na herbivorii jelenovitými kopytníky (Články 3 a 4). Okus semenáčků Fagus sylvatica byl pozitivně spojený se sousedními konspecifickými semenáčky pouze na krátké vzdálenosti do 1,5 m. Okus semenáčků Abies alba a také Fagus sylvatica byl naopak silně pozitivně spojený se sousedními semenáčky Abies alba na celé prostorové škále do 4 m. V druhově bohatém nížinném aluviálním lese vliv sousedských efektů stromů a keřů snižoval i zvyšoval výskyt a intenzitu loupání kůry dřevin ve vzdálenostech 2–30 m od sousedních jedinců v závislosti na druhu fokálních a sousedních jedinců. V této disertační práci dokumentuji, jak lokální složení společenstva dřevin může měnit náchylnost k herbivorii a přežívání jedinců dřevin v raných životních fázích. Jako klíčové faktory určující význam sousedských efektů identifikuji zejména druh a životní fázi fokální a sousední jedinců, typ přirozených nepřátel a dostupnost světla v podrostu. Tato práce ukazuje, jak a v rámci jakého prostorového rozpětí mohou nepřáteli zprostředkované sousedské efekty přispívat k utváření struktury a složení společenstev.
|
|
|
Toky vybraných prvků v nadzemním opadu temperátního lesa střední Evropy
Bašta, Jan ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt Nadzemní opad je nejvýznamnějším vnitrosystémovým tokem v ekosystému temperátního lesa. Pro většinu živinově důležitých makroprvků (N, P, Ca, Mg, K) je zároveň největším vstupním tokem na povrch půdy. V podmínkách střední Evropy, ale chybí rozsáhlejší studie o velikosti tohoto toku ve vztahu k zásobám prvků. Síť malých lesních povodí GEOMON slouží k výzkumu dlouhodobých trendů cyklů živin v temperátním lese střední Evropy a vlivu člověka na ně. V rámci této sítě byly na konci roku 2019 na 14 povodích na celkem 19 lokalitách nainstalovány odběráky na nadzemní opad. Ten byl ve dvouměsíčním kroku odebírán, vážen a roztříděn na jednotlivé frakce. Tyto frakce byly analyzovány pro zjištění koncentrace sledovaných prvků. Z těchto hodnot byly následně vypočítány toky sledovaných prvků v nadzemním opadu. Zjištěné hodnoty byly porovnány s charakteristikami jednotlivých lokalit a zásobami prvků v povodích. Sledované prvky je možné seřadit sestupně dle velikosti toku daného prvku nadzemním opadem oproti ostatním vstupům daného prvku na povrch půdy následovně: C, P, N, Ca, Mg a K. Průměrné množství nadzemního opadu v síti GEOMON je 4,6 t.ha-1.rok-1, což odpovídá 2,3 t C.ha-1.rok-1. Tyto hodnoty jsou vyšší, než jsou průměrné hodnoty pro temperátní lesy. Průměrné toky dalších prvků jsou 60 kg N.ha-1.rok-1, 25...
|
|
|
Opylování v lesních ekosystémech
Veljačiková, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
V prostředí temperátního lesa fungují interakce mezi rostlinami a jejich opylovači jinak než otevřené krajině. Rozmnožování rostlin je závislé na výskytu opylovačů, kterých je v lesích méně než bezlesí. Limitace reprodukčního úspěchu rostlin dostupností pylu je častým důsledkem nízkých denzit opylovačů v lese. Jejich rozšíření limituje převážně nedostatek potravy, protože kvetoucí rostliny, bojující o světlo se vzrostlými stromy, jsou nerovnoměrně rozloženy v čase i prostoru. Opylovači také musí přizpůsobit létání členitému prostředí a překonávat nepříznivé mikroklimatické podmínky. Tato práce shrnuje poznatky o ochraně a fenologii lesních opylovačů, ze kterých vyplývá, že rozmístění opylovačů je dáno hlavně dostupností potravy, vhodnými mikroklimatický podmínkami a dostatkem úkrytů a možností hnízdění. Zásahy člověka jsou důležitým faktorem ovlivňujícím výskyt opylovačů, udržování otevřenějšího les a odstraňování křovin v podrostu vytváří příznivé podmínky pro růst kvetoucích bylin i pro život opylovačů. Práce se dále zabývá tím, jaký vliv má denzita rostlinných populací na úspěšnost reprodukce rostlin a vzdálenostem, na které je pyl mezi rostlinami v lese přenášen.
|
|
|
Wood ants of genus Formica as important ecosystem engeneers
Jílková, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Bonkowski, Michael (oponent)
Tato práce se skládá z jedné kapitoly přijaté k publikaci v knize a čtyř článků publikovaných v mezinárodních časopisech s impakt faktorem. Všechny části se zabývají rolí lesních mravenců v toku energie a živin v lesních ekosystémech. Hnízda lesních mravenců jsou známa jako významná centra produkce oxidu uhličitého (CO2) a předpokládá se, že také ovlivňují tok metanu (CH4). V hnízdech mravenců jsou udržovány stabilní vysoké teploty dokonce i v chladných oblastech. Tato práce je zaměřena na kvantifikaci toků CO2 a CH4 v hnízdech lesních mravenců, příspěvek mravenců a mikroorganismů k produkci CO2, vlastnosti materiálu hnízd ovlivňujících produkci CO2 a na roli mravenců a mikroorganismů v udržování teploty hnízda. Výzkum byl prováděn v temperátních a boreálních lesích obývaných lesními mravenci (Formica s. str.). Toky plynů byly měřeny jednak pomocí infračerveného analyzátoru plynů nebo pomocí statických komor. Mravenci a materiál hnízd byli také inkubováni v laboratoři. Zároveň byly stanoveny vlastnosti materiálu hnízda potenciálně ovlivňující tok CO2, jako vlhkost, obsah živin nebo teplota. Podle výsledků byla oxidace CH4 v hnízdech nižší než v okolní lesní půdě, což naznačuje, že některé vlastnosti hnízd zabraňují oxidaci CH4 nebo naopak podporují produkci CH4. Hnízda lesních mravenců jsou významnými...
|
|
|
Vegetation changes in Czech lowland forests over the past decades
Kopecký, Martin ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Diekmann, Martin (oponent)
Vegetační změny českých nížinných lesů během posledních desetiletí Martin Kopecký ABSTRAKT Cílem mé práce bylo zjistit změny ve druhové diverzitě a složení typických nížinných lesů v České Republice. K tomu jsem použil metodu spočívající ve srovnání ploch na kterých byla vegetace poprvé zaznamenána před desítkami let a znovu poté, co byly tyto plochy v nedávné době opětovně dohledány. Nejprve jsem se zaměřil na ověření předpokladů použité metodiky. Historické plochy jdou většinou v terénu lokalizovat jen s určitou mírou nejistoty, což může teoreticky zkreslovat zjištěné vegetační změny. V prvním článku jsme proto zkoumali, zda se zjištěné změny ve vegetaci liší mezi nepřesně a přesně lokalizovanými plochami. Zjistili jsme, že změny jsou plně srovnatelné mezi oběma typy ploch. Výsledky studií založených na nepřesně lokalizovaných plochách lze proto považovat za věrohodné. Metodu založenou na opakovaném záznamu vegetace na nepřesně lokalizovaných plochách jsme použily v druhém článku, kde jsme zkoumali změny vegetace dubových lesů v Milovickém lese. Hlavním zjištěním je výrazný pokles druhové diverzity vegetace a posun v druhovém složení od vegetace teplomilných dubových lesů k vegetaci mezofilních lesů. Druhy, které v čase nejvíce ubyly, jsou zároveň druhy ohrožené vyhynutím v celé České republice. Jako...
|
host ::
RSS.