Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Holocene fire history of forest vegetation in central Europe based on soil and sedimentary charcoal
Bobek, Přemysl ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Feurdean, Angelica (oponent) ; Chytrý, Milan (oponent)
Požár je fundamentálním ekologickým faktorem, který přímo formuje mnoho terestrických ekosystémů na Zemi. Předkládaná práce se snaží poskytnout ucelený pohled na požárovou dynamiku v kontextu podmínek střední Evropy v průběhu posledních 12 000 let. Dřívější požárová aktivita byla zkoumána pomocí analýzy uhlíků obsažených v terestrických a lakustrinních sedimentárních sekvencích a zuhelnatělých rostlinných tkání deponovaných v půdách. Díky velkému počtu lokalit bylo možné dosáhnout rekonstrukce požárové aktivity na více prostorových úrovních - od lokálního až po krajinné měřítko. První část práce se zabývá identifikací hlavních faktorů, které podmiňují současný výskyt požárů, a na základě zjištěného vztahu hledá vazbu na distribuci požárů v krajině v průběhu mladšího holocénu. Podařilo se ukázat, že výskyt požárů je v současnosti řízen především abiotickými faktory odvozenými od charakteru reliéfu, jako je vyšší přísun sluneční energie na svazích a zvýšená členitost terénu. Naproti tomu antropogenní faktory vykazovaly nízkou míru vlivu. Vzhledem k tomu, že faktory determinující aktuální výskyt požárů jsou v průběhu holocénu stabilní, lze předpokládat, že existují stanoviště, která mají predispozici pro dlouhodobě zvýšenou požárovou aktivitu. Opakované požárové disturbance tak na těchto stanovištích...
Vegetation changes in Czech lowland forests over the past decades
Kopecký, Martin ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Diekmann, Martin (oponent)
Vegetační změny českých nížinných lesů během posledních desetiletí Martin Kopecký ABSTRAKT Cílem mé práce bylo zjistit změny ve druhové diverzitě a složení typických nížinných lesů v České Republice. K tomu jsem použil metodu spočívající ve srovnání ploch na kterých byla vegetace poprvé zaznamenána před desítkami let a znovu poté, co byly tyto plochy v nedávné době opětovně dohledány. Nejprve jsem se zaměřil na ověření předpokladů použité metodiky. Historické plochy jdou většinou v terénu lokalizovat jen s určitou mírou nejistoty, což může teoreticky zkreslovat zjištěné vegetační změny. V prvním článku jsme proto zkoumali, zda se zjištěné změny ve vegetaci liší mezi nepřesně a přesně lokalizovanými plochami. Zjistili jsme, že změny jsou plně srovnatelné mezi oběma typy ploch. Výsledky studií založených na nepřesně lokalizovaných plochách lze proto považovat za věrohodné. Metodu založenou na opakovaném záznamu vegetace na nepřesně lokalizovaných plochách jsme použily v druhém článku, kde jsme zkoumali změny vegetace dubových lesů v Milovickém lese. Hlavním zjištěním je výrazný pokles druhové diverzity vegetace a posun v druhovém složení od vegetace teplomilných dubových lesů k vegetaci mezofilních lesů. Druhy, které v čase nejvíce ubyly, jsou zároveň druhy ohrožené vyhynutím v celé České republice. Jako...
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Sugita, Shinya (oponent)
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí II.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav půdoznalství a mikrobiologie, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice, pracoviště Brno ; Záhora, Jaroslav ; Chytrý, Milan ; Tůma, Ivan ; Holub, Petr ; Sedláková, Iva
V roce 1992 byly založeny pokusy, které měly ověřit, zda vypalování, kosení a odstraňování drnů jako tradiční typy managementu západoevropských vřesovišť povedou k obnově a zmlazení vřesovišť v NPR Podyjí. Dále bylo v roce 2000 založeno 30 nových ploch na studium vlivu pastvy a kosení. Od roku 2000 je také sledována dynamika mikrobiálních transformací dusíků v půdě, rychlost rozkladu opadu a efektivita využití N a P rostlinami. V roce 2001 byly na vřesoviště naistalovány srážkoměry.
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí III.
Mendelova zemědělská a lesnická fakulta v Brně, Ústav půdoznalství a mikrobiologie, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice, pracoviště Brno ; Záhora, Jaroslav ; Chytrý, Milan ; Fabšičová, Martina ; Tůma, Ivan ; Holub, Petr ; Sedláková, Iva
Pokusy mají za cíl otestovat některé metody managementu vřesovišť: vypalování, pokosení drnů, pastvu. V této vegetační sezóně bylo sledováno celkem 38 trvalých ploch na vřesovištích v NP Podyjí. Od r. 2000 je také sledována dynamika mikrobiálních transformací dusíku v půdě, rychlost rozkladu opadu a efektivita využití N a P rostlinami.

Viz též: podobná jména autorů
4 CHYTRÝ, Martin
1 Chytrý, M.
4 Chytrý, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.