|
|
Aktivita telomerázy u termita \kur{Prorhinotermes simplex}
JEHLÍK, Tomáš
Social insect is known for its unique caste system, coherence and effective division of labor, but also for the extreme longevity of reproductive individuals in comparison with asexual castes. Although mechanisms leading to lifespan differences between reproductive and non-reproductive castes of social insects are not sufficiently explained, one of the longevity determinants might be telomere length and activity of telomerase as the most common mechanism of telomere length maintenance. Telomere length belongs to general indicators of organismal lifespan. This work is focused on monitoring of telomerase activity in various stages, castes and organs of the termite Prorhinotermes simplex (Isoptera: Rhinotermitidae) showing up-regulation of telomerase in reproductive castes.
|
|
|
Telomery jako ukazatel stáří a stárnutí organismu u ptáků
Kyliánková, Hana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Aghová, Tatiana (oponent)
Vysvětlení procesu stárnutí patří ke stěžejním tématům evoluční biologie. V první části této bakalářské práce je podán přehled hlavních evolučních hypotéz souvisejících s teorií stárnutí a dále přehled proximátních mechanismů, které se stárnutím souvisí. Pozornost je věnována především telomerám a jejich zkracování. Telomery jsou nekódující, repetitivní sekvence DNA chránící konce eukaryotických chromozomů před poškozením. V klasických somatických buňkách se při každém buněčném dělení zkracují, až dokud nedosáhnou kritické hodnoty (tzv. Hayflickova limitu). Poté buňka prochází replikativní senescencí a k dalšímu dělení již nedochází. Na jejich zkracování má ale vliv i celá řada dalších faktorů (stres, reprodukce, vnější podmínky, onemocnění, parazitace aj.). Předpokládalo se proto, že by se na základě délky telomer dal odhadnout věk organismu. Zejména v posledních letech se však ukazuje, že spíše než k určování chronologického (tedy skutečného věku) jedinců, by se telomery daly použít pro odhad "biologického věku". V práci jsou nastíněny hlavní metody stanovení délky telomer a diskutovány výhody i nevýhody, které jejich využití přináší. Dále jsou diskutovány práce využívající stanovení délky telomer v ekologickém kontextu u ptáků. Klíčová slova: Telomery, stárnutí, qPCR, ptáci, oxidativní stres
|
|
| |
|
| |
|
|
Studium struktury guaninových kvadruplexů pomocí neresonanční Ramanovy spektroskopie
Golan, Martin ; Mojzeš, Peter (vedoucí práce) ; Mašek, Vlastimil (oponent)
Úseky lidských telomerových sekvencí obsahující alespoň 4 guaninové subsekvence jsou schopny formovat konformačně variabilní intrastrandové kvadruplexy. Dřívější studie využívající konvenční Ramanovu spektroskopii uvádí, že sekvence G3(TTAG3)3 o milimolárních koncentracích ve fosfátovém pufru s přidanými ionty Na+ o iontové síle 150 mM zaujme antiparalelní konformaci bez ohledu na délku stání vzorku či jeho annealing, kdežto ionty K+ vedou k postupnému přechodu do "3+1", případně paralelní konformace. Výsledky měření sekvence AG3(TTAG3)3 taktéž o milimolárních koncentracích pomocí tzv. Photonic Crystal Fibre-enhanced Raman Spectroscopy (PCFRS) naopak udávají, že v přítomnosti sodíku i v přítomnosti draslíku (iontová síla roztoků 100 mM) se po dvoudenním stání vytvoří struktura paralelní. Tato práce zkoumá sekvenci AG3(TTAG3)3 metodami konvenční Ramanovy spektroskopie a Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků v rozsahu koncentrací od jednotek do stovek milimolů v oligodeoxyribonukleotidech. Dochází k závěru, že struktura ve fosfátovém pufru s ionty Na+ je antiparalelní i navzdory dlouhému stání a annealingu, kdežto v přítomnosti draselných iontů je a zůstane v konformaci "3+1". Byly navrženy dvě hypotézy o příčině rozdílů mezi výsledky získanými pomocí PCFRS a konvenční Ramanovy spektroskopie:...
|
|
|
Evoluce vybraných karyotypových znaků u tetrapulmonátních pavoukovců
Jílková, Klára ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent)
Pavoukovci nejsou z cytogenetického hlediska příliš probádanou skupinou. Dosavadní studie naznačují vysokou diverzitu karyotypů i způsobů určení pohlaví pavoukovců. Předložená práce se zabývá evolucí pohlavních chromozomů, nukleolárních organizátorů (NOR) a telomerických repetic u tetrapulmonátních pavoukovců, a to především u vývojově původnějších skupin. Pohlavní chromozomy se nám podařilo detekovat u dvou řádů. Detekcí NORů u většího souboru druhů byla získána data podporující hypotézu, že ancestrální karyotyp pavoukovců obsahoval NOR na jednom páru autozomů. U některých skupin pedipalpidů docházelo v evoluci ke zvyšování počtu NORů. NORy se nachází u většiny tetrapulmonátních pavoukovců v terminálních nebo subterminálních oblastech. U zástupců všech tetrapulmonátních pavoukovců s výjimkou pavouků jsme potvrdili výskyt "hmyzího" telomerického motivu. S výjimkou jednoho druhu jsme neprokázali přítomnost intersticiálních telomerických repetic. Klíčová slova: pavoukovci, meióza, pohlavní chromozomy, telomery, nukleolární organizátor, heterochromatin
|
|
|
Evoluce karyotypů a určování pohlaví u leguánů (Squamata: Pleurodonta)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Šupinatí plazi obecně vykazují nebývalou variabilitu v karyotypu a způsobech určování pohlaví. Z těchto dvou hledisek lze nicméně leguány (Pleurodonta) považovat za poměrně konzervativní skupinu ještěrů. Dosavadní poznatky o této skupině dokládají pouze genotypově určené pohlaví s XY systémem pohlavních chromosomů, avšak u řady cytogeneticky zkoumaných druhů nebyly pohlavní chromosomy odhaleny klasickými metodami, zřejmě z důvodu jejich homomorfie. Významnějsí variabilita v karyotypu byla pozorována pouze u druhově bohatých rodů Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat genom dostupných druhů hlavních leguáních linií za použití klasických i molekárně cytogenetických metod, pokusit se odkrýt synapomorfie v karyotypu hlavních monofil leguánů a odhalit pohlavní chromosomy. Během řešení tématu diplomové práce byl potvrzen již dříve publikovaný popis karyotypu u 13 studovaných druhů a pro dalších osm druhů byl nově stanoven základní popis karyotypu. Chromosomy všech zkoumaných jedinců byly prověřeny použitím metod klasické i molekulární cytogenetiky. Do analýzy bylo zahrnuto 21 druhů pokrývajících celkem osm leguáních čeledí. Většina zkoumaných druhů sdílela pravděpodobný ancestrální karyotyp (2n=36) této skupiny. Vyšetřením rozložení heterochromatinu na chromosomech a...
|
|
| |
|
|
Analýza promotorových sekvencí telomerického elementu \kur{HeT-A} u \kur{Drosophila melanogaster}
ŠVELLEROVÁ, Hana
Drosophila melanogaster pro prodlužování telomer nevyužívá enzymu telomeráza, ale retrotranspozici speciálních telomerických elementů HeT-A, TART a TAHRE, které se vyskytují na koncích chromozomů. Při výzkumu těchto retroelementů byla zjištěna značná sekvenční variabilita promotoru HeT-A, která by mohla vézt k orgánově specifické aktivitě elementů. Tato magisterská práce je zaměřena na studium aktivity sekvenčně odlišných telomerických promotorů elementu HeT-A pomocí fluorescenčního proteinu tdTomato. S využitím konstruktů HETom35, HETom3 a HETom4, které nesly odlišné sekvence potenciálních promotorů, jsem in vivo sledovala expresní aktivitu těchto konstruktů po celou dobu vývoje drozofily. Tato práce potvrdila sekvenční variabilitu promotoru HeT-A elementu i jeho tkáňovou a orgánovou specificitu.
|
|
|
Vliv oxidativního stresu na telomerickou délku u \kur{Drosophila melanogaster}
SZAKOSOVÁ, Klára
Oxidative stress is caused by an imbalance between high production of reactive oxygen species and ability of organism to detoxify them or counteract their effects. The chromosomal ends telomeres - are specialized nucleoprotein structures protecting chromosome ends from DNA damage. Telomeres of Drosophila melanogaster are arrays of specific non-long terminal repeated (LTR) retrotransposons HeT-A, TART and TAHRE. This thesis evaluates effects of exposure of paraquat, which is a strong oxidative stress inducer, on telomere length and transcription activity in Drosophila.
|
host ::
RSS.