|
|
Karyotypová variabilita evropských štírů čeledi Euscorpiidae
Byronová, Markéta ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Altmanová, Marie (oponent)
Dosavadní cytogenetické znalosti o čeledi Euscorpiidae jsou známy pouze u 14 druhů. Tato práce přináší cytogenetické analýzy dalších vybraných druhů této čeledi. Byla zjištěna variabilita v diploidním počtu chromozomů i morfologii chromozomů. U celé čeledi pozorujeme monocentrické chromozomy a různé zastoupení morfologických typů. Kromě základních cytogenetických analýz byla provedena také analýza pomocí fluorescenční in-situ hybridizace (FISH), která u některých druhů odhalila odlišnost od standardního počtu klastrů i lokalizaci klastrů genu pro 18S rRNA. Pomocí této metody byl také u vybraných druhů lokalizován telomerický motiv (TTAGG)n, který byl u většiny analyzovaných druhů přítomen na koncích chromozomů. Klíčová slova: cytogenetika, štíři, Euscorpiidae, FISH, 18S rRNA, karyotypová variabilita
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Iguanidae sensu lato)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Leguáni jsou značně diverzifikovanou skupinou šupinatých plazů (Reptilia, Squamata). Ačkoliv existuje dostatek fylogenetických studií, vztahy mezi hlavními liniemi jsou stále nejasné. Z cytogenetického hlediska je skupina poměrně konzervativní a vysoká karyotypová diverzita se vyskytuje pouze u tří druhově bohatých rodů: Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Diploidní počet se pohybuje mezi 19 a 48 chromozomy. Za ancestrální je považován karyotyp 2n=36, s 12 makrochromozomy a 24 mikrochromozomy. Tvar makrochromozomů je převážně metacentrický, vzácněji se vyskytují akrocentrické či telocentrické chromozomy. Při přestavbách patrně dominují Robertsonovské přestavby, kdy počet ramének zůstává zachován. Byla zaznamenána nejen mezidruhová, ale i mezipopulační variabilita. Určení pohlaví se zdá být pro celou skupinu genotypické (GSD). Napříč skupinou pravděpodobně došlo několikrát nezávisle k diferenciaci pohlavních chromozomů. U 75 druhů z 219 karyotypovaných byly detekovány pohlavní chromozomy typu XX/XY nebo odvozený neopohlavní typ X 1X 1X 2X 2/X 1X 2Y. U jednoho druhu se vyskytl přechod z neopohlavních chromozomů zpět k typu XX/XY. Chromozom Y vykazuje morfologickou variabilitu ve velikosti i tvaru, od mikrochromozomu až po velký metacentrický makrochromozom. Homologii pohlavních chromozomů by bylo potřeba...
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Pleurodonta)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Kejnovský, Eduard (oponent) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Pleurodonta) Disertační práce Marie Altmanová Abstrakt Disertační práce je souborem pěti publikovaných původních prací a jednoho rukopisu a je zaměřena na evoluci pohlavních chromosomů a karyotypu leguánů (Pleurodonta). Na základě primární rešerše dostupných dat byla u leguánů zjištěna pouze samčí heterogamie (XX/XY) s ancestrálním karyotypem 2n = 36 chromosomů. U řady vyšetřených druhů však nebyly základními cytogenetickými metodami pohlavní chromosomy odhaleny pravděpodobně z důvodu jejich homomorfie. Částečně známý obsah pohlavního chromosomu X druhu Anolis carolinensis umožnil porovnání relativní genové dávky X-specifických genů mezi samcem a samicí u zástupců všech leguáních čeledí, čímž byly odhaleny homologické a dobře diferencované pohlavní chromosomy napříč všemi leguány s výjimkou bazilišků. Vzhledem ke srovnatelnému stáří s pohlavními chromosomy savců a ptáků, zpochybňují výsledky význam endotermie pro vznik stabilních pohlavních chromosomů. Nápadným znakem leguánů je v karyotypu poměrně častý výskyt mnohočetných pohlavních chromosomů. Analýzou ancestrálního stavu typu pohlavních chromosomů bylo zjištěno, že se tyto mnohočetné pohlavní chromosomy vyvinuly minimálně dvanáctkrát nezávisle a některé z těchto vzniků mohou být asociované s...
|
|
|
Evoluce karyotypů a určování pohlaví u leguánů (Squamata: Pleurodonta)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Šupinatí plazi obecně vykazují nebývalou variabilitu v karyotypu a způsobech určování pohlaví. Z těchto dvou hledisek lze nicméně leguány (Pleurodonta) považovat za poměrně konzervativní skupinu ještěrů. Dosavadní poznatky o této skupině dokládají pouze genotypově určené pohlaví s XY systémem pohlavních chromosomů, avšak u řady cytogeneticky zkoumaných druhů nebyly pohlavní chromosomy odhaleny klasickými metodami, zřejmě z důvodu jejich homomorfie. Významnějsí variabilita v karyotypu byla pozorována pouze u druhově bohatých rodů Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat genom dostupných druhů hlavních leguáních linií za použití klasických i molekárně cytogenetických metod, pokusit se odkrýt synapomorfie v karyotypu hlavních monofil leguánů a odhalit pohlavní chromosomy. Během řešení tématu diplomové práce byl potvrzen již dříve publikovaný popis karyotypu u 13 studovaných druhů a pro dalších osm druhů byl nově stanoven základní popis karyotypu. Chromosomy všech zkoumaných jedinců byly prověřeny použitím metod klasické i molekulární cytogenetiky. Do analýzy bylo zahrnuto 21 druhů pokrývajících celkem osm leguáních čeledí. Většina zkoumaných druhů sdílela pravděpodobný ancestrální karyotyp (2n=36) této skupiny. Vyšetřením rozložení heterochromatinu na chromosomech a...
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Iguanidae sensu lato)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Leguáni jsou značně diverzifikovanou skupinou šupinatých plazů (Reptilia, Squamata). Ačkoliv existuje dostatek fylogenetických studií, vztahy mezi hlavními liniemi jsou stále nejasné. Z cytogenetického hlediska je skupina poměrně konzervativní a vysoká karyotypová diverzita se vyskytuje pouze u tří druhově bohatých rodů: Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Diploidní počet se pohybuje mezi 19 a 48 chromozomy. Za ancestrální je považován karyotyp 2n=36, s 12 makrochromozomy a 24 mikrochromozomy. Tvar makrochromozomů je převážně metacentrický, vzácněji se vyskytují akrocentrické či telocentrické chromozomy. Při přestavbách patrně dominují Robertsonovské přestavby, kdy počet ramének zůstává zachován. Byla zaznamenána nejen mezidruhová, ale i mezipopulační variabilita. Určení pohlaví se zdá být pro celou skupinu genotypické (GSD). Napříč skupinou pravděpodobně došlo několikrát nezávisle k diferenciaci pohlavních chromozomů. U 75 druhů z 219 karyotypovaných byly detekovány pohlavní chromozomy typu XX/XY nebo odvozený neopohlavní typ X 1X 1X 2X 2/X 1X 2Y. U jednoho druhu se vyskytl přechod z neopohlavních chromozomů zpět k typu XX/XY. Chromozom Y vykazuje morfologickou variabilitu ve velikosti i tvaru, od mikrochromozomu až po velký metacentrický makrochromozom. Homologii pohlavních chromozomů by bylo potřeba...
|
|
|
Rozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu
ALTMANOVÁ, Marie
Diplomová práce na téma {\clq}qRozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo pomocí kvalitativního výzkumného šetření zjištěno, že mentoři nevidí rozdíly ve vzájemném vztahu se studenty bakalářského a magisterského studijního programu. Byla vyvrácená hypotéza, že studenti magisterského studijního programu mají s mentory lepší vztahy než studenti bakalářského studijního programu. Z rozhovorů s mentory dále vyplynulo, že rozhodujícím faktorem ovlivňujícím vztah mentora v ošetřovatelství ke studentům magisterského a bakalářského studijního programu je nedostatek času na studenty. Dále byla pomocí dotazníkového šetření potvrzena hypotéza, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím vztah studentů k mentorovi je mentorovo věnování se studentům.
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost studentů oboru Všeobecná sestra během praktické výuky
ALTMANOVÁ, Marie
Bakalářská práce na téma {\clqq}Faktory ovlivňující spokojenost studentů oboru Všeobecná sestra během praktické výuky`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo zjištěno, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím spokojenost studentů během praktické výuky je vztah studentů se sestrami z klinického pracoviště. Byla potvrzena hypotéza, že studenti, kteří nejsou spokojeni s praktickou výukou, uvažují o změně budoucího povolání všeobecné sestry. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že studenti III. ročníku jsou méně spokojení s praktickou výukou než studenti II. ročníku. Dále bylo zjištěno, že sestry z klinických pracovišť uvádějí jako nejčastější faktor negativně ovlivňující jejich spolupráci se studenty během praktické výuky nedostatek času.
|
host ::
RSS.