Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Realizace montážní linky ventilů AdBlue
Kozelský, Aleš ; Rumíšek, Pavel (oponent) ; Štroner, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací montážní linky 2/2 sedlového ventilu pro sektor komerčních vozidel. Návrh je proveden v Autodesk Inventoru. Práce popisuje jednotlivé fáze a cíle projektového řízení. Jedná se o projekt zavádění/transferování výroby.
Essays on the impact of technological change on economic structure
Pleticha, Petr ; Srholec, Martin (vedoucí práce) ; Bajgar, Matěj (oponent) ; Goedhuys, Micheline (oponent) ; Lábaj, Martin (oponent)
Interní Eseje o dopadech technologické změny na ekonomickou strukturu Abstrakt Tato disertační práce zkoumá vzájemný vztah mezi technologickými změnami a ekonomickou strukturou. Vítané technologické změny někdy přinášejí změny ve struktuře ekonomiky, které přinášejí ne příliš vítané ekonomické frikce. Na druhé straně může právě ekonomická struktura technologickou změnu stimulovat nebo jí bránit. Tato práce se zaměřuje především na strukturální změny, jako je financování R&D a integrace do globálních hodnotových řetězců (GVC), které se potenciálně promítají do ekonomické produktivity. V kapitole 2 ukazuji, že podnikové výdaje na výzkum a vývoj mají přímý i nepřímý pozitivní vliv na přidanou hodnotu. Nicméně heterogenita výnosů z výzkumu, vývoje a inovací byla zkoumána jen zřídka. Na základě podrobných odvětvových dat z Česka za období 1995-2015 zjiš'tuji, že soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj má přímé i vedlejší činky, ale že veřejně financovaná část podnikového výzkumu a vývoje vede pouze k vedlejším efektům. Výsledky dále naznačují, že jak vedlejší efekty směrem k dodavateli, tak směrem ke spotřebiteli jsou důležité bez ohledu na zdroj financování a že ve sledovaném období byly výnosy z výzkumu a vývoje silně ovlivněny hospodářskou krizí. A konečně, soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj...
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
Transfer technologií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Žížalová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice technologického transferu a spolupráce univerzit s aplikační sférou. Jejím cílem je odhalení bariér a faktorů, které ovlivňují technologický transfer a identifikování prostorového vzorce spolupráce. Teorii regionálních inovačních systémů, koncepty trojité šroubovice, znalostních základen a modelů učení ověřuje na případové studii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a to prostřednictvím řízených rozhovorů s představiteli výzkumných týmů působících na této instituci. Výsledky rozhovorů ukazují na význam lokálních specifik, jež mají vliv na charakter spolupráce. Na druhé straně je zřejmé, že bariéry, které stojí proti efektivnímu technologickému transferu, mají, alespoň ve srovnání s výzkumnými institucemi v Jihomoravském kraji, národní charakter. Ze srovnání s Jihomoravským krajem lze usuzovat, že existence institucí podporujících technologický transfer a spolupráci akademické a aplikované sféry mají pozitivní vliv na fungování přenosu poznatků do praxe. Klíčová slova: technologický transfer, spolupráce, osobní kontakty
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
Smluvní výzkum na strojních fakultách v Česku: role geografické, kognitivní a institucionální blízkosti
Havlín, Brian ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje spolupráci univerzit a firem. Jejím cílem bylo analyzovat prostorové rozmístění firem spolupracujících s výzkumnými týmy na strojních fakultách vysokých škol v Ostravě, Liberci, Plzni a v Praze, a zjistit prostorový vzorec partnerů, kteří s těmito fakultami spolupracují. Dílčím cílem práce bylo zjistit mechanismy stojící za vznikem spolupráce a analyzovat iniciativy a aktivity podporující spolupráci. V neposlední řadě se práce snažila zjistit, jaké typy blízkostí hrají roli při navázání spolupráce mezi akademickými pracovníky a soukromými podniky. Teoretické zarámování práce bylo založeno na teorii regionálních inovačních systémů a konceptech triple helix a znalostních základen. Za účelem získání potřebných informací byla zrealizována řada rozhovorů s akademickými pracovníky. Výsledky ukazují na důležitost prostorové, institucionální a kognitivní a sociální blízkosti, jež mají vliv na charakter spolupráce. Hlavním zjištěním je, že při realizaci smluvních výzkumů se strojními fakultami má zásadní vliv geografická vzdálenost. Klíčová slova: transfer technologií, smluvní výzkum, spolupráce, blízkost
Analýza klíčových faktorů a aktérů ovlivňujících úspěšný transfer technologií (TT) univerzit v České republice a nové přístupy pro účinné uplatnění národních výzkumných a inovačních strategií
Řípová, Karolína ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Šelešovský, Jan (oponent) ; Široký, Jan (oponent)
"ANALÝZA KLÍČOVÝCH FAKTORŮ A AKTÉRŮ OVLIVŇUJÍCÍCH ÚSPĚŠNÝ TRANSFER TECHNOLOGIÍ (TT) UNIVERZIT V ČESKÉ REPUBLICE A NOVÉ PŘÍSTUPY PRO ÚČINNÉ UPLATNĚNÍ NÁRODNÍCH VÝZKUMNÝCH A INOVAČNÍCH STRATEGIÍ" Autorka práce: Mgr. Karolína Řípová Vedoucí práce: Prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. Pracoviště: Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Vedoucí pracoviště: Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. Studijní obor: Veřejná a sociální politika Rok obhajoby: 2014 Abstrakt práce Předmětem zkoumání disertační práce je zejména proces transferu technologií probíhající formou obvykle inkrementálních změn a adaptace chování jeho klíčových aktérů. Tyto drobné adaptace a změny chování klíčových aktérů pak vedou k zavádění inovací na trh i do společnosti a dlouhodobě pak vedou k jejímu udržitelnému růstu. Z hlediska veřejné politiky a jejích nástrojů je tedy udržitelná kultivace procesu transferu technologií veřejně politickým zájmem s vysoce inter-disciplinární povahou a takto je tedy k jeho zkoumání v rámci realizace celého výzkumného projektu přistupováno. Inter-disciplinarita zkoumané problematiky se odráží jednak ve volbě výzkumných metod aplikovaných různými sociálně-vědními disciplínami, ale také ve výzkumném přístupu ke klíčovým aktérům zkoumaného procesu, jejichž...
Transfer technologií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Žížalová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice technologického transferu a spolupráce univerzit s aplikační sférou. Jejím cílem je odhalení bariér a faktorů, které ovlivňují technologický transfer a identifikování prostorového vzorce spolupráce. Teorii regionálních inovačních systémů, koncepty trojité šroubovice, znalostních základen a modelů učení ověřuje na případové studii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a to prostřednictvím řízených rozhovorů s představiteli výzkumných týmů působících na této instituci. Výsledky rozhovorů ukazují na význam lokálních specifik, jež mají vliv na charakter spolupráce. Na druhé straně je zřejmé, že bariéry, které stojí proti efektivnímu technologickému transferu, mají, alespoň ve srovnání s výzkumnými institucemi v Jihomoravském kraji, národní charakter. Ze srovnání s Jihomoravským krajem lze usuzovat, že existence institucí podporujících technologický transfer a spolupráci akademické a aplikované sféry mají pozitivní vliv na fungování přenosu poznatků do praxe. Klíčová slova: technologický transfer, spolupráce, osobní kontakty

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.