|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
| |
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
| |
|
|
Život žoldnéře za třicetileté války v kontextu českých zemí
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje životu žoldnéřů za třicetileté války, je zaměřena na střední Evropu a v jejím rámci hlavně na situaci v českých zemích. Důraz je kladen na podobu vojenských táborů, která je rekonstruována na základě normativních pramenů, ego-dokumentů, dobové umělecké literatury, lidové slovesnosti i ikonografického materiálu. Pro uvedení do tématu jsou v práci popsány jednotlivé typy vojáků v habsburské armádě a struktura velení. Tématu vojáka je věnována zvláštní kapitola pojednávající o jeho cestě armádou od naverbování po propuštění. Zmíněno je také materiální vybavení a odívání žoldnéře. Ženy byly běžnou součástí soudobých armád, proto se věnuji také jim. Hlavním těžištěm práce jsou ovšem vojenské tábory. V práci je popsána jejich vizuální podoba, tedy rozvržení jednotlivých součástí tábora. Zabývám se přístřešky vojáků i tržištěm a hospodami. Zmíněna jsou negativa táborového života, mezi které počítám nakažlivé nemoci, nebo aktivity soudobou morálkou odsuzované. Krátce popisuji i válečné právo období třicetileté války. V souvislosti s životem v táboře je řeč také o vojenských úřednících odpovědných za aspekty s tábořením související. Na závěr práce je zařazena kapitola o vnímání vojenského živlu civilním obyvatelstvem a o "válečných hrůzách". klíčová slova: raný novověk, třicetiletá...
|
|
| |
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
|
|
Pohroma netolická. Vliv bitvy u Záblatí na každodenní život panství
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol postihnout změny v životech obyčejných obyvatel na netolickém panství v průběhu let 1618-1620. Za použití pramenů osobní korespondence a evidenční povahy je dokumentováno, jak působily válečné střety na obyvatelstvo jižních Čech v době rané fáze třicetileté války. Cílem práce je rekonstrukce válečných událostí od počátku stavovského povstání až po bitvu u Záblatí. Pozornost je věnována také změnám v každodennosti venkovanů žijících na jihočeském bojišti. K těm docházelo především prostřednictvím proměn selských gruntů a měšťanských domácností. Dále se každodennost obyvatel měnila skrze sociální, hospodářské a majetkové změny. Ty jsou dokumentovány způsobem porovnání předválečné situace s poválečným prostředím, ve kterém se tehdejší člověk snažil žít a přežít. Celou práci shrnuje závěr, který rekapituluje zjištěné poznatky a nabízí další možnosti bádání.
|
host ::
RSS.