|
|
Španělský rod Verdugo ve službách habsburské dynastie ve dvacátých a třicátých letech 17. století
PĚNKAVA, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá španělským rodem Verdugo, který do Království českého přišel po roce 1620 ve službách rakouských Habsburků jako vojáci. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře Verdugové zakoupili zkonfiskované majetky na severu Čech, které drželi až do roku 1695, kdy odešli do Slezska. Práce zkoumá zmíněný rod v časovém rozmezí 1611-1639 a jeho tři příslušníky - Viléma, Jana a Františka. Mimoto se snaží o zasazení rodu do evropského a španělského kontextu.
|
|
|
Pozemkové knihy Kardašovy Řečice 17. století
HEJDA, Milan
Anotace Diplomová práce Pozemkové knihy Kardašovy Řečice 17. století představuje soubor dvou knih, jež pokrývají téměř celé století ze života jednoho města. Knihy jsou rozděleny dle historického členění města pro Horní a pro Dolní stranu města. První část práce byla zpracována z pohledu finančních, majetkových, genealogických, onomastických, sociálních, náboženských či migračních otázek. Prostor zde dostaly i otázky okrajové, jako zápisy svatební nebo mortalitní. Opomenuta nebyla ani problematika postavení ženy v pozemkových knihách či rekonstrukce zápisu do pozemkových knih na příkladu Kardašovy Řečice. Druhá část práce byla věnována edici zpřístupněné in extenso.
|
|
|
Talmberkové na Vlašimi
BABKA, Daniel
Bakalářská práce se zaměřuje na dějiny šlechtického rodu Talmberků, které doposud nebyly v české historiografii podrobněji zkoumány. Práce se především zaměřuje na životní osudy a veřejné působení představitelů vlašimské větve rodu, nejvyššího zemského komorníka Jiřího z Talmberka (asi 1570-1623), prezidenta apelačního soudu Fridricha z Talmberka ( 1643), Františka Viléma z Talmberka ( 1665) a třetího královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka (1644-1698) v kontextu událostí 17. století. Za vedlejší cíl si práce klade sledování vývoje majetkové základny rodu od konce 13. století do počátku 18. století. Předkládaná bakalářská práce se opírá o studium odborné literatury a archivních pramenů uložených v Národním archivu Praha (Desky zemské větší, Stará manipulace), Státním oblastním archivu Zámrsk (Biskupský archiv Hradec Králové) a Státním okresním archivu Benešov (Archiv města Vlašim).
|
|
|
Ve stínu švédských dělových koulí nad Prahou v roce 1648 - proměna historického narativu napříč staletími
Fišera, Tadeáš ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Třicetiletá válka (1618-1648) se stala globálním konfliktem, do něhož byly postupně vtaženy téměř všechny země Evropy. Důvodem k rozpoutání války nebyla pouze komplikovaná náboženská situace způsobená štěpící se římskou církví, kdy proti sobě stanuly strany protestantské unie a katolické ligy, ale také konflikty politické a ekonomické. Politické důvody lze charakterizovat expanzí Habsburků do okolních zemí, pomocí které se snažili vydobýt politické a přednostní postavení a nadvládu v Evropě. Cílem diplomové práce není rekonstrukce historických událostí doby třicetileté války, ale její historický narativ a jeho proměny napříč staletími. Výchozím bodem práce je rok 1648, kdy došlo k posledním bojům třicetileté války při švédském obležení Prahy. Z Prahy se na dobu několika měsíců stala téměř obranná pevnost, která po dlouhý čas vzdorovala švédským protestantským vojskům. Tato událost se odrazila v zobrazení národních dějin hned dvojím způsobem: jednak hrdinným vzdorem Pražanů vůči nepřátelské armádě, v druhém případě definitivní porážkou nadějí původně utrakvistické a protestanské části české společnosti na restituci poměrů před bitvou na Bílé hoře.
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
| |
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu
Švec, Pavel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Chalupová, Helena (oponent)
Práce Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu se věnuje vybraným českým a československým filmovým snímkům, které se týkají třicetileté války, stylu zpodobnění historických událostí a společnosti tohoto období před rokem 1989 a po něm, stejně tak jako i dobovému ohlasu filmu a tomu, jak se liší nebo podobají historické zkušenosti. Práce vznikla na základě studia odborné literatury a zhlédnutí vybraných filmových pramenů. Cílem práce není pouhé estetické nebo věcné posouzení kvality filmového zobrazení doby, ale i sledování námětů filmů a hledání důvodu jejich výběru. KLÍČOVÁ SLOVA československá filmografie, česká filmografie, třicetiletá válka, 1618-1648
|
host ::
RSS.