|
|
Spontaneous vegetation succession in mined peatlands
KONVALINKOVÁ, Petra
Spontaneous vegetation succession in mined peatlands in the Czech Republic was studied using the space-for-time substitution approach. The study focused on the variability of vegetation in traditionally mined (block-cut) and industrially mined (milled) peatlands. The influences of age, abiotic site factors, as well as landscape factors were analysed. The thesis summarizes also the state of current knowledge on various groups of organisms (plant, algae, fungi, and animals) in the extracted peatlands in the Czech Republic. The recomendations for the ecological restoration of mined peatlands are given.
|
|
|
Průmyslová výroba a její vliv na životní prostředí v ČR - obecné tendence
MALENICKÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá průmyslovou výrobou a jejím vlivem na životní prostředí v České republice. Člení se do třech hlavních kapitol - těžební průmysl, energetický průmysl a zpracovatelský průmysl. Obsahem jednotlivých kapitol je politika vztahující se k danému sektoru, vývoj průmyslových odvětví po roce 1989, jejich struktura, rozmístění a vliv na životní prostředí. Obecné dopady průmyslové výroby na životní prostředí jsou rozšířeny o konkrétní příklady. Textovou část doplňují tabulky, grafy, obrázky a kartografické výstupy.
|
|
|
Těžba a využití energetických surovin ve světě (geografický přehled)
MATĚJKA, Petr
Diplomová práce se zabývá vytvořením obecného aktuálního přehledu o stavu zásob, produkce, spotřeby a o obchodu jednotlivých energetických surovin se zaměřením na fosilní paliva (ropa, zemní plyn, uhlí). Úvod práce je věnován obecné reflexi odrážející současný stav v problematice paliv. Následují kapitoly pojednávající o cílech práce, rozboru literatury a metodice zpracování. Po této úvodní části navazují již konkrétní kapitoly zabývající se ropou, zemním plynem a uhlím. Všechny uvedené části práce jsou členěny do podkapitol obsahující všeobecný úvod, který popisuje samotnou energetickou surovinou. Následuje historie těžby dané komodity, obecný globální pohled doplněný o příklady vybraných významných světových regionů těžby určité strategické energetické suroviny. Práce přináší ucelená aktuální data těžených palivových surovin uspořádaných do přehledných tabulek. Tyto tabulky jsou doplněny názornými grafy. Sestavené tabulky udávají pořadí největších světových producentů, spotřebitelů, exportérů i importérů jednotlivých strategických energetických komodit. Závěr studie patří shrnutí vymezených cílů práce a nástinu úlohy a významu paliv v současném světě.
|
|
|
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.
|
|
| |
|
|
Změny v lokalizaci těžebního průmyslu a politické důsledky
Novosadová, Monika ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Bakalářská práce je analýzou změn v rozmístění těžby nerostných surovin, zejména pak energetických zdrojů a v menší míře také vybraných drahých kovů a diamantů a s tím související politické důsledky. V práci je popsán také význam těchto surovin pro společnost a jejich naleziště. Jsou zde také nastíněny možné budoucí trendy v těžbě těchto surovin. První kapitola je věnována obecnému vymeznení těžebního průmyslu, tedy jeho klasifikací, hlavními těžebními regiony a největšími producenty vybraných nerostů. Druhá kapitola je podrobně zaměřena na těžbu, naleziště, využití energetických surovin a možné budoucí trendy. Třetí kapitola je pouze okrajově věnována těžbě, nalezištím, využitím vybraných drahých kovů a diamantů a budoucím trendům. Čtvrtá kapitola zmiňuje vybrané problémy z oblasti politiky, které vznikly jako reakce na změny v lokalizaci těžby nerostných surovin.
|
|
|
Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku
Štemberová, Daniela ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rekultivací hnědouhelných lomů z různých hledisek. Zaměřuje se na jednotlivé varianty rekultivace lomů. Vyhodnocuje jejich ekonomické přínosy a náklady, začlenění způsobu rekultivace do potřeb území a budoucí využití této varianty rekultivace. Definuje způsob jak optimalizovat využití devastovaných území. Práce se specializuje na rekultivace na Mostecku konkrétně na hnědouhelný lom Ležáky -- Most. Posuzuje, zda je hydrologická varianta rekultivace tohoto lomu ta nejvhodnější. Objasňuje ostatní možnosti rekultivace, které byly uvažovány. Vymezuje důvody, které vedly k výběru hydrologické varianty rekultivace. Zhodnocuje komplexnost hydrologického řešení rekultivace lomu Ležáky -- Most, jeho vliv na životní prostředí, sociální sféru a pozdější celospolečenské využití. Hlavním cílem práce je analyzovat celkovou efektivnost lomu Ležáky -- Most, zda byla těžba rentabilní, vezmeme-li v úvahu její veškeré náklady a výnosy.
|
|
|
Postavení Mongolska ve světové ekonomice (se zaměřením na těžební průmysl)
Serdamba, Tsegtsbayar ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Tahle bakalářská práce se zabývá postavením Mongolska ve světové ekonomice se zaměřením na těžení průmysl. Hlavním cílem práce bylo podat obraz o hospodářství Mongolska o jeho vývoji. Práce se zabývá ekonomickými ukazateli (HDP,inflace, nezaměstnanost,zahraniční obchod, platební bilance) a težěbním průyslem (hlavní těžební komodity). V další čáast se zabývá zahraničními investicemi a obchodními vztahy mezi Českou republikou a Mongolskem. V závěru je hodnocení práce.
|
|
|
Těžba polymetalických konkrecí z hlubokomořského dna jako alternativa ke kontinentálním zdrojům nerostných surovin
Linhartová, Ivana ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Práce se zabývá problematikou těžby polymetalických konkrecí z hlubokomořského dna, která se dnes jeví jako alternativa ke kontinentálním zdrojům nerostných surovin. V současné době se zásoby využívaných kontinentálních zdrojů nerostných surovin velmi rychle blíží k úplnému vyčerpání, cena surovin na světových burzách rychle roste, a to je velkou zátěží hlavně pro státy, které určité typy nerostných surovin na svém území vůbec netěží a musí je dovážet, což je právě případ ČR. Práce se zaměřuje hlavně na analýzu těžby vybraných rud a to jak ke vztahu k ČR, tak i ve vztahu ke zbytku světa. Dále se snaží nahlédnout do pozadí problematiky samotné těžby hlubokomořských konkrecí, která i přes její současnou aktuálonost není obecně příliš rozšířená. Poslední část práce analyzuje "pro" a "proti" zahájení těžby z oceánského dna.
|
|
|
Těžební limity v Podkušnohoří
Adámková, Eva ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
Práce se týká problematiky ekologických limitů těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi, konkrétně řeší otázku prolomení či zastavení těžebních limitů v této oblasti. Studie poskytne základní údaje o Ústeckém kraji, stavu životního prostředí a nabídne pohled na možné varianty řešení těžebních limitů s jejich dopady na vybrané ukazatele ovlivňující hospodářství v Ústeckém kraji. Závěr obsahuje vyhodnocení alternativ metodou stanovení vah pro jednotlivá srovnávací kritéria.
|
host ::
RSS.