|
|
Zkušenosti se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá zkušenostmi se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči. První část bakalářské práce je zaměřená na teoretické pojetí truchlení v obecné rovině. Vymezuje samotný pojem a proces truchlení, na které navazují projevy truchlení v rámci celkové komplexnosti člověka. Dále jsou popsány a komparovány pohledy odborníků na jednotlivé fáze truchlení. Závěr je věnován popisu nekomplikovanéhoa komplikovaného truchlení a rozdílem mezi nimi. Následující část rozšiřuje obecný pojem truchlení o osobní zkušenosti se smrtí blízké osoby pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči, kteří se ztrátou osoby se setkali ještě před výkonem této profese. Výzkumná část se zaměřuje především na jejich vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby, zda je tato zkušenost ovlivnila pro volbu profese v hospicové péči a jak je toto úmrtí ovlivňuje při výkonu profese. Poslední část se věnuje zpracování ztráty a rizikům ztráty nezpracované.
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí
Konůpková, Olga ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce ,,Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí" Práce se zabývá osobnostními charakteristikami studentů a pracovníků pomáhajících profesí. Cílem bylo zjistit, zda mají pracovníci a studenti pomáhajících profesí potřebné osobnostní předpoklady pro výkon své profese. Teoretická část popisuje osobnostní předpoklady, které profese vyžaduje, a zároveň varuje před vlastnostmi, které jsou pro profesi nevhodné. Součástí jsou také informace o negativních jevech, souvisejících s povoláním, a preventivní a intervenční postupy, které mohou pomáhajícím pomoci se s nimi vypořádat. V rámci výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, které ukázalo, že zkoumaní studenti a pracovníci nemají dobré předpoklady pro výkon své profese. Někteří z nich jsou pravděpodobně při výběru své profese ovlivněni ,,syndromem pomocníka". Závěr práce zdůrazňuje význam vzdělávání, preventivních programů, sebezkušenostního výcviku a supervize jakožto prevence negativních jevů.
|
|
|
Hagioterapie a třinácté komnaty pracovníků pomáhajících profesí
Racková, Barbora ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
V této práci jsem si kladla za cíl zjistit, zda by hagioterapie mohla být vhodnou psychoterapeutickou metodou pro práci s psychickými úskalími pracovníků pomáhajících profesí, zda by mohla otevírat jejich třinácté komnaty. Proto jsem se nejprve obsáhle věnovala hagioterapii, kde jsem popsala, co je jejím cílem, z jakých východisek vychází, jaké jsou její nynější cílové skupiny, věnovala jsem se také popisu průběhu hagioterapie, v příloze C.1. lze také nalézt rozhovor, který mi zakladatel této psychoterapeutické metody poskytl, jež doplňuje tuto kapitolu. Druhá kapitola byla zaměřena na třinácté komnaty pracovníků pomáhajících profesí, vymezila jsem, kdo tímto pracovníkem je a co skrývá pojem třináctá komnata, dále jsem se zabývala konkrétními psychickými úskalími pracovníků pomáhajících profesí, které se významně mohou ovlivňovat. Těmi jsou syndrom pomocníka, problematika moci v pomáhajících profesí a syndrom vyhoření. Ve třetí kapitole jsem shrnula své předpoklady, proč jsem přesvědčena, že by hagioterapie mohla být vhodnou pomocí pro práci s psychickými úskalími pracovníků pomáhajících profesí. Hagioterapii vidím jako úspornou metodu, díky které by mohli pracovníci pomáhajících profesí odkrývat témata, která pro jejich život a práci s klienty mohou být významná a mohou se vztahovat k úskalím, které...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pracovní motivace v sociálních službách
HAMROVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá motivací pracovníků v sociálních službách. Teoretická část je rozdělena do tří oblastí, které vymezují vždy konkrétní zaměření motivace a skrze toto rozdělení se zaměřuje na motivaci obecnou, motivaci v pracovním prostředí, která převážně zasahuje do oblasti managementu, potřeb zaměstnanců a motivaci v sociálních službách. Z poznatků teoretické části vychází část praktická, která se věnuje konkrétním motivacím pracovníků. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl vytvořen dotazník pro pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Odpovídali na něj zaměstnanci Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci, pod který spadají domovy seniorů, chráněná bydlení, denní a týdenní stacionáře i domov pro osoby se zdravotním postižením. Díky datům vyplývajícím z výzkumu byly zmapovány a porovnány hlavní motivy pracovníků přímé péče a pracovníků, jejichž pracovní náplň je převážně administrativního rázu. Dotazník se také zaměřil na příznaky syndromu vyhoření a syndromu pomocníka, které negativně ovlivňují motivaci a celkový pracovní výkon lidí v pomáhajících profesích.
|
|
|
Hagioterapie a třinácté komnaty pracovníků pomáhajících profesí
Racková, Barbora ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
V této práci jsem si kladla za cíl zjistit, zda by hagioterapie mohla být vhodnou psychoterapeutickou metodou pro práci s psychickými úskalími pracovníků pomáhajících profesí, zda by mohla otevírat jejich třinácté komnaty. Proto jsem se nejprve obsáhle věnovala hagioterapii, kde jsem popsala, co je jejím cílem, z jakých východisek vychází, jaké jsou její nynější cílové skupiny, věnovala jsem se také popisu průběhu hagioterapie, v příloze C.1. lze také nalézt rozhovor, který mi zakladatel této psychoterapeutické metody poskytl, jež doplňuje tuto kapitolu. Druhá kapitola byla zaměřena na třinácté komnaty pracovníků pomáhajících profesí, vymezila jsem, kdo tímto pracovníkem je a co skrývá pojem třináctá komnata, dále jsem se zabývala konkrétními psychickými úskalími pracovníků pomáhajících profesí, které se významně mohou ovlivňovat. Těmi jsou syndrom pomocníka, problematika moci v pomáhajících profesí a syndrom vyhoření. Ve třetí kapitole jsem shrnula své předpoklady, proč jsem přesvědčena, že by hagioterapie mohla být vhodnou pomocí pro práci s psychickými úskalími pracovníků pomáhajících profesí. Hagioterapii vidím jako úspornou metodu, díky které by mohli pracovníci pomáhajících profesí odkrývat témata, která pro jejich život a práci s klienty mohou být významná a mohou se vztahovat k úskalím, které...
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí
Konůpková, Olga ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce ,,Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí" Práce se zabývá osobnostními charakteristikami studentů a pracovníků pomáhajících profesí. Cílem bylo zjistit, zda mají pracovníci a studenti pomáhajících profesí potřebné osobnostní předpoklady pro výkon své profese. Teoretická část popisuje osobnostní předpoklady, které profese vyžaduje, a zároveň varuje před vlastnostmi, které jsou pro profesi nevhodné. Součástí jsou také informace o negativních jevech, souvisejících s povoláním, a preventivní a intervenční postupy, které mohou pomáhajícím pomoci se s nimi vypořádat. V rámci výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, které ukázalo, že zkoumaní studenti a pracovníci nemají dobré předpoklady pro výkon své profese. Někteří z nich jsou pravděpodobně při výběru své profese ovlivněni ,,syndromem pomocníka". Závěr práce zdůrazňuje význam vzdělávání, preventivních programů, sebezkušenostního výcviku a supervize jakožto prevence negativních jevů.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho dopad na pracovníky pomáhajících profesí v církvi
Kamarýtová, Anna ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám tématem syndromu vyhoření a jeho dopadem na pracovníky pomáhajících profesí v církvi, s cílem zjistit nakolik jsou tito pracovníci ohroženi, a jak se o tyto pracovníky starají jejich zaměstnavatelé a zda jsou obeznámeni s riziky syndromu vyhoření. V prvních kapitolách se věnuji teoretickému vymezení syndromu vyhoření v celkovém zaměření na tuto problematiku, ale také se blíže věnuji specifikům, která souvisí s duchovním životem křesťanů v pomáhající profesi v církvi. Snažím se zachytit a blíže popsat motivaci k pomáhání, faktory vedoucí k syndromu vyhoření, diagnostiku, možnost prevence a léčby. Závěrečné kapitoly a celá praktická část je věnována historii a charakteristice zkoumaných skupin, jenž tvoří kněží ze tří největších církví u nás: Římskokatolická, Českobratrská evangelická a Československá husitská. Součástí této části je kvantitativní průzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Pro dokreslení jsou v rámci práce zpracované tři kazuistiky, které dokumentují skutečné příběhy o syndromu vyhoření v různých fázích.
|
|
|
Psychohygiena sociálního pracovníka
KACZOR, Michal
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny sociálního pracovníka v souvislosti se zvládáním psychické zátěže při výkonu jeho profese v současné době. Obsahuje specifikaci současného stavu profese sociální práce v kontextu postmoderní doby. Prostřednictvím odborných zdrojů analyzuje a přibližuje osobnostní specifika sociálních pracovníků potřebná pro vykonávání profese, včetně problematiky psychické zátěže sociálních pracovníků a způsobů vyrovnávání se s ní. Identifikovanými psychohygienickými prostředky, potřebnými pro zvládání psychické zátěže při výkonu profese, jsou jednak ty základní (obecné) a jednak, pro sociální práci stěžejní, "nadstavbové". Práce ukazuje důležitost součinnosti tří pilířů zodpovědných za prosazování a budování potřebného místa psychohygieny v sociální práci, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a sociální pracovníci samotní. Všichni jmenovaní se podílejí též na zvyšování kvality sociální práce. Absence kvalitní a vhodné psychohygieny v profesi totiž znemožňuje vykonávání kvalitní sociální práce. Nakonec ale, jak práce nastiňuje, záleží na sociálním pracovníkovi, zda (ne)dovede využít potenciál psychohygienických prostředků a praktikovat psychohygienu (ne)efektivně.
|
host ::
RSS.