|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza plodnosti a porodnosti během a po 2.světové válce
Saifrtová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu plodnosti a porodnosti v českých zemích v období 2. světové války a po ní. Přináší základní přehled historických souvislostí, pronatalitních opatření a analýzu základních demografických ukazatelů - plodnosti,porodnosti, úmrtnosti, střední délky života, sňatečnosti a průměrného věku žen při porodu za období 1930 - 1955. Z analýzy jasně vyplynulo, že se české obyvatelstvo nechovalo během války standardně, typické pro české země je zvyšující se porodnost i během nacistické okupace, a to zřejmě i z toho důvodu, že muži nebyli nasazeni přímo do bojů a že se mladí lidé sňatkem vyhnuli nuceným pracím v zahraničí. Důsledkem vysoké sňatečnosti byla i vysoká plodnost, což lze pozorovat s ročním zpožděním oproti vývoji sňatečnosti. Část práce se zabývá porovnáním území Protektorátu Čechy a Morava (jen české obyvatelstvo) a Sudet (zabrané pohraničí, kde žili hlavně Němci). V Sudetech byla sňatečnost, porodnost i míra přirozeného přírůstků vyšší než v protektorátu pouze do roku 1941. Od té doby byla porodnost vyšší v protektorátu. Vysoký pokles porodnosti v Sudetech byl způsoben hlavně odchodem německých mužů do války.
|
|
|
Porovnání průběhu a výsledků poválečné obnovy Bosny a Hercegoviny s obnovou po 2. sv. válce v zemích západní Evropy
Laketić, Aleksandar ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Záměrem bakalářské práce je charakterizovat a popsat historický vývoj procesu poválečné obnovy. Tohoto bude dosaženo srovnáním procesu poválečné obnovy zemí západní Evropy po druhé světové válce a Bosny a Hercegoviny po konci občanské války v roce 1995. Toto téma je významné v současné době zejména kvůli rostoucímu počtu konfliktů nízké intenzity. Cílem práce je zhodnotit důvody úspěchu procesu poválečné obnovy v Německu a naopak neúspěchu v Bosně a Hercegovině. Práce obsahuje pohled formování a vývoj disciplíny poválečné obnovy, následuje pohled na situaci v zemích západní Evropy po druhé světové válce, poté dojde na popis situace v BaH. V závěru je text doplněn o srovnání těchto dvou procesů. V textu je věnována pozornost historickým okolnostem a geopolitickému a strategickému významu zvolených zemí. Vedoucí práce: doc. Ing. Emílie Kalínská CSc.
|
|
|
Vyrovnávání se Německa s minulostí (s aplikací na německo-české vztahy)
Macálková, Eva ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se snaží postihnout odraz druhé světové války v postojích současných německých generací, které válku bezprostředně neprožily. Cílem je odpovědět na otázku, zda v nich přetrvává vědomí "kolektivní viny" za činy spáchané vůči ostatním národům, zejména národu českému. Práce proto definuje koncept viny a sleduje veřejnou diskuzi a interpretaci dějin v Německu dnes i v poválečném období, a to na úrovni oficiální německé politiky, aktivit občanské společnosti, odborné i laické veřejnosti a prostřednictvím médií, literatury a kulturních a vzdělávacích aktivit. Analyzovány jsou také historické reálie vývoje německých států i vzájemných vztahů Němců a Čechoslováků/Čechů a jejich vliv na současný německý výklad dějin.
|
host ::
RSS.