|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
| |
|
|
Vlastislav Hofman a česká kubistická avantgarda v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Zlatá medaile za scénografii na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v roce 1925 v Paříži. Je možné jednodušeji shrnout schopnosti všestranně talentovaného umělce Vlastislava Hofmana? Hofman byl především architekt, ale jeho vztah k avantgardním proudům se prolínal i v jeho malířské, grafické, scénografické a designérské tvorbě. Výstava v Galerii výtvarného umění v Ostravě, která vznikla ve spolupráci s Ústavem dějin umění, ho představí v celé šíři a neopomene ani jediné kuboexpresionistické krematorium v Československu, které Hofman navrhnul a realizoval spolu s Františkem Menclem v Moravské Ostravě v letech 1923 až 1925.
Plný text:  PDF
|
|
|
Výstava Vlastislava Hofmana v Ostravě v neděli končí
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Už jen do neděle 7. ledna si mohou návštěvníci Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) prohlédnout tvorbu architekta a mezinárodně oceňovaného scénografa Vlastislava Hofmana (1884–1964) v ostravském Domě umění. Vystaveny jsou autorovy architektonické návrhy, malby, grafiky, tiskové matrice, porcelán, nábytek, model krematoria v Moravské Ostravě, filmová projekce i dokumentační materiály z archivů. Výstavu si dosud prohlédlo přes jedenáct tisíc návštěvníků.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Mikuláškovy inscenace Europeana a Trapná muka
Řezníková, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Náplní této bakalářské práce je analýza dvou inscenací jednoho z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů Jana Mikuláška. Na základě vlastních divadelních zážitků, kritických reflexí v tisku a studií v odborných divadelních periodikách se autorka pokusila popsat, analyzovat a pojmenovat režijní styl Jana Mikuláška na příkladu inscenací Trapná Muka a Europeana. Vzhledem k tomu, že obě inscenace vychází z původně nedramatických textů, páce se věnuje nejen režii, herectví a hudební a vizuální stránce, ale také dramatizaci. V rozborech inscenací nejsou opomíjeny ani kontexty vzniku jak původních textů, tak také inscenací. V některých částech se práce pokouší i o lehkou kritickou analýzu určitých momentů či inscenačních prvků. Závěr práce je věnován srovnání obou inscenačních tvarů a poukazuje na odlišnosti, které i v rámci podobné režijní poetiky inscenace vykazují.
|
|
|
Divadelní kostým jako sdělení
Jurčová, Jana ; Sarkissian, Alena (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Práce se zabývá divadelním kostýmem, konkrétně jeho výtvarnými a informačními možnosti. Představuje způsob, jakým divákovi předává informace o postavě, především o jejím charakteru a postavení v rámci dramatických vztahů. Za tímto účelem popisuje ve třech hlavních částech práce tři základní možnosti výtvarného vyjádření divadelního kostýmu, a to přesněji tvar, barvu a materiál. K tomu využívá tří současných inscenací, jmenovitě Soudné sestry z Divadla v Dlouhé, Faidru z téhož divadla a Evžena Oněgina z Divadla Petra Bezruče. Na případových studiích vybraných postav z těchto divadelních her jsou předložené teorie prezentovány.
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Ibsen v režijním pojetí Jana Mikuláška
Černá, Johana ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Náplní této bakalářské práce je podrobná analýza dvou inscenací Ibsenových dramat - Hedy Gablerové (Národní divadlo moravskoslezské, 2008) a Divoké kachny (Divadlo Petra Bezruče, 2009), které nastudoval jeden z nejvýraznějších současných českých režisérů, Jan Mikulášek. Autorka se převážně na základě vlastních diváckých zkušeností snaží u obou sledovaných inscenací charakterizovat práci s jednotlivými divadelními složkami, postihnout režijní interpretaci hry a zdůraznit typické znaky Mikuláškova režijního rukopisu. V závěru práce potom usiluje o srovnání obou inscenačních tvarů a poukazuje na odlišnosti, které i v rámci podobné režijní poetiky inscenace vykazují.
|
|
|
Inscenační prvky a postupy v televizním zpravodajství v ČT a TV Nova
Bejlovec, Jiří ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Inscenační prvky a postupy v televizním zpravodajství v ČT a TV Nova" odhaluje elementy, které modifikují vnímání událostí ve zpravodajství. Inscenace byla analyzována na komerční TV Nova a veřejnoprávní České televizi. Práce je rozdělená na dvě části. První teoretická část se věnuje pozadí inscenačních prvků ve zpravodajství. Také se dívá na to, jak s inscenačními prvky pracují tvůrci zpravodajství. Zpravodajská relace je pak vnímána jako svébytný druh inscenace, ne nepodobné té divadelní. Prvky jsou nejprve rozebrány a následně je prokazována jejich přítomnost ve zpravodajských relacích České televize a TV Nova. Právě prokazováním se zabývá druhá část práce, ve které je inscenace zobrazována na jednotlivých případech. V konečném důsledku se práce snaží hlavně o identifikaci, zdokumentování a roztřídění inscenačních prvků ve spojitosti s příklady českého televizního zpravodajství.
|
host ::
RSS.