|
|
Comparison of sports systems in the Czech Republic and Finland
Strnad, Daniel ; Crossan, William Morea (vedoucí práce) ; Slepičková, Irena (oponent)
Název: Porovnání sportovních systémů v České republice a Finsku Cíl: Hlavním úkolem práce je porovnat sportovní systémy v České republice a ve Finsku podle 8 osmi specifikovaných aspektů. Metody: Analýza sekundárních dokumentů, zejména dokumentů vydaných ministerstvy a sportovními asociacemi, a komparativní analýza byly dvě hlavní metody použity pro tuto práci. Výsledky: Práce odhalila významné rozdíly mezi sportovními systémy v České republice a ve Finsku. Rozdíly byly zjištěny především v alokaci rozpočtu, rozvoji talentů a financování sportu. Finský sportovní systém je pokročilejší ve většině analyzovaných aspektů. Klíčová slova: Evropské sportovní systémy, financování sportu, sport a politika, sport a výchova, tělovýchova, organizace sportu
|
|
|
Politická role FC Barcelony v moderním Katalánsku
Vondruška, Tomáš ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o politické roli FC Barcelony v moderním Katalánsku a její reakci na uskutečněné referendum o nezávislosti. Zkoumané období je mezi lety 2012-2017, data vychází z klubového média, doplněného články z dalších mezinárodních deníků. Práce představuje nejprve provázanost nacionalismu ve sportu a konkrétně pak i ve fotbale. Dále předkládá krátký úvod do politické situace v Katalánsku ve zvoleném období a představení historického spojení mezi samotným klubem a regionem. Práce se zaměřuje na spojení apolitického aktéra v podobě fotbalového týmu s autonomní oblastí a jeho funkci v boji o katalánskou nezávislost. K tomu také pomáhá i referendum o nezávislosti, které proběhlo v roce 2017 a zapadá tak časově do zkoumaného období. Výsledkem provedené analýzy je neutrální pozice klubu vůči politice Katalánska, avšak v různých krocích, ať už to jsou pořádané přednášky nebo samotní fanoušci s nacionálními vlajkami, je zde vidět podpora regionu a neformální šíření politické situace do zahraničí. Referendum na druhou stranu klub silně podporoval bez známky přiklánění se na jednu či druhou stranu. Samotný klub to nazývá obranou demokracie a svobody projevu, které FC Barcelona uvádí jako své hlavní mimosportovní cíle.
|
|
|
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře
Jakubcová, Kristina ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...
|
|
|
Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958
Řanda, Tomáš ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Jak se změnila sportovní žurnalistika v československém tisku po roce 1948? Srovnání období let 1945-1948 a 1953-1958 se zabývá vývojem a srovnáním sportovní žurnalistiky v poválečném Československu a prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy tří vybraných sportovních periodik (Ruch v tělesné výchově/Ruch v tělovýchově a sportu, Stadion, Československý sport) ve sledovaném období sleduje proměny sportovního tisku. Vedle samotných mediálních sdělení sleduje výzkum pronikání politiky do mediálních obsahů, grafické a jazykové změny a otázku vývoje redakčních složení sledovaných periodik. Dílčími tématy jsou také osudy vybraných redaktorů, poválečný vývoj Klubu sportovních novinářů a sjednocování tělovýchovy. Autor využil bohatého archivního materiálu v podobě jednotlivých vydání sportovních periodik a dále pramenů z Národního archivu. Sekundárně pak použil přehledovou literaturu k vývoji v médiích a žurnalistice po druhé světové válce s využitím historických monografií k analýze historického kontextu, který je pro pochopení poválečného vývoje v Československu a v oblasti tisku naprosto zásadní.
|
|
| |
|
|
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře
Jakubcová, Kristina ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...
|
host ::
RSS.