Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
Chromozomální vyšetření u plodů s poruchami vývoje
Štolfa, Miroslav ; Novotná, Drahuše (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Častou příčinou abnormálního vývoje plodu, která vede k předčasnému úmrtí plodu anebo narození poškozeného jedince jsou chromozomální aberace. Polovina všech spontánních potratů v prvním trimestru a téměř třetina v druhém trimestru je způsobena chromozomálními abnormalitami, především aneuploidiemi. Při prokázaných poruchách vývoje plodu by mělo být doporučeno invazivní prenatální cytogenetické vyšetření. Na základě cytogenetického nálezu mohou být těhotenství ukončena až do konce 24. týdně těhotenství. Vyšetřili jsme celkem 81 spontánních potratů, 46 plodů z uměle ukončených těhotenství a 80 abnormálně se vyvíjejících plodů z probíhajících těhotenství. Jako základní metoda pro vyšetření spontánně potracených plodů byla použita metoda G-pruhování. Genomová DNA plodů s prokazatelnými vývojovými vadami byla podrobena analýze metodou arrayCGH. Podíl abnormálních karyotypů plodů byl nejvyšší u spontánních abortů, a to 43,75 %. Jednoznačně převládaly numerické aberace (91,4 %). U uměle ukončených těhotenství bylo odhaleno 25,71 % abnormálních karyotypů. Nejnižší podíl 11,67 % aberací byl pozorován u plodů z probíhajících těhotenství. Metodou aCGH byla detekována submikroskopická aberace u 13,41 % plodů s ultrazvukovými nálezy. Celkový podíl mikroskopických a kauzálních submikroskopických chromozomálních...
Problematika ukončení těhotenství
Váňa, Miroslav ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Diplomová práce seznamuje čtenáře s problematikou umělého přerušení těhotenství a pohlíží na ni jako na bioetickou problematiku. Autor poukazuje na rozdíl v pohledu teologických a biologických věd, jež se danou otázkou zabývají. Současně předkládá čtenáři v nezbytné míře poznatky o základních embryologických a lékařských procesech umožňujících pochopit danou problematiku. Na jedné straně práce seznamuje čtenáře se základy legislativy vztahujícími se k danému tématu v kontextu historického legislativního vývoje, na druhé straně neopomíjí dnešní vývoj. Nazírá na danou problematiku optikou různých křesťanských církví, ačkoli nejde o práci v teologickém oboru. Poukazuje na negativní zdravotní dopady potratu a umělého přerušení těhotenství, zároveň předkládá základní informace o zabránění početí a rozlišení přípravků antikoncepčních a abortivních. Práce rovněž předkládá čtenáři názory a mravní normy vybraných křesťanských církví, které se nějakým způsobem vyjadřují k problematice interrupce, antikoncepce a intercepce. Autor dané mravní normy reflektuje. Jedním z cílů práce je najít vhodný způsob předkládání mravních norem v oblasti problematiky umělého přerušení těhotenství a intercepce tak, aby byl zároveň respektován vlastní rozum a svědomí jedince. Diplomová práce zve čtenáře k vlastní reflexi...
Problematika ukončení těhotenství
Váňa, Miroslav ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za úkol seznámit čtenáře s problematikou ukončení těhotenství a současně poukázat na rozdíl v pohledu teologických a biologických věd, jež se danou otázkou zabývají. Současně je nezbytné poučit čtenáře v nezbytné míře o základních embryologických a lékařských procesech umožňujících pochopit danou problematiku s ohledem na závažnost celé situace. Na jedné straně práce seznamuje čtenáře se základy legislativy vztahující se k danému tématu v kontextu historického legislativního vývoje, na druhé straně neopomíjí dnešní trendy. Nazírá na danou problematiku optikou různých křesťanských církví, ale i pohledem světových náboženských proudů. Poukazuje na negativní zdravotní dopady potratu a umělého přerušení těhotenství, zároveň ale předkládá základní informace o zabránění početí a rozlišení přípravků antikoncepčních a abortivních. Práce rovněž předkládá čtenáři názory jednotlivých církví, které se nějakým způsobem vyjadřují k problematice antikoncepce a intercepce. Autor diplomové práce se nad nimi kriticky zamýšlí a zve čtenáře k vlastní reflexi předkládané problematiky. Snaží se nastínit rozsáhlý okruh problémů v novém, širším a bohužel často opomíjeném světle, a sice z pohledu otce, který je častokrát během potratu naprosto opomíjen, ačkoliv se jedná o polovičního biologického...
Determinace spontánních abortů- úloha genu pro APO E, význam vybraných trombofilních stavů a funkce štítné žlázy v graviditě
Kašparová, Dita ; Fait, Tomáš (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Úvod: Spontánní potrat (SA) je nejčastější komplikací v těhotenství. Cílem práce bylo prověřit kauzalitu vybraných faktorů genetických - apolipoproteinu E (APO E), mutace faktoru V Leiden (FVL), mutace protrombinu (PT G20210A) a faktorů negenetických - tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH), volného tyroxinu (fT4), protilátek proti tyreoidální peroxidáze (a-TPO) v etiopatogenezi časného SA. Materiály a metody: Ke genotypizaci polymorfismů APO E byla využita metoda PCR-RFLP. K detekci mutací v genech FV a FII byla použita metoda HRM. Laboratorní tyreoidální markery TSH, a- TPO a fT4 byly stanoveny na automatickém analyzátoru využívajícím chemiluminiscenční imunoanalýzu. U infertilních žen po SA proběhlo do 8 týdnů od krevního odběru sonografické vyšetření štítné žlázy. Výsledky: APOE genotypy ve sledovaném souboru 410 vzorků embryonální /fetální tkáně se významně neliší od kontrolní skupiny 2 606 adultních jedinců (P = 0.653). Ve sledovaném souboru 75 žen s izolovaným SA byla FVL mutace zjištěna v heterozygotní konstituci s prevalencí 12 %. Prevalence FVL v souboru žen s izolovaným časným SA byla signifikantně vyšší oproti kontrolní skupině 76 zdravých žen (12 % vs. 2.6 %, P = 0,031). Při vzájemném statistickém porovnání zjištěných prevalencí PT G20210A mezi soubory žen s izolovaným SA a kontrolní...
Chromozomální vyšetření u plodů s poruchami vývoje
Štolfa, Miroslav ; Novotná, Drahuše (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Častou příčinou abnormálního vývoje plodu, která vede k předčasnému úmrtí plodu anebo narození poškozeného jedince jsou chromozomální aberace. Polovina všech spontánních potratů v prvním trimestru a téměř třetina v druhém trimestru je způsobena chromozomálními abnormalitami, především aneuploidiemi. Při prokázaných poruchách vývoje plodu by mělo být doporučeno invazivní prenatální cytogenetické vyšetření. Na základě cytogenetického nálezu mohou být těhotenství ukončena až do konce 24. týdně těhotenství. Vyšetřili jsme celkem 81 spontánních potratů, 46 plodů z uměle ukončených těhotenství a 80 abnormálně se vyvíjejících plodů z probíhajících těhotenství. Jako základní metoda pro vyšetření spontánně potracených plodů byla použita metoda G-pruhování. Genomová DNA plodů s prokazatelnými vývojovými vadami byla podrobena analýze metodou arrayCGH. Podíl abnormálních karyotypů plodů byl nejvyšší u spontánních abortů, a to 43,75 %. Jednoznačně převládaly numerické aberace (91,4 %). U uměle ukončených těhotenství bylo odhaleno 25,71 % abnormálních karyotypů. Nejnižší podíl 11,67 % aberací byl pozorován u plodů z probíhajících těhotenství. Metodou aCGH byla detekována submikroskopická aberace u 13,41 % plodů s ultrazvukovými nálezy. Celkový podíl mikroskopických a kauzálních submikroskopických chromozomálních...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.