|
|
Emilie Fryšová (1840-1920)
Nývltová, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá shrnutím informací o Emilii Fryšové, ženě, mezi jejíž nejdůležitější životní role bych zařadila roli učitelky, etnografky a publicistky. Pro zpracování práce jsem nejprve provedla rešerši k danému tématu, následně jsem zjištěné informace roztřídila podle jejich obsahu, poté jsem je mezi sebou komparovala, a nakonec jsem je analyzovala. Během psaní jsem prověřovala případné nové stopy a odhalovala jsem tak dnes už dávno zapomenuté skutečnosti. Jak je již výše uvedeno, kromě učitelství byla Fryšové blízká hlavně etnografie, v jejímž rámci se zaměřovala především na poznání oblasti jihočeských Blat, které si oblíbila, když začala žít a pracovat v Soběslavi. Pro pochopení kontextu jsem se v prvních dvou kapitolách nejprve rozhodla přiblížit témata, která s Fryšovou v mnohém souvisí, a to život učitelek a počátky etnografie v českých zemích. Hlavní kapitoly práce jsou zaměřené na detailní poznání Fryšové. V třetí kapitole se věnuji jejímu životu jako celku. Ve čtvrté kapitole hlouběji rozebírám její spolkovou činnost, konkrétní aktivity s tím spojené, místa a osobnosti s tím související. V páté kapitole předkládám popis (především) etnografické sbírky, jejíž hrdou majitelkou byla, a s tím spojuji její účast na dobových výstavách a její zapojení do sbírkotvorné činnosti...
|
|
|
Kontakty s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Téma kontaktů s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938 je sledováno na základě studia tiskovin vydávaných v Mladé Boleslavi, lužickosrbského tisku a časopisu pražského Českolužického spolku "Adolf Černý" - Českolužický věstník, od r. 1931 Lužickosrbský věstník. Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Serbkého kulturného archiwu v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Dvě úvodní kapitoly stručně představují lužickosrbské etnikum, jeho původ, dějiny a styky s českým prostředím. Následující kapitola analyzuje geografické a národnostní předpoklady, jež umožnily, aby se Mladá Boleslav po roce 1918 stala střediskem styků s Lužickými Srby. Následuje stručný přehled těchto kontaktů. Těžiště práce tvoří tři okruhy: sociální stratifikace sorabofilů v Mladé Boleslavi, stratifikace z hlediska činnosti a jejich motivace a cíle. První téma zkoumá, jaké sociální skupiny lužickosrbská problematika oslovovala ve 20. letech a jaká proměna nastala po založení odboru českolužického spolku v Mladé Boleslavi v roce 1931. Téma stratifikace sorabofilů z hlediska činnosti tvoří kapitoly, jež se podrobně zabývají vnitřní dynamikou spolku. Rozebrán je přínos a myšlenkový obzor jednotlivých nejaktivnějších členů českolužického spolku. Poslední tematický okruh se zabývá základními...
|
|
|
Činnost spolků na Kralovicku jako součást modernity kraje (2. pol. 19. st. - 1. pol. 20. stol.).
Hurtová, Jarmila ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Matušková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem spolkové činnosti na území bývalého soudního okresu Kralovice v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Úvodní část práce je věnována počátkům a obecnému vývoji spolků v českých zemích s přihlédnutím k jejich typologii a procesu vytváření spolkové legislativy ve vymezeném časovém horizontu. Další oddíl práce je již konkrétně zaměřen na region Kralovicka. Popsán zde je historický vývoj oblasti s důrazem na období let 1848-1949, jenž je následován charakteristikou utváření, typologií a činností spolků v soudním okrese Kralovice. Závěrečná část se pak detailně věnuje spolkům města Kralovic, tj. jejich vzniku, členům, činnosti a vlivu těchto korporací na vývoj a podobu města. Klíčová slova: elita, korporace, Kralovice, Kralovicko, občanská společnost, obecní samospráva, sdružování, soudní okres Kralovice, spolek, spolková činnost, spolková legislativa, spolkovnictví, typologie spolků
|
|
|
Analýza lidovýchovné spolkové činnosti v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914)
Rotkovská, Johana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Diplomová práce je věnována analýze lidovýchovných spolkových aktivit v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914). Česká společnost se rozvíjela v rámci mnohonárodnostní habsburské říše, kterou ve druhé polovině devatenáctého století zachvátil modernizační proces. Myšlenky kapitalismu, industrializace a urbanizace předznamenaly řadu změn v hospodářské, školské, politické a kulturní oblasti. Původně jednotný národně-emancipační osvětový proud se ve druhé polovině 19. století štěpil na jednotlivé lidovýchovné proudy. S postupující profilací osvěty vrcholil centralizační proces. Veškeré kulturní působení bylo sjednoceno na počátku dvacátého století se vznikem Svazu osvětového. Diplomová práce blíže pojednává o aktivitách tělovýchovného a ženského osvětového hnutí a činnosti národních jednot. Následná analýza představuje hlavní charakteristiky předválečné lidovýchovy: komplikované soužití s příslušníky německé národnosti, provázanost kultury s politickými zájmy nebo přejímání zahraničních vzorů. V závěrečné kapitole byla osvěta let 1848-1914 zasazena do kontextu následujícího vývoje v období samostatné Československé republiky, kdy se konstituoval státní lidovýchovný systém. Klíčová slova Vzdělávání dospělých, spolková činnost, rakousko-uherská monarchie, 1848-1914, osvěta, lidová...
|
|
|
Osobnost Popelky Biliánové a její publicistická činnost
Charouzdová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Bakalářská práce "Osobnost Popelky Biliánové a její publicistická činnost" se zabývá osobností spisovatelky, publicistky, dramatičky Popelky Biliánové (1862-1941), vlastním jménem Marie Popelkové, a zvláště její publicistickou činností. Bakalářská práce sestává ze dvou částí: první část je životopisná, část druhá je věnována publicistickým příspěvkům Popelky Biliánové v soudobém tisku. V životním příběhu Popelky Biliánové jsou zdůrazněny její aktivity spolkové, kterých si více cenila než vlastní literární tvorby. Popelka Biliánová je zde nazvána ženou mnoha aktivit, jelikož se její různorodá činnost týkala několika oblastí, např. pedagogiky, etnologie, folkloristiky aj. Popelka Biliánová jako publicistka přispívala do periodického i neperiodického tisku od 80. let 19. století až do své smrti. Bakalářská práce publicistické příspěvky Popelky Biliánové třídí podle druhu periodika, publicistického žánru, tematiky příspěvku a dalších kritérií. Kromě analýzy jednotlivých příspěvků Popelky Biliánové si bakalářská práce všímá také publicistiky na přelomu 19. a 20. století, literatury a nástupu nových literárních směrů. Vztah publicisty a nakladatele na přelomu 19. a 20. století dokumentuje dochovaná korespondence Popelky Biliánové s významnými osobnostmi té doby. Prozaické dílo Popelky Biliánové je v...
|
|
| |
|
|
Kulturní a společenský život německé menšiny na Karlovarsku od roku 1989
Benešová, Barbora ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a společenským životem německé menšiny v českých zemích s důrazem na vývoj od roku 1989 v pohraničním regionu Karlovarsko. Zpracování práce se zakládá na analýze menšinového tisku, zejména titulů Aufbau und Frieden, Prager Volkszeitung, Landeszeitung, LandesEcho a Eghaland Bladl, výzkumném šetření spočívajícím v interview s příslušníky německé menšiny a v písemných dotaznících adresovaných zástupcům místních samospráv pro výzkum vybraných měst. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy a menšinová politika na národní a mezinárodní úrovni. Následně se práce soustředí na historicko-právní vývoj a socio-demografickou situaci německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Další část práce pojednává o vývoji kulturního a společenského života německé menšiny v českých zemích od roku 1945 a blíže se věnuje čtyřem hlavním bodům - spolkové činnosti, kulturním a společenským aktivitám, jazykové situaci a médiím. Tyto body jsou v rámci výzkumného šetření sledovány v hlavní části práce. Cílem je analyzovat vývoj kulturního a společenského života německé menšiny na Karlovarsku a zachytit jeho současný stav.
|
|
|
Analýza lidovýchovných spolkových aktivit v období Československé republiky (1918-1938)
Rotkovská, Johana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Bakalářská práce je věnována analýze spolkových lidovýchovných aktivit v období první Československé republiky. Činnost spolků byla reflektována s ohledem na jejich tradici, sahající zpravidla do druhé poloviny 19. století, kdy se české země vyvíjely v rámci rakousko- -uherské monarchie. Podobu lidovýchovného působení v období samostatného československého státu spoluutvářely zásadní politické, hospodářské a kulturní proměny společnosti. Nově utvořené zákonné normy vnesly do lidovýchovné práce standardy a řád. Kromě tradičních spolků, které vycházely z principu dobrovolnosti, vznikl státem garantovaný lidovýchovný systém. Na základě studia dobových i současných pramenů byl vymezen vztah spolkové činnosti a státní lidovýchovné soustavy v letech 1918-1938. V práci byly identifikovány hlavní styčné body a rozdíly paralelních lidovýchovných systémů v období první Československé republiky.
|
|
|
Analýza lidovýchovné spolkové činnosti v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914)
Rotkovská, Johana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Diplomová práce je věnována analýze lidovýchovných spolkových aktivit v českých zemích v období rakousko-uherské monarchie (1848-1914). Česká společnost se rozvíjela v rámci mnohonárodnostní habsburské říše, kterou ve druhé polovině devatenáctého století zachvátil modernizační proces. Myšlenky kapitalismu, industrializace a urbanizace předznamenaly řadu změn v hospodářské, školské, politické a kulturní oblasti. Původně jednotný národně-emancipační osvětový proud se ve druhé polovině 19. století štěpil na jednotlivé lidovýchovné proudy. S postupující profilací osvěty vrcholil centralizační proces. Veškeré kulturní působení bylo sjednoceno na počátku dvacátého století se vznikem Svazu osvětového. Diplomová práce blíže pojednává o aktivitách tělovýchovného a ženského osvětového hnutí a činnosti národních jednot. Následná analýza představuje hlavní charakteristiky předválečné lidovýchovy: komplikované soužití s příslušníky německé národnosti, provázanost kultury s politickými zájmy nebo přejímání zahraničních vzorů. V závěrečné kapitole byla osvěta let 1848-1914 zasazena do kontextu následujícího vývoje v období samostatné Československé republiky, kdy se konstituoval státní lidovýchovný systém. Klíčová slova Vzdělávání dospělých, spolková činnost, rakousko-uherská monarchie, 1848-1914, osvěta, lidová...
|
|
|
Kulturní spolky ve Vlašimi po roce 1945
Sedláčková, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Jádro práce tvoří kulturní spolky ve Vlašimi po druhé světové válce, tedy po roce 1945 až do roku 1989. Konkrétně se jedná o čtyři spolky, které lze zařadit do kategorie spolků kulturních- jmenovitě Vlastivědný klub P. A. N. Vlasáka, Pěvecké sdružení Blaník ve Vlašimi, Spolek divadelních ochotníků ve Vlašimi a Klub přátel výtvarného umění ve Vlašimi. U prvních třech spolků jsou ve stručnosti nastíněny i jejich počátky sahající až do doby druhé poloviny devatenáctého století, což je již velmi vzdálené vymezenému časovému rámci našeho hlavního zájmu, ale pro poznání historie spolků po roce 1945 to považuji za důležité. K tomu, abychom se mohli zabývat historií jednotlivých kulturních spolků, které ve Vlašimi působily, je nutné znát a orientovat se v širších a obecnějších souvislostech, proto je v práci věnován i prostor pro vývoj spolkové činnosti u nás po roce 1945 a je nezbytné poznat i historii a vývoj samotného města po druhé světové válce, jehož nedílnou a jistě důležitou součástí právě kulturní spolky byly. Práce vychází z majoritní většiny z vlastního archivního výzkumu dostupných archivních materiálů a náležitých fondů uložených v archivu Muzea Podblanicka a Státního oblastního archivu Praha, Státního okresního archivu v Benešově. Tato metoda je doplněna jednak studiem odborných pramenů a...
|
host ::
RSS.