Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 57 záznamů.  začátekpředchozí48 - 57  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium a ochrana dřevin: Monitoring zdravotního stavu dřevin a sledování příčinných souvislostí šíření významných patogenů pro zlepšení ekologické stability a druhové diverzity s ohledem na klimatické a antropogenní vlivy
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha
Svazek obsahuje tři přílohy k roční zprávě: Příloha 4: Seznam modelových lokalit na území ČR, Příloha 5: Srovnání souhrnných četností dřevin na modelových lokalitách v Praze v roce 1995 a 2000 a Příloha 6: Četnost dřevin na lokalitě Královská obora v roce 2000 podle jednotlivých ploch.
Studium a ochrana dřevin: Monitoring zdravotního stavu dřevin a sledování příčinných souvislostí šíření významných patogenů pro zlepšení ekologické stability a druhové diverzity s ohledem na klimatické a antropogenní vlivy
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Mertelík, Josef
Cílem úkolu je vybrat vhodné lokality se syndromem "herbicide-like" u různých dřevin, průběžně a dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat vývoj poškození u jednotlivých taxonů, prověřit možnosti zlepšení stavu a získat podklady pro návrh a opatření.
Modelové vyhodnocení realizace nově navrhovaných agroenvironmentálních opatření na orné půdě‚ které prospějí biodiverzitě
Česká společnost ornitologická, Praha ; Pražan, Jaroslav ; Zámečník, Václav
Cílem návrhu nových agroenvironmentálních (AE) opatření je vytvořit v zemědělské krajině vhodný prostor pro volně žijící živočichy a plané rostliny, který by umožnil jejich úspěšnou reprodukci bez rušivých zásahů člověka. Dále by měl tento prostor vytvořit nové potravní zdroje nebo rozšířit stávající potravní nabídku v průběhu celého roku. Celkovým cílem nově navrhovaných opatření je přispět k zachování a dalšímu rozvoji pestrosti zemědělské krajiny.
Vliv různých způsobů agrotechniky a využití na fytocenologické složení travních porostů.
VÁCLAVÍK, Petr
Cílem práce je posouzení vliv způsobu obhospodařování a frekvence využívání travních porostů na výnos a kvalitu pícní biomasy travních porostů a návrh doporučení k využívání ověřených travních porostů.Sledovaná oblast byla v okolí Kašperských Hor, kdy byly vybrány tři různé pastviny. Botanické snímky byly prováděny na pastvině Lídlovy Dvory, Nebe a Ovčárně. Následně byl proveden analýza porostové skladby s agrotechnikou.
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin a okolních biotopů
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků v porostech energetických bylin (Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea, Helianthus tuberosus) a v okolním biotopu (trávník antropogenního původu). Jako indikátory posloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae), kteří byli odchytáváni metodou zemních pastí v letech 2008 až 2010 vždy v průběhu vegetační sezony. Celkově bylo odchyceno 1789 exemplářů a 69 druhů epigeických brouků. Ve všech porostech převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2), rovněž hodnota indexu antropogenního ovlivnění společenstev brouků byla ve všech porostech nízká. Pomocí RDA analýzy byl statisticky prokázán vliv proměnné efekt okolního biotopu na společenstva epigeických brouků. Závěrem bylo konstatováno, že na společenstva epigeických brouků mohl mít vliv průběh počasí v jednotlivých sezonách, dále také meziroční změny v populačních cyklech brouků, okrajový efekt i mikroklimatické podmínky uvnitř porostů.
Vliv různého managementu na mikroklima a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
CHOCOVÁ, Hana
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích v podhorském pásmu Šumavy, která se liší svým managementem. Povodí Mlýnského potoka je charakterizováno vysokým zastoupením odlesněných ploch (pastviny a kosené louky). Horský potok je z větší části zastoupen lesními plochami a odlišným managementem (plochy bez managementu, kosené louky). Byly měřeny mikroklimatologické charakteristiky (průměrná teplota, průměrná vlhkost, průměrná rychlost větru, průměrná radiace). Metoda zemních pastí byla použita pro odebírání vzorků brouků. Druhy brouků byly rozděleny na dvě skupiny podle preference k vlhkosti: hygrofilní druhy a mezofilní druhy. Vliv člověka byl studován pomocí frekvence druhů z různých ekologických skupin. 57 druhů bylo nalezeno v povodí Mlýnského potoka a 33 druhů v povodí Horského potoka. Aktivita brouků byla pětkrát vyšší v povodí Mlýnského potoka (511 jednotlivých ks) než v povodí Horského potoka (114 jednotlivých ks). Všudypřítomné (nenáročné) druhy převládají v povodí Mlýnského potoka a adaptabilní druhy v povodí Horského potoka. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze v povodí Mlýnského potoka. Tyto výsledky ukazují, že povodí Horského potoka je ovlivněno člověkem méně, než povodí Mlýnského potoka. Frekvence druhů brouků s odlišnými nároky na vlhkost vykazují dominanci mezofilních druhů v povodí Mlýnského potoka ve srovnání s Horským potokem. Frekvence hygrofilních druhů byla třikrát vyšší v povodí Horského potoka než na Mlýnském. Intenzita managementu ovlivnila strukturu brouků především v méně zalesněných plochách Mlýnského potoka. Struktura společenstev na plochách s více intenzivním managementem se liší od společenstev na plochách s nízkým managementem. V povodí Mlýnského potoka převládají na plochách s nízkým managementem druhy hygrofilní. Na Horském potoce s větším zastoupením stromů není vliv intenzivního managementu průkazný.
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků na plantážích rychle rostoucích bylin. Odchyt byl proveden ve čtyřech porostech a byla při něm použita metoda zemních pastí. Jako indikátory sloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Bylo odchyceno 18 druhů a 45 exemplářů čeledi Staphylinidae a 25 druhů a 594 exemplářů čeledi Carabidae (celkem 43 druhů, 639 exemplářů). Jako nejbohatší porost z hlediska počtu odchycených exemplářů se ukázal porost lesknice rákosovité (246 ks) a z hlediska počtu druhů porost srhy laločnaté (28 druhů). Dominantními druhy ve všech společenstvech byly druhy Poecilus cupreus, Pseudophonus rufipes, Calathus fuscipes, Harpalus aeneus a Nebria brevicollis. Na všech stanovištích převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2). Nejnižší hodnota ISD, tedy nejvyšší antropogenní ovlivnění bylo zjištěno v porostu lesknice rákosovité. Předpokládá se, že vliv na společenstva mohl mít okolní biotop (uměle založené travní společenstvo) a průběh počasí v roce průzkumu.
Vliv pratotechnických postupů na fytocenologické a produkční charakteristiky trvalých travních porostů
JÍLKOVÁ, Lucie
Cílem této práce je posoudit vliv rozdílného způsobu obhospodařování na druhovou diverzitu a produkci biomasy na podhorských travních porostech. Pokus byl prováděn v podhorské oblasti Šumavy (Kaplicko, Velký Chuchele, Údolí Velenovského potoka). Byly zde použity 4 typy obhospodařování {--} kontinuální pastva, mulčování, absence obhospodařování (Velký Chuchele) a kosení (Údolí Velenovského potoka). Diverzita rostlinných druhů na stanovištích a produkce sena byla sledována po dobu 3 let. Získaná data byla použita pro výpočet indexu druhové diverzity (Simpsonův a Hillův), pícninářské hodnoty porostu a živinného a vodního režimu stanovište. Hodnoty byly dále statisticky zpracovány pomocí analýzy variancí ANOVA a Fischerova LSD testu. Druhová diverzita a produkce biomasy je jednoznačne ovlivněna způsobem obhospodařování. Mulčování a absence obhospodařování vedou k nižší druhové bohatosti a k zvyšování zastoupení trav v porostu. Produkce sena je na těchto stanovištích vyšší, stejně jako u koseného porostu, než u porostů kontinuálně spásaných. Kosený porost je druhově pomerně bohatý, ale pro zachování druhové rozmanitosti je nutné setrvat u způsobu obhospodařování nebo intenzitu současného způsobu obhospodařování zvýšit na 3 seče ročně.
Ekologie fytobentosu dočasných tůní Horní Lužnice
Elster, Josef ; Francírková, T. ; Kylbergerová, M.
V průběhu jarních záplav roku 2000 a 2001 byla prováděna ekologická studie fytobentosu ve čtyřech vytypovaných tůních a v řece Lužnici. Diversita řas a sinic, produktivita společně s fyzikálně-chemickými vlastnostmi záplavové vody zde byly studovány. Celkem bylo identifikováno 42 druhů sinic a řas.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 57 záznamů.   začátekpředchozí48 - 57  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.