|
|
Železniční brownfields - potenciál města. Případová studie nádraží Bubny
Kluchová, Adéla ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Železnice, jež v 19. století přivedla průmyslový rozmach až ke středověkým hradbám Prahy, tam o sto let později zanechala obrovské celistvé lukrativní plochy, které jsou na současné nároky železniční dopravy vysoce naddimenzované. Železniční brownfieldy nyní nabízí svůj potenciál začlenit se do organismu města, propojit již existující zástavbu a vytvořit nové polyfunkční městské čtvrti. Tato bakalářská práce přibližuje problematiku transformace železničních brownfieldů jak v historickém kontextu, tak i kontextu současných přístupů územního plánování. Případová studie představuje brownfield nádraží Praha-Bubny a aktéry, kteří společně vytvářejí podobu budoucí transformace, stejně tak jako jejich dílčí cíle a představy o nově tvořeném prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA: železniční brownfieldy, transformace, nádraží Bubny, urbanismus, územní plánování
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí (se zaměřením na výstavbu v okolí liniových staveb a princip informovanosti)
Lukáč, Martin ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
V úvodní kapitole se zabývám nástroji územního plánování a kladu d raz na mo nosti zapojení ve ejnosti do tvorby t chto nástroj . Zapojení ve ejnosti do tvorby t chto nástroj je podmín no v domostí ve ejnosti o existenci schvalovacích proces , proto musí být o nich dostate n a v as informována. Míru informovanosti ve ejnosti o procesech územního plánování porovnávám v situaci konkrétní výstavby silnice a dálnice. Dále se problematikou informovanosti ve ejnosti zabývám v kapitole v nované principu informovanosti. Celá práce se zam uje na výstavbu liniových staveb, proto se té zabývám jaké eventuelní negativní dopady liniové stavby p edstavují. Nejv t í hrozba spo ívá v tzv. fragmentaci území. Liniové stavby musí být stav ny tak, aby neohrozily p irozený ekosystém a neohrozily p irozené pot eby ivo ich .
|
|
|
Metodika hodnocení ekosystémových služeb v sídlech v České republice
Frélichová, Jana ; Harmáčková, Veronika Zuzana ; Pártl, Adam ; Vačkář, David
Metodika vznikla v reakci na mezinárodní i národní závazky a strategie, které si dávají za cíl zachování a zlepšení kvality ekosystémů a ekosystémových služeb v urbánním prostředí. Metodika poskytující rámec a postupy pro hodnocení role zelené infrastruktury ve městech doposud nebyla v podmínkách ČR zpracována. Uplatnění konceptu ekosystémových služeb v čistě městském prostředí představuje na území České republiky ojedinělý a inovativní přístup, který přispěje k efektivnějšímu působení místních veřejných politik zejména v oblasti územního plánování, udržitelného rozvoje společnosti a životního prostředí. Metodika přispívá k uplatnění strategických závazků v oblasti Strategie ochrany biodiverzity a Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.
|
|
|
Právní úprava územního plánování v ČR
Votava, Filip ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analýza právní úpravy územního plánování na území ČR od roku 1945 do současnosti. V teoretické části práce jsou rozebrány základní pojmy a právní regulace územního plánování a přestaveny jednotlivé koncepce úpravy územního plánování od roku 1945. V praktické části se kromě komparace základních koncepcí územního plánování zabývám analýzou vztahu strategického a územního plánu, kde zjišťuji hlavní rozdíly těchto dokumentů a zabývám se, zda je pro obec výhodnější mít dříve zpracovaný územní či strategický plán. Dále se zaobírám tvorbou a obsahem územního plánu města Domažlice, jehož prostřednictvím zjišťuji, zda obec dodržuje legislativu v oblasti územního plánování. V práci se také zaměřuji na výhody a nevýhody současné právní úpravy a nedostatky územního plánu Domažlice a udávám vlastní návrhy, jak situaci zlepšit.
|
|
|
Komunikativní přístup k plánování ve vybraných textech teoretiků 2. poloviny 20. století
Macoun, Milan
Tento text chce upozornit na význam Habemasovi komunikativní teorie, který v textech několika plánovačů 2. poloviny 20. století zanechal přímou odezvu či se nepřímo objevuje i v dalších. Forester v procesu komunikace vyzdvihuje důležitost informací, Healey dále rozvíjí otázky kooperace občanů a veřejné správy a problém budování její kapacity. Fainstein a Sandercock zpracovaly souhrnné texty, přičemž Fainstein vystavuje komunikativní model dílčí kritice, zatímco Sandercock ho zasazuje do širšího kontextu obhájcovského a radikálního urbanismu. V závěru se propracovávám až k paradigmu sociálního učení, které je dalším svébytným teoretickým směrem. Konstatuji, že možnosti kvalitní komunikace nebyly v českém prostředí ještě zcela vyčerpány.
|
|
|
Ekonomické ukazatele udržitelného urbanistického rozvoje středně velkých měst
Pavlas, Miroslav ; doc.Ing.Liběna Tetřevová,Ph.D. (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Mgr. Michael Pondělíček,Ph.D. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce je založena na principu měření ekonomického pilíře udržitelného rozvoje města, který je chápán především jako kvalitativní rozvoj. Tento princip spočívá v dosahování ekonomické prosperity, která nevede ke znehodnocení území města a snížení kvality života pro jeho obyvatele. Tento přistup vyžaduje vytvoření odpovídající sady ukazatelů, která bude kvalitativní aspekty ekonomického pilíře udržitelného rozvoje zahrnovat. V první části jsou shrnuty dosavadní přístupy k definicím udržitelného rozvoje a ke způsobům jeho měření, a to jak mezinárodní, tak na úrovni České republiky. Rovněž jsou vymezeny základní charakteristiky urbanistického rozvoje města, jimiž lze definovat jeho kvalitativní rozvoj. Druhá část je zaměřena na dosavadní způsoby, kterými je udržitelný rozvoj měřen, tj. především v rámci indikátorových sad. Tyto indikátorové sady jsou předmětem podrobného kritického zhodnocení, nakolik je možné využít je pro měření ekonomického pilíře udržitelného rozvoje v podobě, jak je chápán v této práci. Zvláštní důraz je kladen na otázku využitelnosti ekonomických makroagregátů (zejména HDP), který je dosud považován za jeden z klíčových ekonomických indikátorů udržitelného rozvoje. V další části se práce podrobně věnuje vymezení ekonomické prosperity s důrazem na rozlišení charakteristik typických pro krátké, středně dlouhé a dlouhé období. Měření udržitelného urbanistického rozvoje v krátkém období je založeno na sledování finanční stability hospodaření města. Ve středně dlouhém období je rozhodující způsob, jakým město nakládá se svým majetkem, tj. zejména budovami a pozemky, které jsou klíčové pro další směr budoucího urbanistického rozvoje města. V další části jsou konstruovány ukazatele zaměřené na měření schopnosti města udržet kvalifikovanou pracovní sílu jako předpokladu dlouhodobé ekonomické prosperity. V závěrečné části části se práce soustřeďuje na dlouhodobý udržitelný urbanistický rozvoj z ekonomického hlediska, který vychází z ekonomického vyjádření urbanistických charakteristik, a to prostřednictvím posouzení investic do základní infrastruktury a efektivity jejího provozu. Navržená sada ukazatelů je ověřena na případových studiích tří středně velkých českých měst.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michal Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.
|
|
|
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michael Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.
|
host ::
RSS.