|
|
Sport a politika v době blokového uspořádání světa
NEBOR, David
Tato bakalářská práce se zabývá propojením sfér sportu a politiky se zaměřením na období blokového uspořádání světa. Na základě odpovídající odborné literatury zkoumá takové sportovní události, které reflektovaly politickou situaci, popřípadě nálady soudobé společnosti. Úvodní část textu si klade za cíl nalézt pozici hry v lidské kultuře, dále se zabývá sociologickými aspekty sportu. Stěžejní část práce se snaží najít souvislost mezi sportem, médii, ideologií i politikou a nastiňuje vývoj událostí v období bipolárního světa rozděleného na Západ a Východ. Text přibližuje politikou poznamenané olympijské hry nebo pingpongový turnaj. Zaměřuje se také na československé prostředí skrze zkoumání spartakiád, politizace ledního hokeje a sportovní emigrace. Na závěr ukazuje i tematický přesah do současnosti. Bakalářská práce představuje vybraná témata a je sondou do sportovního světa opakovaně vsazovaného do politických kontextů. Zabývá se sportem jako nástrojem domácí i zahraniční politiky. Metodologicky text vychází z přístupů kulturálních studií. Kromě odborné literatury využívá i zpravodajských či publicistických článků v on-line médiích.
|
|
|
Únor 1948 a organizace československého sportu
Okleštěk, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Únor 1948 a organizace československého sportu se zaobírá situací sjednocovaní v československém sportu v letech 1945 - 1957. V průběhu těchto let prošla Československá republika bouřlivým politickým vývojem, který se promítnul i do situace v československé tělovýchově a sportu. Velkým mezníkem byl rok 1952 kdy došlo k zániku největší sportovní organizace Československé obce sokolské a tím došlo k likvidaci organizace, která odkazovala na prvorepublikou demokracii, která byla v nelibosti nových politických vůdců Československa. Celý proces sjednocování tělovýchovy a sportu je zakončen rokem 1957, kdy vzniká Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval ještě do nedávné doby.
|
|
|
Únor 1948 a organizace československého sportu
Okleštěk, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Únor 1948 a organizace československého sportu se zaobírá situací sjednocovaní v československém sportu v letech 1945 - 1957. V průběhu těchto let prošla Československá republika bouřlivým politickým vývojem, který se promítnul i do situace v československé tělovýchově a sportu. Velkým mezníkem byl rok 1952 kdy došlo k zániku největší sportovní organizace Československé obce sokolské a tím došlo k likvidaci organizace, která odkazovala na prvorepublikou demokracii, která byla v nelibosti nových politických vůdců Československa. Celý proces sjednocování tělovýchovy a sportu je zakončen rokem 1957, kdy vzniká Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval ještě do nedávné doby.
|
|
|
Spartakiáda jako sekulární rituál
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Spartakiády byly synchronizovaná gymnastická cvičení, kterých se účastnily stovky tisíc cvičenců. V komunistickém Československu se konaly každých pět let. V této práci zkoumám, v čem se podobají náboženským rituálům a jak se od nich liší. Vycházím především z prací britských sociálních antropologů Edmunda Leache a Victora Turnera. Gymnasté, cvičící na stadionu, měli podle dobových pramenů představovat jednotný lid a vyjadřovat jeho sílu, mládí a štěstí. Skrze symboliku jednotlivých gymnastických vystoupení byly artikulovány základní ideologické hodnoty, především pak radostná práce a připravenost k boji za mír. Účastníkům rituálu tak byl připomínán ideální řád, podle kterého byla společnost uspořádána. Díky tomu, že symbolika spartakiády byla velmi obecná a mnohoznačná, dokázala spojit sociální skupiny, mezi kterými v běžném životě vládlo napětí. Vytvořila tak zdání, že společnost je jednotná. Těmito charakteristikami spartakiáda připomíná náboženské rituály. Zároveň se od nich ale v důležitém rysu liší. Náboženské rituály kromě toho, že vyjadřují kulturní hodnoty, umožňují v jasně definovaném situačním rámci také jejich zpochybnění a mohou tak sloužit k vývoji společenských struktur. Spartakiáda sociální řád vyjadřuje, jeho kritiku však nedovoluje. Slouží proto jen ke konzervaci statu quo, nemá...
|
|
|
Organizace I. celostátní spartakiády v Československu v roce 1955, její význam a symbolika pro komunistický režim
Koubová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o způsobu organizace, významu a symbolice I. celostátní spartakiády, konané v roce 1955 v Československu, pro komunistický režim. V úvodní části se práce věnuje politické, ekonomické, sociální a kulturní situaci po druhé světové válce v Československu a volně pak přechází k dění v oblasti tělovýchovy a sportu. Zabývá se procesem sjednocení tělovýchovy v zájmu komunistické strany a jeho vlivům na uspořádání I. celostátní spartakiády. Klíčovým tématem je analýza toho, jak byly zneužívány tradice tělovýchovy v Československu, organizační struktura sokolských sletů v zájmu spartakiády a nakonec i samotné masy vystupujících cvičenců. To vše je také doloženo rozborem jednotlivých tělocvičných skladeb, během kterých cvičenci díky pohybům těl vyjadřovali jasnou propojenost s komunistickou symbolikou.
|
|
|
Československé spartakiády jako příklad zneužití sportu v rámci totalitního režimu
Mikulecká, Marta ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá československými spartakiádami, které pořádala komunistická strana od roku 1955 do roku 1985 každých pět let (s výjimkou v roce 1970). Spartakiády patřily mezi jeden ze symbolů komunistického režimu, kdy na Strahovském stadionu v Praze vystoupili tisíce cvičenců a synchronizovanými pohyby ze svých těl vytvářeli různé obrazce. Úvod práce je zaměřen na popis historie hromadných vystoupení, ze kterých spartakiády vycházejí. Dále naznačím, jak a kdy spartakiády vznikly, jak probíhaly a kdo a jak je organizoval. Spartakiády byly velice oblíbené, proto v práci popisuji, proč a jakým způsobem komunistický režim dosahoval toho, aby jejich popularitu udržel. Spartakiády sloužily především jako nástroj k propagaci komunismu. V práci si proto všímám rozdílu ve vnímání spartakiády veřejností a oficiálním komunistickým výkladem. Ve svém textu dále pozoruji proměny tváře spartakiády v čase. Její změny porovnávám s vývojem samotné komunistické ideologie. V závěru práce zhodnotím smysl a význam spartakiády a zamyslím se, zda-li by spartakiáda mohla existovat i v dnešní době.
|
host ::
RSS.