|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kompetence pedagoga a jeho úloha v procesu socializace osobnosti
Gerhardtová, Lada ; Novotná, Jiřina (vedoucí práce) ; Blažej, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kompetencemi pedagoga v procesu socializace osobnosti žáků a studentů. Teoretická část práce zkoumá socializační procesy v různých vývojových fázích člověka a zároveň analyzuje možnosti ovlivnění socializace prostřednictvím vzdělávání a význam socializace z pohledu učitele. Část praktická analyzuje klíčové pedagogické dokumenty (školský zákon, Bílá kniha, rámcové vzdělávací programy, standardy ISSA a RWCT) a objasňuje, jak jsou vymezeny kompetence učitele vzhledem k socializaci žáků. Práce kritizuje terminologickou nejednotnost v pojetí kompetencí a neurčitost pedagogických dokumentů v pojetí a formulaci kompetencí. Možností řešení ovšem zůstávají tzv. standardy učitele. Práce rovněž předkládá hodnocení socializace na jednotlivých stupních vzdělávání (primární, sekundární, terciární).
|
|
| |
|
|
Analýza potřebnosti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež na Praze 3.
Burdová, Michaela ; Poláčková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Hana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat potřebnost nízkoprahově orientovaných sociálních služeb pro děti a mládež v lokalitě Prahy 3. V teoretické části práce byly vymezeny základní pojmy a popsán proces socializace a individuace jedince s důrazem na specifika postmoderní doby a obtíže, které mohou během utváření identity nastat. Na tomto pozadí byly dále definovány základní zátěžové situace - obecně i v kontextu nízkoprahových sociálních služeb pro děti a mládež - a nastíněny možné strategie jejich zvládání. Cílem teoretické části bylo poukázat na biodromální kontext vývoje jedince, z něhož nelze jednotlivé problémy vytrhnout a řešit izolovaně, ale je třeba hledat komplexní porozumění situaci, v níž se uživatel služby nachází. Empirická část práce obsahuje srovnání výsledků dotazníkového šetření na školách a nízkoprahových klubech a analýzu rozhovorů s uživateli nízkoprahového zařízení pro děti a mládež s odkazem na demografické aspekty lokality Prahy 3. Výsledky šetření dále doplňují data sebraná od zainteresovaných odborníků - pedagogických pracovníků na školách, metodika prevence pro Prahu 3 a 9, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v Praze 3 a koordinátorů nízkoprahových programů pro děti a mládež v Praze 3. Veškerá data byla získána polostrukturovanými rozhovory s uživateli...
|
|
| |
|
|
Hodnota vzdělání z pohledu žáků různých typů škol
Vojtová, Pavla ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
RESUMÉ Hodnoty - konkrétně i hodnoty vzdělání, jsou tématem, které by se dalo nazvat nadčasovým. Stejně jako se měnily historické epochy, měnilo se i pojetí hodnot vzdělání. Jeho kořeny nalezneme již v antickém Řecku, aktuální je však i v dnešní době. V této diplomové práci jsme se tomuto témtu chtěli věnovat. Úvodní - teoretická část - byla zaměřena na obecné hodnoty z pohledu různých vědeckých disciplín. V následující části byly přiblíženy pojmy systém hodnot, jejich hierarchizace a hodnotová orientace. Nebyla opomenuta ani témata související se socializací a předáváním hodnot, převážně v rodině. K tomu neodmyslitelně patří i vztahy s rodiči a styly výchovy. Nevyhnuli jsme se ani tématům specifik vnímání morálních norem u adolescentů, volby jejich profesní přípravy a pojmům vzdělání a vzdělávání. Praktická část se již věnuje metodologii výzkumu, uskutečňování rozhovorů a jejich kódování podle předem stanovených kritérií. Po této analýze se práce zabývá srovnání jednotlivých výpovědí studentů v rámci jednotlivých tříd i škol navzájem. Výsledkem jsou závěry, které sumarizují a porovnávají obecné i osobní pohledy na hodnotu vzdělání. Hodnota vzdělání je fenoménem, který je přítomen a reflektován všemi aktéry výzkumu na navštívených středních školách. Přístup ke vzdělání se liší na základě výchovy v rodině,...
|
|
|
Genderově citlivé rodičovství
Vrbová, Lenka ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu genderově citlivého rodičovství, tedy rodičům, kteří se rozhodli svoje děti vychovávat genderově citlivě. V teoretické části představuje teorie genderové socializace a nabývání genderové identity, dále pak socializaci v rodině a v součinnosti s ní jednotlivé socializační činitele. Na tato témata se snaží pohlížet skrz možnosti genderově citlivé výchovy. Práce se také věnuje dosavadním přístupům a výzkumům ohledně genderově citlivé výchovy. Výzkum diplomové práce je založen na kvalitativní analýze rozhovorů s rodiči, kteří se snaží řešit genderově citlivý přístup ve výchově. Analýza zjišťuje, jak tito rodiče chápou genderově citlivou výchovu, jak ji naplňují, jaké strategie vytvářejí, do jakých situacích se v souvislosti s ní dostávají a na jaké překážky narážejí. Cílem práce je zprostředkovat žitou zkušenost lidí, kteří se pokoušejí své děti vychovávat genderově citlivě, a přispět tak k možnostem, jak umožnit dětem svobodnější vývoj.
|
|
|
Měření užívání alkoholu u mladistvých a jeho příčiny
Rössler, Jan ; Buchtík, Martin (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Měření požívání alkoholu u mladistvých a jeho příčiny" pojednává o tvorbě metodologického nástroje, který bude spolehlivě a kvalitně měřit rizikové a škodlivé chování mladistvých, jehož se dopouštějí v průběhu konzumace alkoholických nápojů, a zároveň poukazovat na příčiny tohoto chování. Toho je docíleno syntézou teoretických zdrojů, zabývajících se problematikou zneužívání alkoholických nápojů u mladistvých a faktorů, které takovéto chování ovlivňují, předcházejí mu, popř. ho stimulují. Dále je využito zahraničních výzkumů, které byly provedeny na obdobná témata a jejichž výsledky jsou zapracovány do této práce, a staví na nich v dílčích socializačních částech či dimenzích. Nakonec je práce také inspirována zahraničními metodologickými nástroji, které vznikly s konkrétním cílem měřit chování spojené s konzumací alkoholu a umožnit tak respondentovi sebereflexi. Vytvořený metodologický nástroj je testován nejdříve pilotáží a pilotními rozhovory s respondenty, následně pilotní sondou provedenou na větším vzorku cílové populace, a díky nim je dále upraven z hlediska reliability a validity do konečné podoby, která by již měla být plně využitelná v praktickém výzkumném šetření a vypovídat o konkrétních socializačních příčinách, které ovlivňují či daly vzniknout takovému typu chování.
|
host ::
RSS.