Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The gendered Human Being. Gender Difference from the Perspective of Helmuth Plessner's Philosophical Anthropology
Reinhardt, Charlotte ; Serban, Claudia (vedoucí práce) ; Sepp, Hans Rainer (oponent)
In Der vergeschlechtlichte Mensch. Geschlechterdifferenz aus der Perspektive der Philosophischen Anthropologie Helmuth Plessners wird die Geschlechterdifferenz im Zweigeschlechtermodell aus der Perspektive der Philosophischen Anthropologie untersucht. Hierzu werden drei sozialkonstruktivistische Geschlechterdifferenztheorien unter dem Prisma Leib-Körper-Person miteinander ins Gespräch gebracht. Die Arbeit nimmt sich vor, auf diese Weise einen Blick auf den vergeschlechtlichten Menschen erhaschen zu können; in allen seine Welt aufschließenden Sphären. Key words: Helmuth Plessner, Philosophische Anthropologie, Anthropologie, Geschlechterdifferenz, Genderstudies, Philosophie des zwanzigsten Jahrhunderts, Phänomenologie, Sozialphilosophie, Judith Butler, Doing Gender, Interaktionstheorie, Konstruktivismus
Druhá příroda. Příspěvek k sociální filozofii umění
Stejskal, Jakub ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Resumé - Dizertační práce Druhá příroda. Příspěvek k sociální filozofii umění (Jakub Stejskal) V jakém smyslu je možné mluvit o umění jako o zdroji sociálního poznání? V této práci kritizuji pozici, podle které umění získává svou sociálně-kognitivní relevanci skrze svůj bytostný vztah k normativní vizi společnosti jako smířené druhé přírody: umění buď přináší vhled do povahy sociální reality jakožto takové druhé přírody, nebo nám naopak dává pocítit její nesmířenost a je příslibem jejího smíření. Věnuji se dvěma interpretačním liniím vycházejícím z odkazu německé klasické filozofie, které tuto pozici zastávají: frankfurtské kritické teorii a analytickému kantovskému revizionismu. Jejich představitelé vnímají, ať už implicitně či explicitně, umění jako nástroj zakouzlení a afirmace, který může nanejvýš svůj afirmativní charakter potlačovat ve jménu budoucího smíření. Proti tomuto pojetí stavím chápání uměleckého modernismu jako projevu estetiky odkouzlení, která vnímá umění jako nástroj vytvoření specifické kognitivní distance vůči sociální druhé přírodě bez potřeby vize smíření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.