|
| |
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
|
|
Analýza pracovní síly organizace
Dobešová, Anna ; Koubek, Josef (vedoucí práce)
Práce zahrnuje přehled metod analýzy pracovní síly organizace, především pak postupy zkoumání vývoje počtu pracovníků podniku v čase, postupy užívané v analýzách ekonomické, demografické, sociální a prostorové struktury pracovníků a analýzách pohybu pracovní síly jak v rámci organizace, tak ve vztahu k jejímu vnějšímu prostředí. Tyto postupy jsou pak uplatněny na konkrétním souboru pracovníků ZPA Pečky, a. s.
|
|
|
Kokain jako statusový symbol
MOTTLOVÁ, Michaela
Předkládaná bakalářská práce s názvem ?Kokain jako statusový symbol? se zabývá vztahem kokainu a statusového symbolu. Práce poukazuje na rychle se zvyšující oblibu kokainu, který pravděpodobně částečně nahrazuje roli extáze, co by taneční drogy. Jelikož tento trend dosahuje celoevropského měřítka, z tohoto důvodu považuji toto téma za aktuální a hodné zájmu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, které na sebe navazují. Teoretická část představuje vymezení obecně dostupných poznatků. Zde je obsažen popis kokainu jako rostliny v kontextu historie jeho užívání. Dále je zde uvedeno jeho objevení a použití v souvislosti s jeho použitím v minulosti. Zaměřuje se také na psychické a somatické účinky kokainu, jejich obecný mechanismus a formy aplikace. Pro úplnost jsou uvedeny i následky při dlouhodobém užívání kokainu. Poté se práce věnuje symbolu, jeho významům a rituálu. Poslední teoretická kapitola se zaměřuje na souhrn poznatků o společenském systému a sociální struktuře, dále pak se věnuje popisu sociálního statusu, statusového symbolu a v neposlední řadě také tématikou sociálního aspektu užívání kokainu. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu. Cílem této předkládané práce je analyzovat vztah kokainu k vyjádření sociálního statusu ve formě statusového symbolu. Pro dosažení cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Samotné získávání dat bylo realizováno prostřednictvím techniky narativního interview.
|
|
|
Charakteristiky rezidentů vnitřního města Českých Budějovic na pozadí procesu gentrifikace
KŘEŠNIČKOVÁ, Dana
Bakalářská práce srovnává odpovědi obyvatel bydlících ve vnitřním městě Českých Budějovic na pozadí procesu gentrifikace. V 7 plochách vnitřního města bylo metodou standardizovaného rozhovoru uskutečněno 75 rozhovorů s rezidenty, které byly následně vyhodnoceny. Respondenti byli roztříděni na ty, kteří mají charakteristiky gentrifikantů a na ostatní bydlící. Následně byly zkoumány rozdíly v jejich odpovědích. Byly také sledovány rozdíly v odpovědích obyvatel bydlících v jednotlivých řešených plochách. V ploše 2 - Nové domy u Perly - ul. Holečkova se gentrifikace projevuje výrazněji než v ostatních plochách. Součástí práce je rozbor literatury vztahující se k gentrifikaci.
|
|
|
Etologická studie surikaty (Suricata suricatta) v ZOO Jihlava
ZÍTKOVÁ, Jana
Surikata (Suricata suricatta) je promykovitá šelma žijící v jižní Africe. Mezi hlavní potravu patří hmyz. Tvoří skupiny o 2-30 jedincích s vyvinutou sociální strukturou. Skupina se skládá z dominantního páru a rozdílného množství pomocníků obou pohlaví, které se podílejí na různých formách spolupráce, např. péče o mláďata, strážní služba a údržba doupěte. Práce probíhala v Zoologické zahradě Jihlava od července do září 2009 na skupině surikat, kterou tvořilo 14 jedinců. Byla použita metoda přímého pozorování. Pozorování bylo soustředěno na péči o mláďata. Mezi sledované prvky chování patřilo např. hrabání, nošení mláděte, čištění mláděte a hra. Cílem práce bylo zjistit, jakými aktivitami zvířata tráví čas a vyhodnotit chování jedinců při výchově mláďat. Sledováním bylo zjištěno, že v zoologické zahradě v Jihlavě o mláďata pečovaly nejvíce dospělé samice, méně jednoleté samice, dále dospělí samci, jednoletí samci a nejméně odrostlá mláďata.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti a problémy zachování venkovských sídel ve struktuře osídlení
Tučková, Dana ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá především vymezením venkova v České republice, jeho charakteristikou, historickým vývojem, stylem života na venkově a především jeho sociálními aspekty, který je přeci jen odlišný od městského, i když se rozdíly pomalu stírají. Jsou zde zkoumány životní podmínky venkovského obyvatelstva a srovnány s podmínkami ve městech a nastíněny základní problémy, se kterými se venkov u nás potýká a souvislosti, které mají vliv na stabilizaci venkovského obyvatelstva a udržení ekonomické funkce vesnice. Po roce 1989 dochází k významné změně vlastnické struktury venkova a zemědělství, klesá zaměstnanost v zemědělské prvovýrobě, roste nezaměstnanost, mění se nabídka pracovních příležitostí i způsob života na venkově. Venkovská obec se stává relativně samostatným subjektem, a roste význam obecního zastupitelstva. Sociální struktura venkova je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, mladými lidmi a především seniory, jejichž počet v poslední době poměrně výrazně roste. Předpokladem dlouhodobé perspektivy je možnost vhodného zaměstnání a dostupnost kvalitního vzdělání pro děti. Senioři zase potřebují přístupnou a kvalitní sociální a lékařskou péči. Informace, které jsou zde presentované, jsou čerpány především z výsledků výzkumů Sociologické laboratoře České zemědělské univerzity v Praze, která je zaměřena na sociologii venkova
|
host ::
RSS.