|
|
Sociální problémy města Mostu perspektivou jeho mladého obyvatelstva
Pícha, Tomáš ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Rigorózní práce se zabývá sociálními problémy města Mostu a tím, jak je vnímají a hodnotí mladí Mostečané. Město má vlivem historických událostí velmi specifickou skladbu obyvatelstva a již dlouhodobě čelí mnoha problémům, které jsou svou povahou sociální, ekonomické, environmentální i jiné. Práce mapuje názory žáků a studentů mosteckých škol na dané problémy a analyzuje, které z nich považují za naléhavé, jak hodnotí životní podmínky v Mostě a jaký je jejich vztah k městu. Oporou práce a zároveň hlavní zdroj empirické informace je vlastní dotazníkové šetření provedené na vzorku zhruba 600 studentů různých typů škol, které dává odpovědi na většinu výzkumných otázek. Vzhledem k tomu, že mezi mladými Mostečany nejvíce rezonuje problém romských lokalit a Romů jako takových, bylo na toto šetření navázáno obdobným kvantitativním výzkumem v jedné z romských lokalit - známém sídlišti Chanov. Ten umožnil srovnání názorů respondentů (převážně) z řad majority s názory mladých Romů. Celkový výstup tak tvoří popis aktuální situace města a jeho problémů, percepce těchto problémů mladým obyvatelstvem (majority v komparaci s poměrně početnou romskou minoritou) a náčrt viz budoucího vývoje. Kromě sociálních problémů je pozornost věnována taktéž doposud nepříliš diskutovanému fenoménu masového odlivu obyvatel...
|
|
|
Problémy města Mostu očima jeho mladých obyvatel
Pícha, Tomáš ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálními problémy města Mostu a tím, jak je vnímají a hodnotí mladí Mostečané. Město má vlivem historických událostí velmi specifickou skladbu obyvatelstva a již dlouhodobě čelí mnoha problémům, které jsou svou povahou sociální, ekonomické, environmentální i jiné. Práce mapuje názory žáků a studentů mosteckých škol na dané problémy a analyzuje, které z nich považují za naléhavé, jak hodnotí životní podmínky v Mostě a jaký je jejich vztah k městu. Oporou práce a záro- veň hlavní zdroj empirické informace je vlastní dotazníkové šetření provedené na vzorku zhruba 600 studentů různých typů škol, které dává odpovědi na většinu vý- zkumných otázek. Ty se kromě sociálních problémů týkají taktéž doposud nepříliš dis- kutovaného fenoménu masového odlivu obyvatel Mostu, který by mohl všechny ostat- ní problémy do budoucna ještě prohloubit. Celkový výstup tak tvoří popis aktuální si- tuace města a jeho problémů, percepce těchto problémů mladým obyvatelstvem a náčrt vize budoucího vývoje.
|
|
| |
|
|
Evaluace neinvestičních veřejných rozvojových projektů v prostředí implementace Regionální a strukturální politiky EU v ČR
Petrůj, Michal
Tato práce se zabývá otázkami vědní disciplíny "Evaluace", která je prováděna v rámci Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Tato politika je aktuální také pro Českou republiku, která se na její realizaci podílí od roku 1995. Autorův přístup k evaluaci je určen hlavní úlohou této vědy v rámci Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU - je to evaluace hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (3E) veřejných finančních zdrojů poskytovaných na podporu stimulace hospodářské a sociální soudržnosti napříč EU. V této disertační práci se autor zabývá myšlenkou posílení evaluace prostřednictvím rozvoje metodologie hodnocení na úrovni veřejného neinvestičního projektu. Jedním z hlavních atributů tohoto typu projektu je obtížná kvantifikace jeho přínosů, které jsou uvažovány jako nehmotné. V první části disertace (která je věnována literární rešerši) autor definuje evaluaci, prováděnou v oblasti Politiky hospodářské a sociální soudržnosti do nutného kontextu - jsou zde zejména vysvětleny vazby mezi evaluací a současnými proudy teorií regionálního rozvoje (neo-liberalismus a institucionalismus). Dále je evaluace analyzována jako discplína vhodná pro veřejné rozpočty ve smyslu nástroje vysvětlujícího dosažené hodnoty efektů veřejných intervencí (programů a projektů). Z tohoto důvodu je evaluace interpretována jako proces, který se skládá ze čtyř základních kroků. Tyto základní metodické kroky je možno použít nejen v rámci programu, ale také v rámci projektu. V závěru literární rešerše autor předkládá nový teoretický model evaluace projektu, který je vhodný pro vybranou skupinu projektů. Tento model je založen na aplikaci logických modelů, což dále zahrnuje aplikaci evaluačních otázek a evaluačních indikátorů v rámci celého projektového cyklu. Hlavním účelem tohoto modelu je měření hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti v podmínkách projektu. Pro ověření funkčnosti tohoto modelu je do práce zařazena i ukázka použití tohoto modelu v rámci typického neinvestičního projektu přeshraniční spolupráce, který je nyní podporován Fondem malých projektů příslušného operačního programu. Model je zasazen do posloupnosti metodických kroků evaluace projektu a je zde současně využito známé členění evaluace dle času (ex-ante, interim a ex-post). V ex-ante fázi projektu se model jeví jako vhodný nástroj pro posuzování projektových variant dle 3E. Ve fázi interim je demonstrován možný postup, jak maximalizovat současně hospodárnost a nákladovou efektivnost pouze s pomocí sledování a vyhodnocování úrovně hospodárnosti. Je zde rovněž metodicky vysvětlen způsob, jakým je hodnota indikátoru nákladové efektivnosti ovlivňována úrovní hospodárnosti projektu. Konečně, ve fázi evaluace ex-post je demonstrován způsob měření užitku projektu po ukončení fyzických aktivit projektu. Všechny uvedené výhody aplikace modelu jsou dány kvantifikací indikátorů; v ex-ante fázi jsou měřeny evaluační indikátory hospodárnosti a nákladové efektivnosti, v interim fázi pak zejména indikátory hospodárnosti a v ex-post fázi jde o indikátory účelnosti. Pomocí ekonomické explanace dosažených hodnot monitorovacích indikátorů tento metodický postup umožňuje minimalizaci nezpůsobilých výdajů, posiluje udržitelnost projektu a je vhodným prostředkem objektivnějšího posouzení skutečných přínosů projektu. Z tohoto důvodu je možné tento metodický postup doporučit jak projektovým manažerům, tak administrátorům současného Fondu malých projektů.
|
|
|
Využívání prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti : případová studie výdajového plánu statutárního města /
Přenosil, Jan
Disertační práce analyzuje omezení dopadu prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti ES/EU. Vymezuje teoretické koncepty regionálního rozvoje a v rámci rešerše jsou sumarizovány i výsledky dostupných studií v oblasti hodnocení veřejných výdajových programu (v rámci využití prostředků politiky HSS). Praktická část práce analyzuje případovou studii přípravy integrovaného plánu rozvoje města Brna "Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města". Jsou identifikovány faktory omezující dopad veřejných prostředků. V rámci diskuze jsou navrhnuty i kroky vedoucí k odstranění těchto omezení.
|
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
host ::
RSS.