Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Určení zdrojů Pb v malém povodí pomocí Pb isotopů
Krajíčková, Michaela ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Obsahy a izotopické složení olova (Pb) byly studovány v malém zalesněném povodí Lesní potok u Jevan cca 30 km JV od Prahy. Povodí Lesního potoka je od roku 1994 součástí monitorované sítě GEOMON. Tento projekt České geologické služby slouží ke sledování látkových vstupů a výstupů na vybraných povodích v České republice. Byl analyzován opad ze smrku a buku, odebraný v letech 2013 až 2014 a jeden archivní vzorek opadu smrku z roku 1997. Olovo v půdách bylo studováno na dvou profilech kambizemí v jednotlivých diagnostických horizontech. Vzorky z profilu LP 38 byly odebrány v roce 2005, z LP 39 o rok později. Vzorky povrchových vod a srážek na volné ploše byly odebírány každý měsíc po jeden hydrologický rok 2013. Koncentrace a izotopová složení Pb byly stanoveny s využitím hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS). Pro posouzení možného zdroje kontaminace Pb bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb a 208 Pb/206 Pb. U opadu smrku (3,87 mg.kg-1 ) byla změřená průměrná koncentrace Pb vyšší než u opadu buku (0,98 mg.kg-1 ). Ve svrchních vrstvách půdy byly zjištěny zvýšené koncentrace Pb (LP 38 až 100,70 mg.kg-1 ), které se snižovali směrem k hlubším horizontům. Průměrná koncentrace Pb v půdách dosahovala 61,30 mg.kg- 1. Srážky na volné ploše s průměrnou koncentrací Pb = 0,87 µg.l-1 ,...
Určení zdrojů Pb v malém povodí pomocí Pb isotopů
Krajíčková, Michaela ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Obsahy a izotopické složení olova (Pb) byly studovány v malém zalesněném povodí Lesní potok u Jevan cca 30 km JV od Prahy. Povodí Lesního potoka je od roku 1994 součástí monitorované sítě GEOMON. Tento projekt České geologické služby slouží ke sledování látkových vstupů a výstupů na vybraných povodích v České republice. Byl analyzován opad ze smrku a buku, odebraný v letech 2013 až 2014 a jeden archivní vzorek opadu smrku z roku 1997. Olovo v půdách bylo studováno na dvou profilech kambizemí v jednotlivých diagnostických horizontech. Vzorky z profilu LP 38 byly odebrány v roce 2005, z LP 39 o rok později. Vzorky povrchových vod a srážek na volné ploše byly odebírány každý měsíc po jeden hydrologický rok 2013. Koncentrace a izotopová složení Pb byly stanoveny s využitím hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS). Pro posouzení možného zdroje kontaminace Pb bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb a 208 Pb/206 Pb. U opadu smrku (3,87 mg.kg-1 ) byla změřená průměrná koncentrace Pb vyšší než u opadu buku (0,98 mg.kg-1 ). Ve svrchních vrstvách půdy byly zjištěny zvýšené koncentrace Pb (LP 38 až 100,70 mg.kg-1 ), které se snižovali směrem k hlubším horizontům. Průměrná koncentrace Pb v půdách dosahovala 61,30 mg.kg- 1. Srážky na volné ploše s průměrnou koncentrací Pb = 0,87 µg.l-1 ,...
Problematika zasakování odpadních vod do malých povodí
Pleskotová, Nikola ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem vsakování odpadních vod se zaměřením na zájmovou lokalitu v Řevničově a související obecnou problematiku, jako jsou například chemické změny, kolmatace horninového prostředí, ale i nepříznivá legislativa v ČR. Jednotlivé kapitoly kromě důkladného přiblížení charakteristik sledované oblasti popisují zkušenosti s tímto tématem v Čechách, ale především jinde ve světě. Hlavní část práce se zaměřuje na posouzení kvalitativního a kvantitativního dopadu infiltrace odpadních vod do horninového prostředí. Tyto dopady jsou vyvozeny ze sledování změn jakosti podzemní vody na síti monitorovacích vrtů na experimentálním povodí Řevničov. Přirozená atenuace horninového prostředí má značný vliv na výsledné složení kontaminovaných vod, které je porovnáno s příslušnými zákonnými limity pro podzemní a pitné vody. Dále se uskutečnilo několik stopovacích zkoušek, které mají prokázat předpokládané proudění odpadní vody do monitorovacího vrtu PR. Získaná data upřesňují situaci na zájmové lokalitě, popřípadě mohou sloužit jako poučení pro případné další studie zabývající se obdobnou tématikou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Hydrologický výzkum v malém povodí Liz na Šumavě – získané poznatky a jejich aplikace
Tesař, Miroslav ; Vondrka, A. ; Šír, M.
Malá reprezentativní či experimentální povodí představují trvalý zdroj informací. V době probíhajících klimatických změn a extremalizace hydrologického cyklu malá, přístrojově dobře vybavená povodí nabývají stále většího významu, jak ukazuje např. v nedávné době formulovaná tzv. Braunschweigská deklarace.
Distribuce prvků vzácných zemin v malém povodí Lesní potok
Špičková, Jitka ; Navrátil, Tomáš ; Skřivan, Petr ; Rohovec, Jan ; Mihajlevič, M.
Prvky vzácných zemin (REE) jsou zvláště užitečnými ukazateli přírodních procesů jako jsou procesy v plášti a kůře, zvětrávání, sedimentární procesy, geochemické procesy v povrchových a podzemních vodách nebo transport prachových částic v atmosféře. Cílem této studie bylo přispět k porozumění cyklu prvků vzácných zemin v přírodě. Za tímto účelem bylo provedeno stanovení koncentrací těchto prvků v jednotlivých složkách prostředí a porovnání jejich distribuce mezi těmito složkami.
Tvorba dešťového odtoku z malého povodí
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Syrovátka, Oldřich ; Bayer, T. ; Eliáš, Václav
V tomto příspěvku se věnujeme otázce, jak souvisí výtok z půdy do transportního kolektoru, stanovený hydropedologickými metodami, s průtokem v uzávěrovém profilu malého lesního povodí, a to v průběhu vegetační sezóny. V souvislosti s tím zkoumáme, do jaké míry je takové povodí hydrologicky homogenní. Monitorovaná povodí Liz a Albrechtec jsou sklonitá, jejich geologické podloží tvoří nepropustné dno, neobsahují plošně významné části s hladinou podzemní vody. Půdní pokryv je tvořen několika horizonty s rozdílnými vodonosnými vlastnostmi, avšak srážková voda převážně prosakuje půdou směrem dolů, takže povrchový a podpovrchový odtok šikmo po svahu je velice řídkým jevem pouze při katastrofálních deštích. Porost tvoří horská smrčina. Povodí se nacházejí ve výšce 700 až 1000 m n. m. v horské oblasti Šumavy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.