|
|
Pedagogická diagnostika dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
KOŠÍČKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje tématu pedagogické diagnostiky u dětí se sluchovým postižením. Jejím cílem je zjistit, zda se vybraný diagnostický materiál, který je určený k pedagogické diagnostice dětí bez jakéhokoliv typu postižení, dá využívat i u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V teoretické části je popsán sluch a jeho náležitosti, etiologie a klasifikace sluchových vad, vyšetřovací metody funkce sluchu a také kompenzační pomůcky. Dále pak teoretická část pojednává o specifikách vývoje dítěte se sluchovým postižením. Je zde také vymezen pojem pedagogické diagnostiky a jejích druhů. V závěru teoretické části je popsán vybraný diagnostický materiál, se kterým je pracováno v rámci praktické části této bakalářské práce. Praktická část je složena z případových studií a samotné práce s diagnostickým materiálem. Také jsou v této části popsány výsledky pedagogické diagnostiky pěti vybraných dětí se sluchovým postižením.
|
|
|
Institucionální podpora rodin s dětmi se sluchovým postižením z pohledu rodičů
ANDĚLOVÁ, Klára
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol a osmi podkapitol. První kapitola se zaobírá základním vymezením sluchového postižení, rozdělením sluchových vad, popisem specifického vývoje dítěte se sluchovým postižením a jeho komunikací s okolím a dále informacemi o kompenzačních pomůckách u dětí se sluchovým postižením. Druhá kapitola je zaměřena na téma rodina, její specifika jak ve výchově, tak komunikaci a také na druhy institucionální podpory, která je rodinám s dítětem se sluchovým postižením nabízena. Praktická část se zabývá institucionální podporou pro rodiny s dětmi se sluchovým postižením právě z pohledu rodičů. Vlastní výzkumné šetření bylo zpracováno kvantitativní metodou, prostřednictvím dotazníku, kterému náležely otevřené a uzavřené otázky, přičemž získané poznatky a jejich následné vyhodnocení jsou shrnuty v závěru práce. V kvantitativním šetření se ukázalo, že největší problém je v nedostatečné informovanosti společnosti o sluchovém postižení, a také v nedostačujícím vzdělávání lékařů v tomto oboru. Výsledky bakalářské práce budou sloužit k představě, zda je podpora pro rodiny dětí se sluchovým postižením dostatečná a co by se dle názoru rodičů mohlo zlepšit.
|
|
|
Sluchové postižení a jeho etické aspekty v rodinném prostředí a při pracovním zařazení jedince s postižením
ŽELEZNÁ, Zuzana
O sluchu hovoříme jako o jednom z nejvýznamnějších smyslů každého člověka. Jeho pomocí jsme schopni plnohodnotně vnímat svět kolem nás. Přijímání sluchových vjemů nám velmi usnadňuje komunikaci s ostatními lidmi, snadněji se začleňujeme do sociální skupiny. Pokud dokážeme kompletně přijímat a rozlišit zvukové impulzy, jsme na ně schopni patřičně reagovat. Tato odborná práce je zaměřena na kvalitu života osob se sluchovým postižením, jejich socializaci a možnosti uplatnění v pracovním prostředí. V tomto případě se jedná o jednopřípadovou studii neslyšícího muže, který se narodil jako zdravý (sylšící osoba).
|
|
|
Inkluze dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu
SAJTLOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou inkluze, s konkrétním zaměřením na dítě s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu. Cílem bakalářské práce je zpracovat teoretickou bázi problematiky dětí s kochleárním implantátem v souvislosti s jejich edukací, a na tomto podkladě provést případovou studii dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu s evaluačním akcentem edukačního procesu. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se ve své první kapitole zaměřuje na oblast sluchového postižení, definuje základní pojmy a popisuje specifika u dětí se sluchovým postižením. Druhá kapitola obsahuje základní termíny a poznatky v oblasti kochleárního implantátu. Třetí a zároveň poslední kapitola teoretické části se zabývá předškolním vzděláváním ve vztahu ke sluchovému postižení. Praktická část se zaměřuje na hustý popis dosavadního vývoje chlapce ve všech oblastech s větším zaměřením na komunikační kompetence a průběh předškolního vzdělávání. Dále poukazuje na jednotlivá podpůrná opatření a jejich využití při jeho integraci do hlavního vzdělávacího proudu. Pro naplnění zmíněných cílů práce je uplatněn kvalitativní výzkum, který probíhal formou pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů. Z důvodu celistvosti a komplexnosti případu byly podrobně zpracovány anamnestické údaje, rozhovory se zákonnými zástupci a pedagogickými pracovníky. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že volba zařazení dítěte do vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu nemusí být vždy vhodnou variantou, jelikož každé dítě je jedinečné a má své určité potřeby a limity. Prostřednictvím podrobné analýzy bylo tedy zjištěno, že inkluze je velmi individuální záležitost podmíněna mnoha faktory, kterými jsou konkrétně ve vztahu k danému chlapci s kochleárním implantátem například úspěšnost rehabilitace, úroveň komunikačních dovedností, správná volba komunikačního systému, dopad sluchového postižení na dílčí oblasti vývoje a v neposlední řadě spolupráce rodiny s předškolním zařízením.
|
|
|
Integrační proces studenta se sluchovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu
VOLDŘICHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá tématem Integrační proces studenta se sluchovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu. Je příkladem dobré praxe, kdy se dá pomocí augmentativní a alternativní komunikace, reedukace čtení, logopedické rehabilitace a kompenzace sluchu závěsnými sluchadly rozvinout komunikační dovednosti a kompetence studenta s oboustrannou těžkou percepční nedoslýchavostí. Cílem bakalářské práce je zpracování adekvátní odborné báze problému integrovaného vzdělávání jedinců se sluchovým postižením a na tomto podkladě v designu případové studie popsat a analyzovat edukační historii a současnost studenta se sluchovým postižením. Práce je strukturována do dvou částí, na teoretickou a praktickou. Teoretická část definuje základní okruhy úzce spojené s tématem, kterým je sluchové postižení. První kapitola vymezuje terminologii, klasifikaci, etiologii a dopady sluchového postižení. Ve druhé kapitole je popsána osobnost dítěte a jeho komunikační kompetence. Poslední kapitola se zabývá systémem vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Empirická část se zaměřuje na formy a metody práce, pedagogické a výchovně vzdělávací postupy využité k rozvoji chlapcových komunikačních dovedností. Dále poukazuje na to, jakým způsobem ovlivňují jeho integraci do hlavního vzdělávacího proudu, sociální začlenění a jeho vztahy s okolím. Pro naplnění zmíněných cílů práce je uplatněn kvalitativní výzkum v designu případové studie. Z důvodu komplexnosti a celistvosti případu jsou podrobně zpracována anamnestická data, rozhovory s matkou, studentem a se zaměstnancem neziskové organizace KreBul. Výzkum poukazuje na řadu zajímavých informací. Vyplývá z něj, že v rozvoji komunikačních dovedností je velmi důležitá iniciativa ze strany matky, chlapce i učitelů, týmová spolupráce všech zúčastněných stran, přátelská, příjemná a citlivá atmosféra nastavená ve třídě, v sledovaném případě nařízená orální metoda, doporučené speciálně pedagogické postupy a patřičným způsobem učiteli volené metodické postupy, důslednost při dodržování jasně nastavených pravidel a šance studenta vzdělávat se v kolektivu intaktních žáků, jež mu byli a stále ještě jsou velkou motivací v jeho rozvoji. Po formálních a obsahových úpravách může být text závěrečné bakalářské práce využitelný pro rodičovskou veřejnost. Zjištěné skutečnosti mohou využít jako informační materiál školy a pedagogická veřejnost. Zpracovaná studie může sloužit praxi jako zpětná vazba pro instituce, kde probíhá integrace žáků se sluchovým postižením.
|
|
|
Psychomotorický vývoj dětí předškolního věku se sluchovým postižením
KOTKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá tématem psychomotorického vývoje dětí předškolního věku se sluchovým postižením. Pro cíle bakalářské práce byly vybrané tři děti se sluchovým postižením. Na základě pozorování v mateřské škole, rozhovoru s fyzioterapeutkou, speciální pedagožkou a analýzou přečtených dokumentů, byl v designu případové studie detailně popsán jejich psychomotorický vývoj. Blíže popisuje, v jaké oblasti psychomotorického vývoje mají děti se sluchovým postižením obtíže. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část přibližuje základní okruhy týkající se sluchového postižení, popisuje dítě v předškolním věku a specifikuje vývoj dítěte se sluchovým postižením. Hlavní myšlenkou této části je přiblížit čtenáři problematiku sluchového postižení. Empirická část se zabývá psychomotorickým vývojem tří dětí se sluchovým postižení předškolní věku, které navštěvují mateřskou školu pro sluchově postižené. Jsou zde popsány složky psychomotorického vývoje každého z těchto dětí a doporučený návrh pro zlepšení nedostatků v určité oslabené oblasti.
|
|
|
Využití artefiletiky u dětí se sluchovým postižením
ŠRÁMKOVÁ, Alexandra
Bakalářská práce se zabývá tematikou dětí předškolního věku se sluchovým postižením a jejich rozvojem komunikačních schopností a dovedností za využití artefiletiky. První část je věnována teoretickému vymezení problematiky dětí se sluchovým postižením. Dále jsou v teoretické části popsané specifické rysy artefiletiky a následně je zde uvedeno využití artefiletiky u dětí se sluchovým postižením. Praktická část bakalářské práce vychází z vypracovaného souboru artefiletických činností, které jsou zaměřené na rozvoj komunikačních schopností a dovedností, a zahrnuje i vypracované expertní rozhovory s pedagogy ze speciálních mateřských škol pro děti se sluchovým postižením a s pedagogy z běžných mateřských škol, kteří posuzují vhodnost artefiletiky a vypracovaných artefiletických činností u dětí se sluchovým postižením na rozvoj komunikačních schopností.
|
|
|
Zajištění kvality života seniorů se sluchovým postižením v ústavech sociální péče
KUNCOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Zajištění kvality života seniorů se sluchovým postižením v ústavech sociální péče" se zabývá sledováním trendu v péči o seniory. Bakalářská práce se zabývá kvalitou života sluchově postižených seniorů v pobytových sociálních službách. Zkoumá, jak vnímají kvalitu života samotní senioři se sluchovým postižením, stejně tak jak ji vnímá personál poskytovatelů sociálních služeb.
|
|
|
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením od 50. let 20. století až po současnost
HLAVICOVÁ, Rozálie
Bakalářská práce s názvem "Vzdělávání žáků se sluchovým postižením od 50. let 20. století až po současnost" je zpracována teoretickou formou a podává historický přehled vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením. Je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se věnuje obecnému úvodu do problematiky surdopedie, světové historii vzdělávání, v další části jsem se zabývala vývojem vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením v České republice a v závěru se věnuji současné situaci vzdělávání. Mým cílem bylo poskytnout čtenáři ucelený pohled do historického vývoje vzdělávání osob se sluchovým postižením v kontrastu se systémem školství, jaký se u této specifické skupiny uplatňuje v naší zemi dnes. Tato práce nemá sloužit pouze pro studenty speciální pedagogiky a dalším odborníkům, zabývajícím se touto problematikou, ale také široké veřejnosti, která se o u toto téma zajímá a chce se o něm dozvědět více.
|
|
|
Uplatnění dospělých uživatelů kochleárního implantátu na trhu práce
Marková, Johana ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Cílem práce bylo zjišťování problematiky začleňování postlingválně dospělých ohluchlých do profesní činnosti - jaký vliv měl kochleární implantát na pracovní uplatnění, tj. jaký dopad měl kochleární implantát na pracovní život jeho uživatele. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí anonymního dotazníku polostrukturovaného typu, který se dohromady skládal z 33 otázek. Poskytnutý dotazník skrze webové stránky či rozeslanou prostřednictvím e-mailových adres celkem vyplnilo 19 dospělých respondentů. Valná většina (74 %) dotazovaných uvedla, že vykonávala stejné zaměstnání i po implantaci kochleárního implantátu. Z důvodu sluchového postižení se podpory od svých zaměstnavatelů dohromady dočkalo 37 % dotazovaných. Avšak musí být bráno v potaz, že 26 % respondentů se svému zaměstnavateli s problematikou vůbec nesvěřilo. Nadpoloviční počet (95 %) respondentů se shodlo, že jim kochleární implantát poskytnul očekáváný přínos pro zapojení se do pracovního života. Zároveň hodnotili zlepšení situace v jednotlivých oblastech číslem 2 (z pěti možných čísel od 1-5) - tedy, že došlo k nepatrné změně k lepšímu. Převážná část (79 %) dotazovaných se dokonce svěřila, že jim kochleární implantát v pracovním prostředí pomohl získat sebevědomí a větší jistotu. Výsledky dotazníkového šetření naznačují, že kompenzační...
|
host ::
RSS.