|
|
Vybavení používané v zimních horách v neupraveném terénu
Žegklitz, Martin ; Mojžíš, Otakar (vedoucí práce) ; Přibyl, Ivan (oponent)
Tématem této práce je vybavení používané v zimních horách v neupraveném terénu. Práce je čistě deskriptivního charakteru. Popisuje celé spektrum používaného vybavení pro aktivity skialpinismus, freeride, backcountry, telemark a treking. Je rozdělena do několika kapitol podle určení a využití jednotlivých druhů vybavení. V první části je popsáno vybavení pro samostatný pohyb. V druhé části je popsáno vybavení související s bezpečností a záchranou. Třetí část je věnována batohům. Kapitola následující pak popisuje outdoorové oblečení. Pátá kapitola je zaměřena na vybavení potřebné pro nocování v zimní přírodě. Samostatná kapitola pak popisuje další doplňkové vybavení a v poslední části je stručně rozebráno horolezecké vybavení. V práci jsou uvedeny konkrétní příklady aktuálně dostupného vybavení.
|
|
|
Energetická náročnost ve skialpinismu při růstu rychlosti
Hepnar, Jan ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Jindra, Matouš (oponent)
Název Energetická náročnost ve skialpinismu při růstu rychlosti Cíl práce Změřit skupinu skialpinistů různého věku a výkonnosti na skialpinistickém trenažéru při sklonu 21ř a růstu rychlosti od 1,4 do 5,4 km/h se zvýšením o 0,4 km/h na konci každé minuty. Zjistit jejich energetický výdej v jednotlivých rychlostech při postupném zvyšování rychlosti a při neměnnosti sklonu svahu. Metody Laboratorní testování 7 skialpinistů různé úrovně na skialpinistickém trenažéru. Výpočet maximální spotřeby kyslíku a energetického výdeje. Výsledky Na konci 1. minuty byl průměrný energetický výdej probandů 8,18 kJ za minutu. Na konci 10. minuty dosahoval průměrný energetický výdej probandů 29,32 kJ za minutu. Průměrný energetický výdej probandů se každou minutu zvýšil průměrně o 2,35 kJ za minutu se směrodatnou odchylkou 0,69 kJ za minutu. Klíčová slova skialpinismus, srdeční frekvence, spotřeba kyslíku, energetický výdej, skialpinistický trenažér.
|
|
|
Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu
Zemanová, Markéta ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Gnad, Tomáš (oponent)
Název práce: Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zjištění rozdílu v zatížení holí při chůzi na skialpinistických lyžích v závislosti na sklonu svahu a konstantní rychlosti. Metoda: Práce je koncipovaná jako pilotní studie. Pro měření bylo vybráno 8 probandů. Jednalo se o experiment, který proběhl formou laboratorního testování. Výsledky: Výsledky výzkumu potvrzují vědeckou otázku, že se zvětšujícím úhlem svahu a konstantní rychlostí se zvyšuje působení tlaku na skialpinistické hole. Při sklonu 10ř bylo v průměru dosaženo o 42,3% většího působení tlaku na hole než při sklonu 0ř. U sklonu 20ř jsme dosáhli v průměru o 12,8% většího působení tlaku na hole než při sklonu 10ř. Klíčová slova: skialpinismus, tenzometrie, tlak
|
|
|
Porovnání obecných a specifických funkčních zátěžových testů u skialpinistů
Formánková, Dita ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název: Porovnání obecných a specifických funkčních zátěžových testů u skialpinistů. Cíl práce: Cílem práce je porovnat maximální funkční parametry skialpinistů naměřených při třech zátěžových laboratorních testech: běh na běhacím páse, jízda na bicyklovém ergometru a chůze na skialpinistickém trenažéru. A následně zhodnotit význam testování funkčních parametrů na skialpinistickém trenažéru. Metoda: Interindividuální a intraindividuální deskriptivní studie 10 skialpinistů střední a vysoké výkonnostní úrovně. Výsledky: Na skialpinistickém trenažéru respondenti dosáhli v průměru hodnoty VO2max 63,3 ml.kg-1 .min-1 , na běhacím páse 67,5 ml.kg-1 .min-1 a na bicyklovém ergometru 66,5 ml.kg-1 .min-1 . Průměrná hodnota SF na skialpinistickém trenažéru byla 179 tepů/min, na běhacím páse 185 tepů/min a na bicyklovém ergometru 183 tepů/min. Průměrná hodnota R činila na skialpinistickém trenažéru v průměru 1,09, na běhacím páse 1,18 a na bicyklovém ergometru 1,19. Nejvyšší dosažená hodnota VO2max činila na běhacím páse 79,3 ml.kg-1 .min-1 , na bicyklovém ergometru 76,5 ml.kg-1 .min-1 a na skialpinistickém trenažéru 76,5 ml.kg-1 .min-1 . Klíčová slova: Funkční zátěžová diagnostika, skialpinismus, maximální spotřeba kyslíku (VO2max), srdeční frekvence, respirační kvocient (R, RER).
|
|
|
Porovnání zatížení při přesunech na kolečkových lyžích bez zátěže a s nesenou zátěží
Sprinz, Matúš ; Sýkora, Karel (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Porovnání zatížení skialpinistického přesunu na kolečkových lyžích se zátěží a bez zátěže. Cíle: Porovnat změnu zatížení organismu při skialpinistické chůzi na kolečkových lyžích v laboratorních podmínkách s nesenou a bez nesené zátěže v různých sklonech. Metody: Randomizované studie se zkříženým designem se zúčastnilo 10 probandů mužského pohlaví z řad Vojenského oboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy (FTVS UK) s průměrným věkem 22,6±1,59 let (průměr±směrodatná odchylka) váhou 76,8±5,55 kg a výškou 180,2±2,4 cm. Měření probíhalo v biomedicínské laboratoři na FTVS UK. Každý z probandů byl v náhodném pořadí podroben dvěma fázím testování, které se od sebe odlišovali pouze v tom, zda byla či nebyla nesena zátěž v podobě batohu vážícího 15 kg. Měření bylo uskutečněno na pásovém ergometru pomocí speciálně upravených kolečkových lyží. Celková doba zatížení byla 15 minut při konstantní rychlosti 3 km/h a sklonu začínajícím na 15 % a zvyšujícím se každých 5 minut o 5 %. Pro statistické zpracování výsledků byla použita analýza rozptylu (ANOVA) opakovaných měření na hladině statistické významnosti p<0,05. Výsledky: Výsledky ukazují, že energetická náročnost pohybu s nesenou zátěží je značně vyšší, než tomu je u pohybu bez nesené zátěže. Při sklonu 15 % byl rozdíl TF 13,9 %, VO2...
|
|
|
Analýza povědomí o lavinovém nebezpečí v Krkonoších u skialpinistů
Fricová, Pavlína ; Brtník, Tomáš (vedoucí práce) ; Jindra, Matouš (oponent)
Název: Analýza povědomí o lavinovém nebezpečí v Krkonoších u skialpinistů. Cíle: Cílem bakalářské práce je analýza povědomí a zkoumání informovanosti o lavinovém nebezpečí, lavinové prevenci a lavinové záchraně jak u pokročilých, tak i u začínajících skialpinistů, jenž se vydávají do Krkonoš podnikat skialpinistické túry. Metody: Praktická část bakalářské práce má charakter kvantitativního výzkumu. Konkrétně bylo realizováno dotazníkové šetření na vzorku respondentů z řad skialpinistů všech úrovní. Na základně rozboru získaných dat z kvantitativního výzkumu bylo zhodnoceno povědomí o lavinovém nebezpečí u skialpinistů v Krkonoších. Výsledky: Na základě získaných dat bylo zjištěno, že 40 % z celkového počtu skialpinistů v Krkonoších tuto sezónu navštívilo Krkonoše za účelem skialpinismu poprvé. Většina z respondentů uvedla, že si je rizika lavinového nebezpečí vědoma, přesto ale 77,5 % dotazovaných se při túře pohybovalo volným terénem, z toho 25 % byli začátečníci jenž s pohybem na skialpinistických lyžích neměli dostatečné zkušenosti. Lavinové bezpečností vybavení mělo jen 25 %, přičemž jen 60 % z nich provedlo vzájemnou kontrolu lavinových vyhledávačů. Závěr: Na základě výsledků výzkumného šetření byla potvrzena první stanovená hypotéza a můžeme tak konstatovat, že, v rámci velkého rozmachu...
|
|
|
Sledování výkonnosti českých skialpinistů tři roky před a tři roky po zavedení Středoevropského poháru ve skialpinismu
Legová, Tereza ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Gnad, Tomáš (oponent)
2 Abstrakt Název práce: Sledování výkonnosti českých skialpinistů tři roky před a tři roky po zavedení Středoevropského poháru ve skialpinismu Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je porovnat výkonnost reprezentace České republiky ve skialpinismu na Světovém poháru tři roky před a tři roky po zavedení Středoevropského poháru (SEP) v roce 2016 a zjistit tak, jestli opravdu SEP přispěl k zvýšení úspěšnosti českých závodníků na Světovém poháru. Metody: Tato práce je koncipována jako empiricko-teoretická výzkumná práce. Výzkumný soubor tvoří reprezentanti České republiky ve skialpinismu, kteří se zúčastnili Světového poháru od závodní sezóny 2012-13 až do 2017-18. Porovnala jsem jejich celkový zisk bodů na Světovém poháru před a po zavedení SEPu a ke srovnání těchto dvou souborů jsem použila Mann-Whitney pořadový U test. Výsledky: Dle celkového počtu bodů získaného za celou sezónu vychází, že závodníci byli úspěšnější před založením SEPu. Podle Mann-Whitney pořadového U testu není rozdíl mezi daty před a po zavedení SEPu významný. Nepodařilo se proto potvrdit, že SEP přispěl ke zvýšení úspěšnosti českých reprezentantů ve skialpinismu na mezinárodních závodech jako je Světový pohár ve skialpinismu. Klíčová slova: skialpinismus, Středoevropský pohár, Světový pohár
|
|
|
Komparativní analýza závodů Světového a Středoevropského poháru ve skialpinismu
Legová, Tereza ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Gnad, Tomáš (oponent)
Na základě rešerše dostupných zdrojů uvádím informace o závodním skialpinismu a tréninku ve vyšší nadmořské výšce. Cílem této práce je porovnat výkonnost reprezentace České Republiky, Slovenské Republiky a Polska ve skialpinismu na Světovém poháru, Mistrovství světa a Evropy tři roky před a tři roky po zavedeni (2016) Středoevropského poháru (SEP). A zjistit tak, jestli opravdu SEP přispěl k zvýšení úspěšnosti na těchto mezinárodních závodech. Zanalyzovala jsem počty závodníků a úspěšnost reprezentace zemí, které se účastní SEPu na Světovém poháru, Mistrovství Evropy a světa před zavedením a po zavedení SEPu. Dále jsem porovnala výškový profil závodů světového poháru ve skialpinismu a srovnala ho s Středoevropským pohárem (SEP). Zaměřila jsem se na průměrnou nadmořskou výšku závodu, délku tratě, převýšení a nejvyšší dosažený vrchol. Podle zjištěných dat byli čeští závodníci ve skialpinismu úspěšnější před založením SEP, ať už na Světovém poháru, tak i na Mistrovství Evropy a světa. Závody SEPu oproti Světovému poháru jsou položeny níže, jsou kratší a chybí jim technická pasáž. Na druhou stranu, závodníci během nich nastoupají více metrů. Na základě těchto výsledků navrhuji, aby skialpové závody v rámci SEPu byly více podobné Světovému poháru, aspoň co se do délky, časové a technické náročnosti...
|
|
|
Prožitek a vnímání rizika při skialpinismu
Hlava, Daniel ; Kalkusová, Lucie (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Prožitek a vnímání rizika při skialpinismu Cíle: Cílem této diplomové práce je analýza prožitku a vnímání rizika u lidí provozující skialpinismus. Zjistit jak sportovci vnímají tyto stavy a obavy přímo během dané aktivity, jak to ovlivňuje jejich chování a co dělají pro to, aby míru rizika snížili. Metody: Veškeré údaje uvedené v empirické části této práce byly získány pomocí polostrukturovaného rozhovoru a dotazníku s uzavřenými otázkami. Studie se zúčastnilo celkem 44 respondentů ve věku od 20 do 51 let. Získané údaje pomocí online dotazníku byly statisticky vyhodnoceny v programu Microsoft Office Excel 2010. Výsledné hodnoty byly zaneseny do přehledné tabulky, z které se dále využívaly pro podrobnější rozbor. Rozhovory byly zaznamenány pomocí hlasového záznamníku. Pořízené audiozáznamy byly přepsány do textové podoby. Poté byl dokument vyhodnocen a přeformulován do srozumitelnější podoby a pomocí kódování rozřazen do námi vytvořených kategorií, které usnadnily manipulaci s textem. Výsledky: Výsledky naší práce ukazují na to, že skialpinismus je velice emocionální aktivita. Skialpinisté prožívají mnoho emočních, estetických a sociálně kulturních prožitků. Stejně jako tyto prožitky, zažívají respondenti stav optimálního plynutí "flow", který se pro ně stává jedním z hlavních motivů...
|
|
|
Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu
Zemanová, Markéta ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Gnad, Tomáš (oponent)
Název práce: Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zjištění rozdílu v zatížení holí při chůzi na skialpinistických lyžích v závislosti na sklonu svahu a konstantní rychlosti. Metoda: Práce je koncipovaná jako pilotní studie. Pro měření bylo vybráno 8 probandů. Jednalo se o experiment, který proběhl formou laboratorního testování. Výsledky: Výsledky výzkumu potvrzují vědeckou otázku, že se zvětšujícím úhlem svahu a konstantní rychlostí se zvyšuje působení tlaku na skialpinistické hole. Při sklonu 10ř bylo v průměru dosaženo o 42,3% většího působení tlaku na hole než při sklonu 0ř. U sklonu 20ř jsme dosáhli v průměru o 12,8% většího působení tlaku na hole než při sklonu 10ř. Klíčová slova: skialpinismus, tenzometrie, tlak
|
host ::
RSS.