|
|
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
Janoušková, Vendula ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Jako modelové léčivo byla vybrána hydrofilní fluorescenční sonda zvaná pyranin. Cílem bylo připravit lipozomy, které by byly z hlediska jejich vlastností vhodné pro inhalační podávání a které by zajistily pasivní cílení s prodlouženou dobou uvolňování bez vyvolání vedlejších účinků na organismus. Podařilo se nám vytvořit standardní operační postup pro inkorporaci hydrofilních látek. Byly připraveny lipozomální systémy skládající se z přídavků různých komponent, jako je cholesterol, kyselina fosfatidová, polyethylenglykol navázaný na fosfatidylethanolamin a trimethylchitosan. Dále se nám podařilo charakterizovat jednotlivé lipozomální systémy z hlediska velikosti, stability a enkapsulační účinnosti, což jsou důležité fyzikálně-chemické vlastnosti pro další aplikační potenciál.
|
|
|
Tajemství chemické komunikace u raků - přehledová studie a metodické cesty
ERBAN, Pavel
Chemická komunikace je jedním z nejdůležitějších aspektů račího života. Díky ní mohou raci přenášet informace ve velmi složitém vodním prostředí. Jedná se o pro ně nejefektivnější způsob komunikace. Raci chemickou komunikaci používají při vzájemných setkáních, sestavování sociální hierarchie, agresivním chování nebo při péči o potomky. Cílem této práce bylo vytvořit literární rešerši o známých aspektech chemické komunikace u raků spolu s otestováním odběrové metody moči a její funkčnosti. Použité metody se potvrdily jako funkční a použitelné pro další odběry s metodickými poznámkami a úpravami. Při dalších odběrech bylo patrné, že u raků po interakcích došlo ke snížení množství odebratelného vzorku moči. U raků mramorovaných byl viditelný trend zvyšujícího se množství odebraného vzorku moči s rostoucí hmotností a délkou hlavohrudi. U raků signálních nebyl tento trend patrný u raků bez interakce. Tato bakalářská práce tvoří podklad pro další studium chemické komunikace u raků a zároveň nabízí funkční metodu odběru moči od raků pro její další chemické analýzy.
|
|
|
Vliv změny iontové síly na vlastnosti kataniontových vezikul z HTMA-DS
Filipová, Lenka ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je založena na zkoumání vlivu iontové síly na kataniontové vezikuly vytvořené z iontového amfifilního páru (IPA) ve formě HTMA-DS (hexadecyltrimethylamonium-dodecyl síran). Kataniontové vezikuly jsou stabilizované přídavkem kationtového tenzidu dioktadecyldimethylamonium chloridu neboli DODAC a cholesterolem. Iontová síla byla získána přídavkem solí CaCl2 a Na2SO4 v rozsahu 0–300 mM. Změny vlastností vlivem působení iontové síly byly sledovány pomocí metod dynamického a elektroforetického rozptylu světla (DLS a ELS), fluorescenční anizotropie, generalizované polarizace (GP), pH měření a vizuálního pozorování. Měření probíhalo za konstantní teploty, měnící se teploty, ihned po přídavku solí ke kataniontovým vezikulám a také probíhalo měření v čase. Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, ve které byl zkoumán vliv NaCl na stejný typ kataniontových vezikul a ve stejném rozsahu iontové síly. Výsledky vlivů CaCl2 a Na2SO4 byly následně porovnány vůči soli NaCl, a to ve spojitosti s Hofmeisterovou řadou. Pomocí DLS a ELS bylo zjištěno, že velikost vezikul s přídavky CaCl2 i Na2SO4 nejprve klesala a následně rostla, zatímco -potenciál exponenciálně klesal s rostoucí iontovou silou. Velikost vezikul v přítomnosti iontové síly rostla také v čase, zatímco hodnota -potenciálu byla v čase téměř neměnná. Přídavek obou těchto solí způsoboval mírnou dehydrataci vnější části membrány, což bylo zjištěno pomocí fluorescenční sondy Laurdan (6-dodekanoyl-2-dimethylaminnaftalen) a metody GP. Z fluorescenční anizotropie s využitím sondy DPH (1,6-difenyl-1,3,5-hexatrien) bylo zjištěno, že oba typy solí způsobovaly nárůst fluidity vnitřní části membrány. Pomocí obou fluorescenčních technik bylo potvrzeno, že rostoucí teplota způsobovala fázové přechody membrány z gelové fáze, přes fázi tekutou uspořádanou až do tekuté neuspořádané fáze. Hodnoty pH se vlivem přídavků použitých solí také příliš neměnily. Při porovnání vlivu solí CaCl2 a Na2SO4 vůči NaCl na kataniontové vezikuly bylo zjištěno, že ve většině případů mělo NaCl největší vliv na pozorované vlastnosti. NaCl totiž zapříčinilo největší nárůst velikosti vezikul, dosahovalo nejnižších hodnot -potenciálu, nejdříve vyvolávalo dehydrataci vnější části membrány a při I > 15 mM nejvíce navyšovalo fluiditu vnitřní části membrány. Tyto výsledky jsou v souladu s Hofmeisterovou řadou. Na základě vizuálního pozorování byly za prokazatelně nestabilní vzorky s iontovou silou od 150 mM pro CaCl2 a od 75 mM pro Na2SO4, což je v souladu s výsledky ELS. Zbylé vzorky nevykazovaly změny vzhledu v pozorovaném čase (28 dní). Byl také zkoumán vliv PBS pufru na kataniontové vezikuly, a to při stejných iontových silách. PBS pufr je iontové prostředí, který imituje prostředí živých organismů. Jeho vliv byl charakterizován pomocí stejných metod a za stejných podmínek. Z výsledků bylo zjištěno, že působení PBS na kataniontové vezikuly mělo většinou stejné chování pozorovaných vlastností. Při studiu tohoto vlivu bylo zjištěno, že vliv PBS na stanovované vlastnosti byl výraznější než u solí CaCl2, Na2SO4 nebo i NaCl. Vliv PBS se nejvíce přibližoval působení NaCl na kataniontové vezikuly.
|
|
|
Vliv vzoru, velikosti a kontrastu kořisti vůči podkladu na diskriminační učení ptačích predátorů
Kuncová, Aneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tématem předložené diplomové práce byl vliv vzoru, velikosti a kontrastu kořisti vůči podkladu na diskriminační učení ptačích predátorů. Cílem práce bylo zjistit vliv vybraných komponent výstražného zbarvení na averzivní diskriminační učení ptačích predátorů různého věku a pohlaví. Jako modelový druh byla vybrána sýkora koňadra (Parus major). Porovnávána byla odchovaná ptáčata s odchycenými dospělými ptáky různého věku a pohlaví. Experimenty probíhaly v pokusné kleci s jednostranným zrcadlovým sklem a bylo využito experimentálního designu simultánního předložení dvou variant kořisti, pozitivní a negativní, lišící se v jednom prvku zbarvení (pattern, velikost, kontrast s pozadím). Rozdíl ve schopnosti averzivního diskriminačního učení byl zaznamenán pouze mezi odchycenými dospělými ptáky a odchovanými ptáčaty. Lepších výsledků dosahovali odchycení dospělí ptáci. Pohlaví ani věk odchycených dospělých ptáků neměl na averzivní diskriminační učení vliv. Jedinou statisticky významnou komponentou zbarvení, podle které si ptáci dokázali diskriminační úlohu zapamatovat, byl pattern. Klíčová slova: averzivní učení, nejedlá kořist, vzor, velikost, pozadí, kontrast
|
|
|
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
Janoušková, Vendula ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Jako modelové léčivo byla vybrána hydrofilní fluorescenční sonda zvaná pyranin. Cílem bylo připravit lipozomy, které by byly z hlediska jejich vlastností vhodné pro inhalační podávání a které by zajistily pasivní cílení s prodlouženou dobou uvolňování bez vyvolání vedlejších účinků na organismus. Podařilo se nám vytvořit standardní operační postup pro inkorporaci hydrofilních látek. Byly připraveny lipozomální systémy skládající se z přídavků různých komponent, jako je cholesterol, kyselina fosfatidová, polyethylenglykol navázaný na fosfatidylethanolamin a trimethylchitosan. Dále se nám podařilo charakterizovat jednotlivé lipozomální systémy z hlediska velikosti, stability a enkapsulační účinnosti, což jsou důležité fyzikálně-chemické vlastnosti pro další aplikační potenciál.
|
|
|
Evoluční význam vizuálních znaků květů a jejich vliv na věrnost opylovačů
Haveldová, Alice ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Věrností se rozumí chování, při kterém opylovač navštěvuje v řadě květy stejného druhu rostliny častěji, než by odpovídalo jeho preferenci pro danou rostlinu. Toto chování je pro rostlinné druhy výhodné, protože prostřednictvím něho lze zefektivnit přenos pylu mezi jedinci stejného druhu, což pozitivně působí na jejich biologickou zdatnost. Zefektivnění přenosu pylu může vést k selekci takových (vizuálních i olfaktorických) květních znaků, které věrnost opylovačů podporují. Mezi hlavní vizuální znaky květu, které mají na věrnost vliv, patří barva, vzor, tvar a velikost. Tyto znaky jsou ale pro opylovače při rozhodování, jaký květ navštívit, různě důležité, a tudíž se i jejich efekt na věrnost opylovačů liší. Zároveň se liší mezi funkčními skupinami opylovačů i míra věrnosti jako takové. Věrnost je obecně nízká u obratlovců, zato hmyz, a především zástupci řádu blanokřídlých se často chovají věrně.
|
|
|
Průzkum stavu populace a potravy sumce velkého v nádrži Římov v roce 2018
Vejřík, Lukáš
Cílem studie bylo na základě odlovu sumce velkého metodou návazcových šňůr: 1. Odhadnout početnost populace sumce velkého, jedinců větších než 70 cm TL (celková délka), v letech 2017 a 2018. 2. Srovnat početnost sumců, vyjádřenou jako úlovek na jednotku úsilí, s jinými zkoumanými lokalitami. 3. Zjistit průměrnou délku a hmotnost sumců. 4. Podle úlovků vysazených ryb čipovaných PIT čipy stanovit podíl uměle vysazených a přirozeně rozmnožených sumců v nádrži. 5. Na základě úlovků vysazených sumců a podle velikosti sumců označených při odlovech v roce 2017 stanovit roční přírůstek sumců v nádrži. 6. Vyhodnotit potravu sumců dle obsahu žaludků pro rok 2017 a 2018.
|
|
|
Průzkum stavu populace sumce velkého v nádrži Klíčava v roce 2018
Vejřík, Lukáš
Cílem studie bylo na základě odlovu sumce velkého metodou návazcových šňůr: 1. Odhadnout početnost populace sumce velkého, jedinců větších než 70 cm TL (celková délka). 2. Srovnat početnost a velikost sumců, vyjádřenou jako úlovek na jednotku úsilí, s jinými zkoumanými nádržemi ve správě státního podniku Povodí Vltavy (Žlutice a Římov). 3. Zjistit průměrnou délku a hmotnost sumců. 4. Vyhodnotit potravu sumců dle obsahu žaludků.
|
|
| |
|
|
Jsou velikost těla a druhově specifické zbarvení důležitými znaky pro rozpoznávání predátorů potenciální kořistí?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V krmítkových experimentech jsem v letech 2015 ̶ 2018 pomocí plyšových atrap testovala vliv velikosti těla a celkového zbarvení na rozpoznávání krahujce obecného (Accipiter nisus) vybranými druhy pěvců. Atrapy nesly specifické znaky dravce (zahnutý zobák, pařáty) a specifické znaky rodu Accipiter (žluté oko, respektive žluté oko a celkové zbarvení). Jako kontrola byla použita atrapa neškodného holuba domácího. Atrapy zmenšené na velikost sýkory koňadry nebyly rozpoznány jako dravec bez ohledu na zbarvení. Jako dravec nebyly rozpoznány ani velké atrapy se zbarvením holuba a koňadry. Naopak jako dravec, respektive krahujec byla rozpoznána velká atrapa se zbarvením červenky. Většina ptáků přilétajících na krmítko věnuje přednostně pozornost globálním znakům (velikost, celkové zbarvení). Pokud tyto znaky patří známým neškodným ptákům, lokálním (dílčím) znakům charakterizujícím dravce, repsktive krahujce, pozornost nevěnují. Záleží tedy na kontextu, v jakém se potenciální lokální klíčové znaky vyskytují.
|
host ::
RSS.