Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role pohlavního rozmnožování v invazním chování polyploidních invazních druhových komplexů
Jarůšková, Dominika ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Invazní rostliny mají výrazně negativní vliv na složení a strukturu rezidentních společenstev. Mohou způsobit výrazný pokles jejich biologické rozmanitosti, a dokonce vážně ohrozit existenci vzácných druhů. Jedním z faktorů, které mohou ovlivnit a zvýšit invazní chování cizích druhů, je duplikace celého genomu (polyploidie). Prostřednictvím zvýšené genetické diverzity může polyploidie ve srovnání s jejich diploidními protějšky zlepšit celkovou zdatnost, reprodukční schopnosti a konkurenceschopnost polyploidních cytotypů. Tato práce vytváří literární přehled zaměřený na mechanismy reprodukce invazních druhů a evaluaci jejich role v invazním chování. Rozmnožování je dále rozebráno právě v kontextu polyploidie, se speciálním zaměřením na vlivy polyploidie na reprodukci sexuální. Součástí práce je v neposlední řadě kapitola představující a diskutující případové studie, které se zabývají vybranými invazními polyploidními druhovými komplexy a analyzují úspěšnost jejich sexuální reprodukce v invazním i přirozeném areálu rozšíření. Klíčová slova: polyploidie, invazní rostliny, pohlavní rozmnožování
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fatka, Oldřich (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.
Gametogeneze a oplodnění u člověka
Crhová, Michaela ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s tématem gametogeneze a oplodnění u člověka. Byla provedena rešerše dostupné literatury. Práce stručně vysvětluje buněčný cyklus a typy buněčného dělení. Zaměřuje se především na meiózu neboli redukční dělení, které je nezbytnou součástí pohlavního rozmnožování a zajišťuje přežití druhu. Detailně popisuje průběh tohoto dělení a vysvětluje mechanismus vzniku geneticky odlišných buněk. Buňky vznikající meiózou se nazývají gamety, jinak označované jako zárodečné buňky. Jejich produkce je základní podstatou pohlavního rozmnožování. Předkládaná práce přibližuje téma v kontextu evoluční biologie a vysvětluje jeho význam pro život na Zemi a pro přežití druhu. Hlavním tématem práce je vznik a dozrávání zárodečných buněk u člověka. Pro tento proces se běžně používá termín gametogeneze. Poskytuje ucelený popis pohlavního systému obou pohlaví a postupného dozrávání zárodečných buněk v gonádách až po vznik zralých pohlavních buněk u muže a ženy. Věnuje se stavbě obou gamet - spermie i vajíčka a významu jejich jednotlivých částí pro správný průběh oplodnění. Rozebírá jednotlivé cykly umožňující dozrávání ženských pohlavních buněk a jejich vzájemnou provázanost. V kontrastu k této periodicitě je dále vysvětleno plynulé dozrávání pohlavních buněk u muže. Práce poskytuje...
Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fatka, Oldřich (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...
Životní cyklus řas z druhového komplexu Haematococcus pluvialis (Chlorophyceae)
Vávrová, Karolína ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Sladkovodní jednobuněčné zelené řasy z druhového komplexu Haematococcus pluvialis jsou nejlepšími přírodními producenty sekundárního karotenoidu astaxanthinu s velmi silnými antioxidačními vlastnostmi. Navzdory celosvětovému rozšíření, velkému biotechnologickému potenciálu a značné pozornosti, která je věnována možnostem kultivace H. pluvialis, však zůstávají až překvapivé mezery v poznání komplexního životního cyklu a chování tohoto organismu. První z nejasností se týká omezeného počtu dělení zoospor na pět buněčných cyklů (Lee & Ding 1994) po uvolnění z akinety. Přítomnost tohoto genetického omezení nebyla během této práce potvrzena, počet dělení zoospor ovlivňují především zvolené kultivační podmínky. Značně komplikovaná je i problematika pohlavního rozmnožování H. pluvialis. Důvodem nejasností je především nízký počet pozorování celého procesu gametogeneze a splývání gamet. Jednotlivé publikované studie se navíc v určitých bodech liší. Navzdory široké škále vyzkoušených podmínek, jimž byly vystaveny dva druhy z komplexu H. pluvialis, konkrétně H. pluvialis a H. rubicundus, se však ani v jednom případě v rámci této práce nepodařilo pohlavní rozmnožování indukovat. Důvodem neúspěchu může být heterothalismus studovaných kmenů. Vzhledem k výskytu H. pluvialis v efemerních biotopech je pro tento...
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.
The dynamics of sexual reproduction and ephippia production of Daphnia in reservoirs
VANÍČKOVÁ, Ivana
Tato práce se zaměřila na dynamiku sexuální reprodukce drobného vodního korýše, perloočky rodu Daphnia. V příznivých podmínkách se perloočky množí klonálně, avšak sexuální reprodukce může být indukována změnami v prostředí. Přesmyk k sexuální reprodukci byl studován z časo-prostorového hlediska s ohledem na vznik sexuálních stádií, jejich výskyt a genetickou strukturu. Dále bylo sledováno sexuální potomstvo, jeho výskyt, distribuce v nádrži a vliv povodní. V práci je diskutována role sexuální reprodukce v trvalých populacích perlooček.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.