|
|
Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské - porovnání.
MACHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce s názvem ?Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské ? porovnání? popisuje využívání studentského sebehodnocení a jeho metod na středních školách. Cílem práce je porovnávání situace na školách běžného typu a školách waldorfských. V teoretické části bylo sebehodnocení popsáno z pohledu psychologie a pedagogiky, byly shrnuty základní metody sebehodnocení a vliv stylu vedení učitele na sebehodnocení dospívajících. V praktické části práce bylo provedeno výzkumné šetření zabývající se otázkou jakým způsobem je sebehodnocení prováděno na středních školách běžného typu a waldorfských školách a jak danou problematiku vnímají studenti a jejich učitelé. Na základě získaných dat lze konstatovat, že podmínky pro používání sebehodnocení jsou na waldorfských školách příznivější.
|
|
|
Vztah mezi sebepojetím a mírou prožívaného stresu u studentů vysokých škol
MAJDIČOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou sebepojetí a stresu, konkrétně vztahem mezi sebepojetím studentů a prožíváním stresových situací, které souvisejí s vysokoškolským vzděláváním. Vymezení teoretických souvislostí si klade za úkol uvést základní pojmy a znalosti spojené s touto tématikou. Studium na vysoké škole se považuje za náročnou zátěžovou situaci, která může u některých studentů vyvolat celou řadu problémů. V intenzitě prožívání stresu však existují značné interindividuální rozdíly - buď si může osobnost vůči kritickým situacím vytvářet různé obranné mechanismy, nebo je plně zvládat konstruktivním prožíváním a jednáním. Cílem empirické části této práce bylo zjistit, jaký je vztah mezi sebepojetím studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a prožíváním stresových situací souvisejících se studiem na vysoké škole. Informace potřebné ke zpracování kvantitativního výzkumu byly získány metodou dotazování. Použitou technikou byl vlastní dotazník, který vyplňovali studenti denního i kombinovaného studia. Z výzkumu vyplynulo, že mezi těmito dvěma proměnnými existuje středně silná závislost, tzn. nízké hodnoty sebepojetí odpovídají spíše vysokým hodnotám stresového prožívání. Dále bylo zjištěno, že stresové prožívání nejvíce souvisí se zkouškovou situací nebo veřejným projevem studenta před větší skupinou druhých lidí. Tato skutečnost naznačuje, že situace, které přímo souvisí s hodnocením, vytváří u studentů nejvíce napětí. Proto by bylo vhodné, aby studenti znali různé techniky předcházení a zvládání stresu, a tím se pokusili toto napětí dál redukovat až odstranit. Adekvátní sebepojetí je důležitou podmínkou psychické vyrovnanosti a spokojenosti s vlastním životem, proto by při řešení tohoto problému mohla také významně přispět odborná psychologická péče při poradnách na vysokých školách.
|
|
|
Pracovní hodnotové preference studentů
Petrmichlová, Lucie ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Chládová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá hodnotovými preferencemi studentů týkající se jejich práce a budoucího pracovního uplatnění. Věnuje se problematice lidských hodnot se zaměřením na hodnoty pracovní, dále pak motivaci a sebehodnocení. V neposlední řadě finanční krizi a jejím dopadům na ČR. Vedle teoretických východisek přináší tato práce i výsledky empirického výzkumu, který jsem provedla mezi studenty Vysoké školy ekonomické. Výzkum byl zaměřený na pracovní hodnoty studentů a na jejich osobnostní charakteristiky, které formování pracovních hodnot ovlivňují. Patří mezi ně úroveň výkonové motivace studentů a jejich sebehodnocení. Výzkum zároveň zahrnoval část věnovanou finanční krizi, konkrétně tomu, jak studenti vnímají její dopady, a zda je považují za hrozbu, která by mohla ohrozit jejich úspěšné zapojení do pracovního procesu a následný kariérní růst.
|
|
|
Učit se být
SEDLÁKOVÁ, Tereza
Sebepojetí, neboli vyvinutá představa o svých charakteristikách, sebehodnocení, emotivní vztah k sobě samému a volní složka, jež určuje naše směřování, je významnou součástí naší osobnosti. Jeho rozvoj vede ke zrání osobnosti a díky tomu může být prevencí některým sociálně patologickým jevům. Je to proces celoživotní a významným činitelem ovlivňujícím jeho průběh je škola. Ve své práci se nejprve zabývám teoretickým rámcem sebepojetí a specifiky sebereflexe žáků první a druhé třídy, následně sleduji, jak je rozvoj osobnosti zohledněn v kurikulárních dokumentech českého školství. V praktické části zkoumám, jak sebepojetí žáka první a druhé třídy vnímají učitelé, jakým způsobem s ním pracují a jak hodnotí možnosti práce na sebepojetí v rámci českého školství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví,souvislosti s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Macek, Petr ; Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Dvě kohorty respondentů, mladší (12 let, soubor 441 adolescentů, 187 chlapců, 254 dívek) a starší (16 let, soubor 325 adolescentů, 130 chlapců, 195 dívek) kompletovali řadu dotazníkových metod, mimo jiné The Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D). Potvrdil se předpoklad, že depresivní syndromy adolescentů jsou výsledkem jak vlivů osobnosti, tak vlivu psychosociálních (vztahových charakteristik). Zřetelně se ukazuje vliv neuroticismu - míra lability lineárně souvisí s mírou depresivity, vliv extraverze není jednoznačný. Silný je vliv optimismu, značný význam má celkové pozitivní sebehodnocení (self-esteem).Pozitivní vztahy s rodiči, manifestované vřelostí a podporou mají značný význam po celé období adolescence - jejich vliv se s věkem výrazně neoslabuje
|
|
|
Reakce adolescentů na problémy v rodině: souvislost se sebehodnocením a s vědomím vlastní účinnosti
Osecká, Lída ; Macek, Petr ; Řehulková, Oliva
Ve výzkumu, ve kterém participovalo celkem 316 středoškoláků (16-19 let, 132 chlapců a 184 dívek), se adolescenti kromě jiného vyjadřovali k tomu, jak se chovají, když mají nějaké problémy v rodině. Byly identifikovány čtyři strategie vyrovnávání se: aktivní řešení problému, potlačování emocí, vyhýbání se problému a hledání sociální opory. Testovali jsme předpoklad, že strategie zvládání (konkrétně častost jejího užívání) ovlivňuje vztah k sobě samému - jednak vědomí vlastní hodnoty (self-esteem), jednak vědomí vlastní účinnosti (self-efficacy). Výsledky ukázaly souvislosti mezi strategiemi zvládání a vztahem k sobě, současně upozornily na rozdíly mezi pohlavími. Např. častější hledání sociální opory souvisí s vyšším pocitem vlastní účinnosti u dívek, u chlapců preference této strategie naopa pocit vlastní účinosti snižuje. Hlavní prediktor sebeúčinnosti je strategie založená na potlačování negativních emocí. U chlapců souvisí potlačování negativních emocí též s pozitivním sebehodnocením, u dívek je signifikantní prediktor pozitivního sebehodnocení aktivní a racionální coping.
|
|
|
Poznámky ke zkoumání obsahu sebesystému a identity
Macek, Petr ; Osecká, Lída
Výzkum sebesystému a identity je spojen s některými specifickými problémy. Nejde jen o různost teoretických přístupů a terminologické obtíže. Zásadní specifičnost spočívá v tom, že sebepojetí, sebehodnocení a identity jsou hypotetické konstrukty, o ktterých se nemůžeme dozvědět jinak, než na základě subjektivní výpovědi dotyčné osoby a že neexistují kritéria vnější validity. Všechny ostatní charakteristiky člověka (jeho temperament, kognitivní charakteristiky, hodnocení druhých, jednání a komunikaci ss druhými) lze sice považovat za determinanty systému a identity, nemají však přímou výpovědní hodnotu o obsahu subjektivní představy a sebehodnoení. Na druhé straně, ne každá subjektivní výpověď o sobě samém je sebesystému a identitě relevantní. Příspěvek bude diskutovat některé možnosti a meze kvantitativního a kvalitativního výzkumu těchto konstruktů.
|
|
|
Možnosti aplikace modelu EFQM ve veřejné správě
Nováčková, Pavla ; Lukšů, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukšů, Vladimír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo posouzení možnosti zavedení Modelu EFQM Excelence do veřejné správy. Pilotním projektem bylo pověřeno Okresní ředitelství PČR Jindřichův Hradec. Přizpůsobení obecně platných kritérií na činnost policie byl značně složitý úkol. V průběhu realizace projektu se na vybraných krajských úřadech začal zavádět model CAF, který je přizpůsoben podmínkám veřejné správy.
|
host ::
RSS.