|
| |
|
|
Vliv vlastnictví vodicího psa na pohybovou aktivitu a kvalitu života lidí se zrakovým postižením
Krejčí, Martina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Vliv vlastnictví vodicího psa na pohybovou aktivitu a kvalitu života lidí se zrakovým postižením Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zkoumání rozdílů v kvalitě života a objemu pohybové aktivity u osob se zrakovým postižením, kteří vlastní/ nevlastní vodicího psa. Metody: Jde o teoreticky empirickou rešeršní práci. Pro výzkumnou část této diplomové práce byla použita kvantitativní forma dotazování. Metodou zvolenou pro sběr dat byl standardizovaný dotazník IPAQ a upravený dotazník SF-36. Výzkumný soubor tvořily osoby se zrakovým postižením, které vlastní/nevlastní vodící psy. Šetření se zúčastnilo 15 osob se zrakovým postižením (7 žen, 8 mužů), z tohoto počtu 8 respondentů vlastní vodicího psa (5 žen, 3 muži) a 7 respondentů vodicího psa nevlastní (3 ženy, 4 muži). Průměrný věk respondentů s vodicím psem byl - ženy 32 let, muži 31 let. U respondentů bez psa - ženy 32 let, muži 38 let. Výsledky: Výsledky ukázaly až dvakrát vyšší čas věnovaný pravidelné pohybové aktivitě u skupiny jedinců se zrakovým postižením, kteří vlastní vodicího psa, oproti jedincům bez psa. Jedincům se psem bylo naměřeno 17995 MET-min/týden, oproti jedincům bez psa, kteří měli 5368 MET-min/týden. Nezbytné venčení podporuje majitele psů v pohybové aktivitě, což má následně pozitivní dopad na fyzickou, alei psychickou...
|
|
|
Vliv vodícího psa na kvalitu života jeho majitele
Müllerová, Kateřina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Vliv vodícího psa na kvalitu života jeho majitele Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit jaký vliv má vlastnictví vodícího psa na jeho majitele. Míněno především z pohledu na sociální participaci a možnosti aktivit podle modelu ICF z roku 2001. Metody: Pro výzkumnou část této bakalářské práce bylo použito kvalitativní šetření. Jako metody sběru dat byl zvolen dotazník (anketa) vlastní konstrukce určený patnácti respondentům. Anketa obsahovala 25 otázek ve třech formách otázek (otevřené, uzavřené a polouzavřené). V rámci šetření a druhé fáze byl proveden polostrukturovaný rozhovor s dvěma dotazovanými. Výzkumný soubor tvořili zrakově postižení lidé vlastnící vodící psy. Výsledky: V obou případech výzkumných otázek jsme dostali odpověď ano. Vodicí pes ovlivňuje sociální participaci, ale i možnosti aktivit osob se zrakovým postižením. Pes působí kladně v navozování nových kontaktů, lepší komunikace. Majitelé se cítí více v bezpečí, odpočatí a spokojení. Dále nám dle výsledků vyšlo, že je pes určitou stimulací pro vykonávání aktivit. Ať už pohybových jako jsou procházky, ale i běžných denních aktivit jako chození po úřadech, poštách, apod. Klíčová slova: Zrakové postižení, kompenzační pomůcka, orientace, samostatný pohyb
|
|
| |
|
|
Rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu dětí se zrakovým postižením předškolního věku
BEDLÁNOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je prostorová orientace a samostatný pohyb dětí se zrakovým postižením předškolního věku. Zvolená problematika patří nedílně ke každé osobě se zrakovým postižením. Právě v raném věku, tedy období před nástupem do některého z typů školského zařízení, je nevyhnutelné věnovat dané oblasti mnoho času a trpělivosti. Charakteristickým znakem zkoumaného období je, že budování kompetencí ohledně této problematiky spadá především do rukou rodin, odborníků a pedagogů. Ne vždy je ale informovanost natolik dostatečná, aby byl zabezpečen dostatečný rozvoj dané oblasti. Cílem bakalářské práce je, na podkladě tématicky souvisejících teoretických východisek představit specifika prostorové orientace a samostatného pohybu dětí předškolního věku se zrakovým postižením. V praktické části si práce klade za cíl komparovat metodický přístup rozvoje kompetence samostatného pohybu u dětí se zrakovým postižením, v rodině a v mateřské škole. Pro naplnění cíle této části je zvolen kvalitativní postup. Použitými technikami sběru dat jsou analýza dokumentů, řízený rozhovor s rodiči a pedagogickými pracovníky a pozorování. Dílčím cílem je zpracování návrhu na obsah informačního materiálu pro rodiče s dítětem se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce uvádí základní informace o zrakovém postižení u dětí. Věnuje se klasifikaci zrakového postižení, podává informace o možnostech diagnostiky, jako je například funkční vyšetření zraku. Náplň uváděného typu vyšetření se zřídka objevuje v dostupných zdrojích. Další část pojednává o tématech výchovy a vzdělání. Jedná se kupříkladu o výchovné postoje v rodině, ranou péči a systém předškolního vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části se zabývá již samotnou prostorovou orientací a samostatným pohybem. Popisuje například metodiky a prvky. Dále je zde zpracována část popisující rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu v jednotlivých věkových etapách. Praktická část přináší seznámení s obsahem školního vzdělávacího programu mateřské školy pro děti se zrakovým postižením., zejména pak té části, která se zabývá problematikou prostorové orientace a samostatného pohybu. Seznámení s obsahem je uskutečněno formou obsahové analýzy. V následující části práce můžeme najít další formu techniky sběru dat, a to pozorování. Technika pozorování se snaží objasnit, zda se tento závazný dokument naplňuje v praxi a v jakém rozsahu. Třetí využitou technikou sběru dat jsou polostandardizované rozhovory. Tato technika má za cíl uvést informace o odlišnostech v přístupu k rozvoji prostorové orientace a samostatného pohybu v rodině a mateřské škole, zdrojích informovanosti, dále pak dostupnost a kvalitu těchto zdrojů. Na základě šetření bylo zjištěno, že kromě rané péče dochází v dané oblasti k podpoře rodičů s dětmi se zrakovým postižením v malém rozsahu. Dále byly zjištěny mírné nedostatky v naplňování školního vzdělávacího programu mateřskou školou. Dílčím cílem bylo zpracování návrhu informačního materiálu, který by mohl sloužit jako podklad pro reálný materiál. Ten by mohl přispět v období, kdy rodiče potřebují praktické informace o zacházení s dítětem v interiéru i exteriéru. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z šetření a interní materiály rané péče. Na základě tohoto podkladu by mohla být v budoucnosti vytvořena reálná brožura. Ta by se mohla stát dostupným materiálem pro všechny rodiče, kterým se narodí dítě s jakýmkoli stupněm zrakového postižení.
|
|
|
Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku
TOMANOVÁ, Katarína
Bakalářská práce s názvem "Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku" je zaměřena na zrakově postižené jedince, jejichž zrak je poškozen do takové míry, že při své prostorové orientaci využívají kompenzační pomůcku bílá hůl. Bakalářská práce je celistvou ilustrací fenoménu bílé hole. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, musí ho kompenzovat, a to za pomoci hmatu a sluchu. To lze ovšem využít za předpokladu krátké vzdálenosti. Při vzdálenosti větší jsou odkázáni na ostatní kompenzační pomůcky, jako je například bílá hůl, která napomáhá v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Práce se skládá z části teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část obsahuje 5 kapitol. První kapitola se věnuje anatomii a patologii zrakového orgánu, jeho vyšetřovacím metodám, rozdělení očních vad vrozených a získaných a poruchám zrakových drah. Druhá kapitola se věnuje jedinci se zrakovým postižením, konkrétněji historii péče o zrakově postižené, zrakovým funkcím, kategoriím osob se zrakovým postižením. Jaký je vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti jedince a v neposlední řadě popisuje jedince se zrakovým postižením vrozeným a jedince se zrakovým postižením získaným. Třetí kapitola se věnuje poradenským zařízením, definuje střediska rané péče a dále SPC pro jedince se zrakovým postižením. Předposlední kapitola se věnuje prostorové orientaci a to jejímu rozdělení oblastí výchovy POSP, jejím zásadám samostatného pohybu a také významu POSP. Poslední kapitola seznamuje s kompenzační pomůckou bílá hůl, popisuje její historii a současnost a uvádí techniky správného užívání. K dosažení vytyčených výzkumných cílů byla pro praktickou část použita kvalitativní metoda zkoumání. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a anamnéza. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otevřených otázek zaměřených na prostorovou orientaci a kompenzační pomůcku bílá hůl. Výběrový soubor tvoří 6 respondentů. Vyhodnocení dat proběhlo formou analýzy, při níž se data a výpovědi utřídily a poté sepsaly mezi výsledky. Tyto výsledky jsou pro lepší orientaci utříděny do tabulek v kapitole 8.4 Vyhodnocení získaných dat. Ve výsledcích jsou obsaženy identifikační údaje, kategorie a diagnóza zrakového znevýhodnění a dále subjektivní názory respondentů týkající se prostorové orientace a bílé hole. V diskuzi byly porovnány výsledky informací od respondentů s tvrzením teoretické části. Z výzkumu se potvrdilo, že nauka POSP a především kompenzační pomůcka bílá hůl napomáhá jedincům se zrakovým znevýhodněním při orientaci v prostoru a také při signalizaci přítomnosti zrakové vady ve větších vzdálenostech a v neznámém exteriéru. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, například možnosti propojení více kompenzačních pomůcek s bílou holí, více přiblížit majoritní populaci dnešní společnosti. Poznatky získané z bakalářské práce by mohly posloužit k větší informovanosti o prostorové orientaci, samostatném pohybu a bílé holi. Mohly by být námětem pro další zkoumání. Po přepracování by tato práce mohla být použita jako edukační materiál o POSP.
|
|
|
Úloha informačních a komunikačních technologií v prostorové orientaci jedinců se zrakovým postižením
ŠTÁDLEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá kompenzačními pomůckami pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením. V důsledku limitované zrakové percepce mají tyto osoby značně ztíženou samostatnou mobilitu, což negativně ovlivňuje jejich samostatnost a následně i kvalitu života. Vzniklé bariéry překonávají osoby s narušeným zrakovým vnímáním za pomoci bílé hole a podobných tradičních kompenzačních pomůcek, ovšem pomoci jim mohou i informační a komunikační technologie, jejichž vývoj za posledních dvacet let zasáhl i do této oblasti. Cílem práce je vytvořit ucelené uspořádání teoretických poznatků o problematice prostorové orientace a samostatného pohybu s účastí informačních a komunikačních technologií. Dílčími cíli je analyzovat služby související se samostatnou mobilitou, které poskytuje Navigační centrum SONS ČR a zmapovat posun v oblasti samostatného pohybu s účastí IT technologií z pohledu osob se zrakovým postižením. Práce se skládá z teoretické, praktické a přílohové části. Teoretická část je sestavena ze tří kapitol. První z nich věnuje pozornost obecně zrakovému postižení, jeho vymezení, členění zrakových vad podle typu, stupně, doby a příčiny vzniku. Na konci první kapitoly popisuji také kompenzaci zrakového vnímání, které kompenzují ostatní smysly, především hmat a sluch. V druhé kapitole jsou charakterizovány specifika prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, její metodika, tedy prvky prostorové orientace a samostatného pohybu, technika dlouhé hole a orientační analyticko syntetická činnost, v závěru je popsaná také výchova a rozvoj samostatné mobility. Poslední kapitola teoretického oddílu se zaměřuje na kompenzační pomůcky pro samostatnou mobilitu s důrazem na informační a komunikační technologie. Praktická část je realizována prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu a člení se do dvou oddílů. Prvním z nich je analýza služeb poskytovaných Navigačním centrem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, do nichž patří telefonická linka, plánování cest, online navigace a pomoc v nouzi. Doplňkovou technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s osobami se zrakovým postižením s cílem analýzy používaných kompenzačních pomůcek, informačních a komunikačních technologií pro účely samostatného pohybu a zmapování vývoje těchto pomůcek z pohledu uživatelů. Výzkumný soubor pro rozhovory tvoří tři nevidomí jedinci, kteří se při samostatné mobilitě nemohou spoléhat na zrakovou kontrolu a jsou tak odkázáni na užívání kompenzačních pomůcek. Ze závěru zkoumání vyplývá, že nejvýznamnější pomůckou při samostatném pohybu zůstává tradičně bílá hůl, vedle ní ovšem zastávají velký význam i informační a komunikační technologie a to především VPN vysílačka, kterou se ovládají informativní majáčky a zjišťují se různé informace např. na zastávce či prostředcích městské hromadné dopravy apod. Stále větší význam zastávají mobilní telefony s hlasovým výstupem, které se pořád rozvíjí. Díky přístupu na internet zde může jedinec najít dopravní spojení nebo se za pomoci GPS navigace vydat do zcela neznámého prostředí. Podle názorů respondentů jsou pomůcky velmi dobře dostupné a stále se rozvíjejí. Varují ovšem před dotykovými displeji telefonů, s nimiž může být manipulace pro některé uživatele velmi náročná až nemožná. Služby Navigačního centra SONS ČR se dle respondentů v důsledku zpoplatnění nevyplatí. Práce může poskytnout zpětnou vazbu pro organizace a firmy zprostředkovávající služby a pomůcky týkající se prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením. V upravené formě může sloužit také jako informační materiál o dostupných pomůckách a službách pro vymezené cílové skupiny.
|
host ::
RSS.