|
|
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.
|
|
|
Vitráže v secesních kostelech v Praze a blízkém okolí
Hančilová, Lucie ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
This Bachelor thesis deals with stained glass windows decorated in Art Nouveau church buildings in Prague and its surroundings. The church is viewed as a valuable monuments of the past but also the present. First, the attention is directed to the more general information about stained glass, a brief history of the use of window panes in architecture, as well as its importance in different historical periods. It looks at also the Art Nouveau architecture in Bohemia, in the context of the time and situation of the Catholic Church. The aim is the studies of the three Art Nouveau churches, focusing on local painting on glass. Since their formation till today. The attention is also focused on the artistic illustration of the same themes stained glass in other sacral and secular buildings. The study is conducted on the basis of historical materials, parish chronicles, memorial books, building plans, building historical research and literature.
|
|
| |
|
|
Poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic
ŠUTIĆOVÁ, Kristýna
Tato práce se zabývá poutním kostelem Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic, který patří k nejvýznamnějším památkám české barokní architektury. Po stručné historii obce Dobrá Voda, v níž se poutní kostel nachází, následuje pojednání o původním kostele, který stál v obci před vznikem současné sakrální stavby. Práce se neobejde bez životopisu architekta kostela Kiliána Ignáce Dientzenhofera, spolu s popisem architektury jeho díla. Těžiště práce se zaměřuje na kostelní fresky od významného barokního malíře Václava Vavřince Reinera spolu s nastíněním jeho života. Další část práce je věnována kostelnímu mobiliáři spolu se zachycením jeho bohaté ikonografie. Následně se zmiňuje o kapličkách křížové cesty, které se nacházejí v blízkosti kostela. Závěrečná část práce se věnuje uskutečněným restaurátorským pracím z 90. let 20. století.
|
|
| |
|
|
Kostel na sídlišti
Chylíková, Marcela ; Wahla, Ivan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Studie představuje kostel pro Nový Lískovec v Brně. Parcela se nachází uprostřed sídliště v bezprostřední blízkosti MHD, na skalnatém jižním svahu. Navrhovaná stavba slouží místním občanům i obci věřících. Aby byl projekt přínosem pro všechny zúčastněné, navrhuji rozvržení funkcí do oblastí kultury, rekreace, služeb a církve. Bezprostřední a otevřený celek vytváří přirozený sociální střed okolostojícího sídliště. Kostel jako společenské centrum - polyfunkční dům. Základními impulzy pro prostorový a formální koncept domu jsou cesta procházející pozemkem, potřeba místa k setkávání a vztah ke krajině. Abstrahovaný pás cestz plyne nepřetržitě prostorem a postupně definuje - odděluje prostor společenský, profánní a posvátný. Dům návštěvníkovi odkrývá hru světel, stínů a průhledů na obzor. projekt je rozvržen do tří částí - tří objektů: propojeného společenského centra a kostela které doplňuje polyfunkční parkovací dům s obchůdky a hřišti. Popisované objekty vytvářejí dva stavební celky, které stojí naproti sobě po západní a východní hraně parcely. Mezi sebou vytvářejí motiv náměstí a nechávají volný prostor - skálu. Architektonický koncept kostela jako klikatící se cesty je vyjádřen i v materiálovém řešení objektu. Cesta - pás, který ovíjí prostor má svůj materiálově odlišný rub a líc. Motiv zavinuté pásky objímající a definující prostor ožívá a mění se s pohybem člověka v prostoru. Stavba funguje jako sled prospektů - obrazů, které postupně vyprávějí příběh. Hlavní osa objektu orientovaná ve směru sever-jih nabízí výhledy do volné krajiny a na horizont, váže se ke krajině. Konstrukční řešení kostela je řešeno z monolitickýh železobetonových stěn a ocelové příhradové konstrukce pro překlenutí rozponu střech. Vnější plášť tvoří pozinkovaný plech, uvnitř je primární žb konstrukce pokryta polymerovou stěrkou. Do hlavní nosné struktury jsou konstrukčně samostně vloženy boxy provozního zázemí navžené z dřevěných KLH desek (lepené masivní dřevo).
|
|
|
Secesní kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci nad Nisou a jeho architekt Josef Zasche.
CHRUDIMSKÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá secesním kostelem Povýšení sv. Kříže v Jablonci nad Nisou, kterému, ačkoliv se jedná o jednu z nejpůsobivějších ukázek secesního sakrálního umění u nás, byla doposud věnována pozornost pouze okrajově. Podobně je na tom i autor stavby, architekt německého původu Josef Zasche, který byl činný na počátku 20. století v Praze, díky čemuž se stal skoro jediným německým soukromím architektem působícím v našem hlavním městě. Samotný objekt kostela je podroben analýze architektury a jejímu zhodnocení s návazností na historické pozadí stavby. Nechybí ani snaha o vysvětlení, proč jsou secesní sakrální stavby tak ojedinělé a v neposlední řadě je představen i autor stavby Josef Zasche.
|
|
|
Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století
IVANEGA, Jan
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
|
|
|
Využití kulturního dědictví na Břeclavsku (se zaměřením na vybranou skupinu památek a souvisejících jevů)
Lorencová, Lucie ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zmapování současného stavu kulturního dědictví na území Břeclavska se zaměřením na vybranou skupinu památek. Práce je rozdělena na dvě části. První část charakterizuje region Břeclavska z pohledu kulturně-historického. Tato část práce popisuje využití kulturního potenciálu, který region nabízí. Druhá část práce je zaměřena na problematiku religiozity a její projevy na jižní Moravě. Práce se také podrobně zaměřuje i na vyhodnocení současného stavu nemovitých sakrálních památek (kostelů, kaplí a zejména drobných sakrálních staveb) z hlediska významu a využití. Závěrečná část se následně věnuje možnostem financování památek, a jejich celkovým významem, jak pro lokální obyvatelstvo, tak i pro cestovní ruch. Konkrétněji je přiblížena kultura Židů a novokřtěnců, jejichž stopy jsou v území dosud znatelně patrné. Součástí je i představení konkrétních religiózních tradic uplatňovaných v regionu. V závěru práce jsou navrženy možná řešení na zefektivnění využívání tohoto kulturního dědictví.
|
|
|
Dějinný vývoj liturgického prostoru a jeho odraz v architektuře kláštera Břevnov
KOHOUTOVÁ, Petra
Práce se zabývá historickým vývojem liturgického prostoru obecně a architekturou Břevnovského kláštera. První část popisuje jednotlivé architektonické slohy a jejich vliv na slavení liturgie a uvádí názorné příklady sakrálních staveb. V závěru první části jsou popsány změny po II. vatikánském koncilu, které se týkají liturgického prostoru a slavení liturgie včetně příkladů pokoncilních staveb. Tématem druhé části je Břevnovský klášter. Stručně je zde popsána jeho historie a dále pak jeho architektonický vývoj {--} od románského období do baroka. Dále jsou zmíněny historické události, které výstavbu kláštera ovlivnily.
|
host ::
RSS.