Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sýrový analog s přídavkem rybího oleje
Damborská, Alexandra ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá změnou nutričních hodnot čerstvého sýru po přídavku rybího oleje. Předmětem zkoumání jsou mastné kyseliny, těkavé látky i senzorické vlastnosti. Rybí olej byl vybrán především díky obsahu zdraví prospěšných esenciálních omega-3 nenasycených mastných kyselin eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA). Vzorky čerstvého sýru (standardu) a sýrových analogů čerstvého sýru s různými přídavky rybího oleje byly připraveny v prostorách FCH VUT v Brně. Ze vzorků byl extrahován tuk směsí rozpouštědel petroletheru a diethyletheru. Mastné kyseliny v tuku byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací za přítomnosti bortrifluoridu jako katalyzátoru. Methylestery byly rozpuštěny v isooktanu a stanoveny kvalitativně i kvantitativně pomocí metody GC-FID. S rostoucím přídavkem rybího oleje rostl dle očekávání obsah nenasycených mastných kyselin v analozích. Identifikace těkavých (aromatických) látek proběhla pomocí metody HS-SPME-GC-MS. Celkově bylo v sýrech/analozích a rybím oleji zjištěno 30 těkavých (aromatických) sloučenin. Sýrové analogy s přídavky rybího oleje měly společný základ těkavých látek se standardem a obsahovaly i sloučeniny společné s rybím olejem. Procentuálním zastoupení jednotlivých skupin se sýrové analogy podobaly spíše kontrolnímu vzorku než rybímu oleji. Byla provedena senzorická analýza kontrolního vzorku se dvěma analogy s různým přídavkem rybího oleje, posuzovala se textura (tvrdost, rozpadavost), chuť (kyselost, hořkost, rybí chuť, příjemnost) a vůně (intenzita, příjemnost). Na konci byl zařazen i pořadový test, ze kterého jasně vyplynulo, že spotřebitelům rybí olej v analozích, jak s nižším, tak i s vyšším přídavkem výrazně vadil. Z výsledků vyplývá, že přídavek rybího oleje zvýšil obsah nenasycených mastných kyselin, a dokonce zařadil do spektra nenasycených mastných kyselin i zdraví prospěšné omega 3 mastné kyseliny (EPA a DHA). Z výsledků senzorické analýzy však vyplývá, že zvýšení nutriční hodnoty proběhlo na úkor senzorické kvality produktu, kdy naprosté většině přídavek rybího oleje nevyhovoval.
Sýrový analog s přídavkem rybího oleje
Damborská, Alexandra ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá změnou nutričních hodnot čerstvého sýru po přídavku rybího oleje. Předmětem zkoumání jsou mastné kyseliny, těkavé látky i senzorické vlastnosti. Rybí olej byl vybrán především díky obsahu zdraví prospěšných esenciálních omega-3 nenasycených mastných kyselin eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA). Vzorky čerstvého sýru (standardu) a sýrových analogů čerstvého sýru s různými přídavky rybího oleje byly připraveny v prostorách FCH VUT v Brně. Ze vzorků byl extrahován tuk směsí rozpouštědel petroletheru a diethyletheru. Mastné kyseliny v tuku byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací za přítomnosti bortrifluoridu jako katalyzátoru. Methylestery byly rozpuštěny v isooktanu a stanoveny kvalitativně i kvantitativně pomocí metody GC-FID. S rostoucím přídavkem rybího oleje rostl dle očekávání obsah nenasycených mastných kyselin v analozích. Identifikace těkavých (aromatických) látek proběhla pomocí metody HS-SPME-GC-MS. Celkově bylo v sýrech/analozích a rybím oleji zjištěno 30 těkavých (aromatických) sloučenin. Sýrové analogy s přídavky rybího oleje měly společný základ těkavých látek se standardem a obsahovaly i sloučeniny společné s rybím olejem. Procentuálním zastoupení jednotlivých skupin se sýrové analogy podobaly spíše kontrolnímu vzorku než rybímu oleji. Byla provedena senzorická analýza kontrolního vzorku se dvěma analogy s různým přídavkem rybího oleje, posuzovala se textura (tvrdost, rozpadavost), chuť (kyselost, hořkost, rybí chuť, příjemnost) a vůně (intenzita, příjemnost). Na konci byl zařazen i pořadový test, ze kterého jasně vyplynulo, že spotřebitelům rybí olej v analozích, jak s nižším, tak i s vyšším přídavkem výrazně vadil. Z výsledků vyplývá, že přídavek rybího oleje zvýšil obsah nenasycených mastných kyselin, a dokonce zařadil do spektra nenasycených mastných kyselin i zdraví prospěšné omega 3 mastné kyseliny (EPA a DHA). Z výsledků senzorické analýzy však vyplývá, že zvýšení nutriční hodnoty proběhlo na úkor senzorické kvality produktu, kdy naprosté většině přídavek rybího oleje nevyhovoval.
Plynová chromatografie mastných kyselin ve vybraných živočišných tkáních
Drábková, Michaela
Cílem diplomové práce bylo stanovit pomocí plynové chromatografie mastné kyseliny ve vybraných živočišných tkáních. Konkrétně se jednalo o svalovou, jaterní, plicní a viscerální tukovou tkáň prasat. Celkem 32 kusů prasat bylo rozděleno do dvou skupin po 16 kusech. Každé skupině byla během 75denního výkrmu podávána krmná dávka, která se lišila druhem přidávaného oleje. Pokusná skupina dostávala krmnou dávku s přídavkem 2,5 % rybího oleje a kontrolní skupina krmnou dávku s přídavkem 2,5 % palmového oleje. Zvířata byla krmena ad libitum. Po porážce byly odebrány vzorky vybraných tkání, jež byly následně lyofilizovány. Metodou extrakce dle autorů Hara a Radin (1978) byly z lyofilizovaných vzorků tkání vyextrahovány lipidy a v nich přítomné mastné kyseliny byly procesem derivatizace převedeny na těkavější methylestery mastných kyselin. Ty byly pak stanoveny pomocí plynové chromatografie. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Ve všech vybraných tkáních prasat dostávajících krmnou dávku s přídavkem rybího oleje byl zjištěn zvýšený obsah PUFA n-3 (P < 0,01). Přídavek palmového oleje do krmné dávky měl vliv na zvýšení obsahu (P < 0,05) SFA, MUFA v testovaných tkáních.
Analýza mastných kyselin ve vybraných tkáních prasat po aplikaci rybího tuku do krmné dávky
Hrazdilová, Zlata
Literární přehled teoretické části diplomové práce se zaměřuje na všeobecnou klasifikaci lipidů, jejich rozdělení, charakteristiku mastných kyselin, zejména polynenasycených mastných kyselin řady n3, kyselině alfa linolenové, eikosapentaenové a dokosahexaenové a kyselinám řady n6. Je popsán jejich metabolismus. Odbourávání pomocí beta oxidaxce, biosyntéza a konverze nenasycených mastných kyselin na eikosanoidy, jejich funkci, následný účinek na organismus a zdravotní stav, zastoupení nenasycených mastných kyselin ve výživě, fortifikace potravinových zdrojů a krmiv za účelem zlepšení zdravotního stavu a tvorbu funkčních potravin. Praktická část je zaměřena na analýzu mastných kyselin ve vzorcích svalové, tukové a jaterní tkáně prasat po aplikaci 2,5 % rybího oleje a 2,5 % palmového oleje do krmné dávky. Lyofilizované vzorky tkání byly derivatizovány, následně stanoveny pomocí plynové chromatografie a výsledky byly statisticky vyhodnoceny.
Rozsah ukládání mastných kyselin z diet obohacených různými typy olejů ve svalovině pokusných živočichů
Toporská, Martina
Diplomová práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám mastnými kyselinami. Konkrétně je v diplomové práci popsána fyziologie mastných kyselin a jejich analytické stanovení metodou plynové chromatografie. Dále se zaměřuji na chemickou stavbu mastných kyselin, jejich dělení, metabolismus a vliv na lidskou výživu. Praktická část se zabývá krmným pokusem na potkanech Wistar Albino a následným odběrem tkání těchto zvířat pro analytické stanovení mastných kyselin v jejich svalovině. Studován byl rozsah ukládání vybraných mastných kyselin do svaloviny potkanů. Do krmiva byl použit přídavek těchto olejů: palmový, světlicový, rybí a extrakt z řasy Schizochytrium.
Stanovení mastných kyselin ve vybraných živočišných tkáních
Piknerová, Tereza
Moje diplomová práce se skládá z teoretické části a praktické části. V teoretické části se zabývám informacemi o mastných kyselinách. Jejich skladbou, funkcemi a vlivem na naše zdraví. V neposlední řadě jsem se věnovala onemocnění, které může vzniknout na základě špatného přísunu mastných kyselin. Jedná se o aterosklerózu. Druhou části mé práce je již zmíněná praktická část. Která se skládala z odběru vzorku prasat, kde se odebíraly veškeré živočišné tkáně a následnému stanovení mastných kyselin. V mé práci se zabývám jaterními tkáněmi a svalovou tkáni. Tyto vzorky se odebíraly z prasat, která měla ve stravě přidaný palmový nebo rybí olej. Stanovení se provádělo pomocí lyofilizace, extrakce, derivatizace a plynovou chromatografií. Na základě výsledků jsem provedla statistické vyhodnocení pomocí grafů a konečné vyhodnocení výsledků.
Vliv alternativních krmiv na růst, výtěžnost a senzorické vlastnosti masa lososovitých ryb.
PFLUG, Róbert
Bakalářská práce hodnotí vliv alternativních krmiv na růst, výtěžnost a senzorické vlastnosti masa lososovitých ryb. V rámci ověření technologie ?finishing feeding? a jejího vlivu na tyto ukazatele byl proveden výkrmový test na pstruhařství Annín (Klatovské rybářství a.s.). Experimentálním druhem byl siven americký (Salvelinus fontinalis L.) o průměrné kusové hmotnosti 156 ? 4,91 g. Test probíhal 135 dní a byly použity dvě diety. Dieta A (řepkový olej, RO) nebo B (rybí olej, FO) nebo jejich kombinace (45RO:90FO; 90RO:45FO). Každá skupina ryb byla nasazena v duplikátu. Po 45, 90 dnech a na konci testu byla provedena hodnocení produkčních ukazatelů, výtěžnosti a senzorických vlastností svaloviny ryb. Nahrazením řepkového oleje v krmné směsi nedošlo k úhynům ryb a ani k odchylkám v jejich růstu a výtěžnosti. Po 45 dnech (1. senzorická analýza) výkrmu bylo z pohledu hodnotitelů chuťově vhodnější maso ryb, jež byly krmeny řepkovým olejem v krmné směsi. Následující výsledky senzorických analýz však statisticky neprokázaly vliv nových diet na organoleptické vlastnosti masa ryb.
Vliv alternativních krmiv na obsah omega 3 mastných kyselin ve svalovině ryb
KREJSA, Jakub
Cílem mé bakalářské práce bylo ověřit vliv nahrazení rybího oleje řepkovým na obsah tuku ve svalovině a kompozici mastných kyselin u sivena amerického (Salvelinus fontinalis) s využitím technologie ?finishing feeding?. Experiment probíhal v roce 2012 po dobu 135 dní a jedinci sivena amerického byli rozděleni do 4 skupin. Dvě skupiny byly krmeny celou dobu krmivem obsahujícím pouze řepkový olej nebo rybí olej. Zbylé dvě skupiny měly výkrm rozdělen do dvou fází. V každé fázi byly ryby krmeny jinou dietou. V první fázi se prováděl výkrm, kde byl částečně nahrazen rybí olej olejem řepkovým a ve druhé už krmivem, které tuto náhradu neobsahovalo (?finishing feeding?). 50% nahrazení rybího oleje olejem řepkovým neměla vliv na obsah tuku ve svalovině sivena amerického. Obsah MUFA a n-6 PUFA stoupal s množstvím podávaného řepkového olej, ale zároveň klesal obsah n-3 PUFA, EPA, DHA a poměr n-3/n-6. Následná aplikace technologie ?finishing feeding? s použitím krmiva s rybím olejem měla vliv opačný. Dále se podařila prokázat vysoká spolehlivost předpovědi kompozice mastných kyselin pomocí ředícího modelu. Na základě těchto zjištění lze s vysokou pravděpodobností předpovědět jednak změny kompozice mastných kyselin ve svalovině sivena, ale také vypočítat jak dlouhou dobu je nutno aplikovat "finishing feeding" pro dosažení požadovaných hodnot EPA+DHA, popř. n-3 HUFA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.