|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Italská romantická diskuse
Piptová, Ivana ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se pokusí představit kořeny, základní myšlenky a následné interpretace textů diskuse o romantismu, která proběhla v Itálii mezi roky 1816-1826. Na základě vybraných polemických příspěvků a jejich kritického zhodnocení se budeme snažit vysvětlit, proč italský romantismus stojí poněkud stranou pozornosti literárních vědců mimo Itálii a proč se stále vrací otázka, zda vůbec italský romantismus existoval. Polemiku o romantismu zahájil článek Madame de Staël Sulla maniera e l'utilità delle traduzioni (O způsobu a užitečnosti překladů), ve kterém autorka jako řešení krize italské literatury navrhovala početnější překlady současné francouzské a německé produkce, která již byla ovlivněna nastupující estetikou romantismu. Tento skromný nápad vyvolal bouřlivou debatu, jež se postupně přesunula od tématu přijímání zahraničních kulturních podnětů až k otázkám nutnosti redefinovat kořeny italské kulturní tradice a znovuvybudování moderní italské identity. Nejdůležitější odpovědi na článek Madame de Staël - sepsané Ludovicem di Breme, Giovannim Berchetem a Pietrem Borsierim - jsou dnes považovány za "manifesty" italského romantismu. Příspěvky Giacoma Leopardiho a Alessandra Manzoniho, třebas velmi zajímavé a intelektuálně podnětné, bohužel nelze do korpusu textů diskuse o romantismu...
|
|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
|
|
Ozvuky německé fantastické literatury období romantismu ve fantastických prózách Jakuba Arbese a Julia Zeyera
Cingrošová, Veronika ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
- čj V této práci jsme se věnovali literárnímu žánru fantastická povídka, tedy žánru, který má své specifické rysy, pracuje se záhadou a nejednoznačností a navíc závisí na interaktivním vztahu čtenáře k textu. Zamysleli jsme se nad pojmy fantastická literatura, fantastická povídka a zkoumali jsme, které atributy jsou pro tuto literaturu typické (například jednotlivé motivy, kompozice, atmosféra či specifické jazykové prostředky). Výskyt těchto atributů jsme poté hledali v dílech jednotlivých námi vybraných autorů. K nejvýznamnějším představitelům české fantastické povídky jsme jako východisko a pro srovnání volili německé romantiky, na které naši autoři navazují a u kterých lze fantaskní jevy vysledovat. Následně jsme se zaměřili na to, v čem se díla těchto autorů shodují a v čem se naopak odlišují. Zjistili jsme, že i přes značnou shodu ve využívání jednotlivých specifických atributů fantastické povídky se jednotlivá díla našich autorů značně odlišují, a to nejen v četnosti užití těchto atributů, ale především v celkovém vyznění díla a jeho účinku na čtenáře. Pro lepší pochopení všech děl jsme do práce zařadili kromě ukázek typických sledovaných jevů i stěžejní životopisné údaje všech autorů, neboť, jak se nakonec i potvrdilo, jejich životní příběhy se do děl často natolik promítají, že s jejich...
|
|
|
Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze
Kaiserová, Michaela ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce s názvem Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze se v úvodní části pokusí o komplexní charakteristiku balad s přihlédnutím k oběma primárním textům a jejich literárněhistorickému kontextu. Dále představí autory a jejich díla. V analytické části se práce bude zabývat zejména porovnáním vybraných literárních motivů, charakteristik reálných i nadpřirozených postav, jejich proměn či pojetí smrti v obou analyzovaných dílech. Práce se zaměří rovněž na charakteristiku a porovnání prostředí a času, ve kterém se vybrané balady odehrávají. Dále se bude zabývat například motivem viny a trestu nebo postavami ženských hrdinek. Klíčová slova Balada, Kytice, Ballady i romanse, Karel Jaromír Erben, Adam Mickiewicz, nadpřirozené postavy, vina a trest, motiv smrti, romantismus.
|
|
|
Comparison of lives and works of E. A. Poe and Stephen King/ What can make people write horror stories?
Kopečná, Kateřina ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním životů a děl Edgara Allana Poea a Stephena Kinga. V teoretické části práce je představen žánr hororu společně s uvedením stručných životopisů obou spisovatelů. Hlavní část se soustředí na analogie mezi životy obou autorů a na tématiku a motivy společné pro jejich díla. Poe a King patří mezi celosvětově nejznámější hororové spisovatele a kromě očividných vnějších podobností jako je národnost a výběr žánru existuje v jejich životech mnoho obdobných událostí a vlivů, které mohly silně působit na literární tvorbu. Práce se hlouběji zabývá právě těmito aspekty a snaží se je dát do kontextu s jejich díly. Poslední část propojuje získané poznatky a zkoumá, jestli na základě uvedených informací může existovat něco, co člověka může "nutit" psát hororové příběhy.
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
| |
|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
|
Od padlého anděla k blonďaté bestii: postavy prostitutek v Balzakově Lesku a bídě kurtizán a Zolově Naně
Fousová, Tereza ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tématem práce je postava prostitutky ve francouzské společnosti 19. století tak, jak je zobrazena v dobových literárních dílech. V první části je popsána historie prostituce, od "posvátné" ve starověkém Řecku, až po její "zlatý věk" ve Francii 19. století. Úpadek mravů v tomto porevolučním období (důsledkem pádu náboženských a společenských tabu), znamenal velký nárůst prostituce a pohlavních chorob. Proto bylo nutné přijmout určitá legislativní a regulační opatření - reglementaci. Druhá část práce je věnována rozdílnému (romantickému a naturalistickému) zobrazení postavy prostitutky v literární tvorbě 19. století. Představitelem romantického pojetí kurtizány, dohnané k hříchu z nouze (mýtus "padlého anděla", jenž bude vykoupen láskou), je Honoré de Balzac se svým románem "Lesk a bída kurtizán". Protipólem romantického pojetí prostitutky je naturalistická bestie (obludné dravé zvíře, mytická trestající požíračka), která si sama vybírá toto nejstarší povolání jako prostředek k vykonání společenské msty. Představitelkou naturalistické prostitutky druhé poloviny 19. století je hrdinka románu Émila Zoly "Nana". Ve druhé, analytické, části práce je provedeno textové srovnání obou typů. Klíčová slova: prostituce, vykoupení, Balzac, Zola, romantismus, naturalismus.
|
host ::
RSS.