|
|
Problematika onkologického onemocnění z perspektivy rodinných příslušníků pacienta
ADAMOVÁ, Michaela Mija
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku onkologického onemocnění z pohledu rodinných příslušníků, mapuje jejich zkušenost a zjišťuje jejich zvládací strategie. Teoretická část popisuje základní pojmy onkologického onemocnění a oblasti psychoonkologie. Dále se věnuje dopadům nemoci na celou rodinu a změnám, které nastávají po příchodu vážné nemoci. Poslední kapitola se zabývá náročnou životní situací v kontextu rodiny, zvládacími strategiemi a externími způsoby pomoci. Praktická část se opírá o výzkumný design, je realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky (dospělými dětmi) onkologicky nemocných žen ? matek. Pro analýzu dat je použita interpretativní fenomenologická analýza. Výzkumný soubor je tvořen 6 rodinnými příslušníky, 4 ženami a 2 muži. Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých kazuistikách a v mezikazuistickém srovnání. Ze získaných dat vyplývá, že jedinci prožívají negativní i pozitivní emoce, stres, psychosomatické projevy, skrývají vlastní pocity a hovoří o svých myšlenkách. Dále respondenti zmiňují časovou náročnost spojenou s nemocí, negativní ovlivnění kognitivních funkcí jako je paměť a pozornost, ale i kladné aspekty jako je například přehodnocení priorit. Také poukazují na změny, které nastaly v rodině, mezi něž patří změna ve vztazích, rolích, rodinném zapojení se do chodu domácnosti, vnímání změn u nemocného a finanční problémy spojené s obtížnou rodinnou situací. Závěrem se pojednává o zvládacích strategiích, které používají respondenti jako je například sociální opora, získávání informací atd.
|
|
|
Rodinný příslušník pacienta v prostředí intenzivní péče
Pšenicová, Radka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Obor intenzivní a resuscitační péče se zabývá akutními stavy všech medicínských oborů a celým věkovým spektrem věku dospělého jedince. Prostředí má svá specifika a odlišnosti, které spoluurčují a determinují charakter nejen komunikace zdravotníků, sester s rodinami hospitalizovaných pacientů, ale celkové kvality spolupráce sester s příbuznými. V české odborné literatuře z oblasti intenzivní péče bylo k této problematice publikováno doposud minimum odborných prací. Cílem práce je zmapovat pohled nelékařského zdravotnického personálu zastoupeného sestrami na proces komunikace a vzájemné spolupráce s rodinnými příslušníky pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Empirická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných interview se sestrami z pracovišť intenzivní a resuscitační péče. Provedeným výzkumem se dospělo k zjištění nedostatečné profesionální připravenosti sester v oblastech komunikace a strategii přístupu k rodinám pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Palčivou oblastí je z pohledu sester také minimum informačních zdrojů, které by rodinám hospitalizovaných pacientů umožnily lépe se orientovat v prostředí intenzivní a resuscitační péče. Výstupem práce je návrh informační brožury, která byla vytvořena s ohledem na názory...
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Alzheimerova nemoc a její úskalí z pohledu rodinných pečovatelů
Dandová, Andrea ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku týkající se rodinných pečovatelů, kteří ošetřují v domácím prostředí svého blízkého, jež onemocněl Alzheimerovou chorobou. Obor speciální pedagogika se také vztahuje k seniorům, proto lze využít speciálně pedagogických postupů i v této věkové kategorii. Cílem této diplomové práce je zjistit a popsat obtížnosti, na které ošetřovatelé naráží při přímé péči o rodinného člena, který trpí Alzheimerovou chorobou. Práce je zaměřena na bližší specifikaci Alzheimerovy choroby, příčiny tohoto onemocnění a také na její rizikové faktory. Dále řeší Alzheimerovou chorobu z hlediska stadií nemoci, diagnostiky a terapií. V práci jsou také představeny organizace na pomoc neformálním pečujícím, druhy odlehčovací péče a je zmíněna legislativa. Data ve výzkumném šetření byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s přímými pečovateli v domácím prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA Alzheimerova choroba, pečovatel, domácí péče, rodinný příslušník, demence
|
|
|
Role rodinných příslušníků ve fyzioterapii u pacientů po poškození mozku. Podtitul: Jejich zapojení do reedukace chůze.
Chlebovská, Julie ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
BAKALÁSKS ERÁE Autor: Julie Chlebovská Vedoucí práce: Mgr. Silvie Táborská Oponent práce: Název bakalářské práce: Role rodinných příslušníků ve fyzioterapii u pacientů po poškození mozku Jejich zapojení do reedukace chůze Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá tématem zapojování rodinných příslušníků do fyzioterapie pacientů po poškození mozku, konkrétně reedukací chůze. Cílem práce je zmapování současné situace problematiky interpretací literárních zdrojů a odpovědí respondentů, dále upozornění na případné nedostatky a vytvoření návrhu na zlepšení současné situace. Práce je zaměřená teoreticko-prakticky. V teoretické části je uvedena charakteristika poškození mozku, rehabilitace pacientů po poškození mozku, reedukace chůze a dále je popsán současný stav zapojování rodinných příslušníků do fyzioterapie. Praktická část využívá metody kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla využita metoda polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly se třemi pacienty po poškození mozku, jejich rodinnými příslušníky a jejich fyzioterapeuty. Analýza získaných dat byla zpracována formou shrnujícího protokolu. Výsledky demonstrují, že v současné době jsou v této oblasti fyzioterapie velké nedostatky. Neexistuje ucelený systém, který by fyzioterapeuty vedl ke spolupráci s rodinnými příslušníky...
|
|
|
Zapojení rodinných příslušníků do péče o klienta v domovech pro seniory
ROHOVÁ, Andrea
Bakalářská práce má název Zapojení rodinných příslušníků do péče o klienta v domovech pro seniory. Jako hlavní cíl jsem si stanovila zjištění toho, jestli se rodinní příslušníci zapojují do chodu celého domova pro seniory a jsou o tom dostatečně informovaní. Dále jsem konkrétně zjišťovala, jakým způsobem se zapojují do chodu domova nebo alespoň do péče o příbuzného. Zadala jsem dvě hlavní výzkumné otázky. První otázka se zabývá právě tím, jakým způsobem jsou rodinní příslušníci klientů zapojeni do péče a života vybraných klientů domovů pro seniory. Druhá otázka zkoumá, jaké představy mají rodinní příslušníci vybraných klientů o svém zapojení v rámci péče v domovech pro seniory. Práce se dělí na část teoretickou a empirickou. Teoretická část má tři hlavní odvětví. V prvním se věnuji seniorovi, stáří, stárnutí a charakteristickým změnám ve stáří. V druhém odvětví se zabývám jeho rodinou. Především typy rodin, funkcemi, mezigeneračním soužitím a spoluprací rodiny s institucionální péčí. A v posledním odvětví již konkrétně popisuji domov pro seniory jako sociální službu. Zmiňuji se i o právech a povinnostech seniora v zařízení a o činnosti sociálního pracovníka v domově pro seniory. Pro empirickou část jsem si zvolila kvalitativní výzkum. Data jsem zjišťovala pomocí narativních rozhovorů u rodinných příslušníků a polostrukturovaných rozhovorů u sociálních pracovníků. Do výzkumu se zapojilo 5 rodinných příslušníků a 5 sociálních pracovnic. Získaná data jsem zpracovala pomocí otevřeného kódování. Z výsledků vyplynulo, že rodinní příslušníci se spíš zapojují do péče o svého příbuzného, než do chodu celého zařízení. Příčinou je především časová a pracovní vytíženost. Bakalářská práce může sloužit jako informativní materiál pro sociální pracovníky v domovech pro seniory. Dále i pro rodiny, které mají příbuzného v domově pro seniory, jako zamyšlení nad tím, jestli není potřeba s touto sociální službou víc spolupracovat.
|
|
|
Rodinný příslušník pacienta v prostředí intenzivní péče
Pšenicová, Radka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Obor intenzivní a resuscitační péče se zabývá akutními stavy všech medicínských oborů a celým věkovým spektrem věku dospělého jedince. Prostředí má svá specifika a odlišnosti, které spoluurčují a determinují charakter nejen komunikace zdravotníků, sester s rodinami hospitalizovaných pacientů, ale celkové kvality spolupráce sester s příbuznými. V české odborné literatuře z oblasti intenzivní péče bylo k této problematice publikováno doposud minimum odborných prací. Cílem práce je zmapovat pohled nelékařského zdravotnického personálu zastoupeného sestrami na proces komunikace a vzájemné spolupráce s rodinnými příslušníky pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Empirická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných interview se sestrami z pracovišť intenzivní a resuscitační péče. Provedeným výzkumem se dospělo k zjištění nedostatečné profesionální připravenosti sester v oblastech komunikace a strategii přístupu k rodinám pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Palčivou oblastí je z pohledu sester také minimum informačních zdrojů, které by rodinám hospitalizovaných pacientů umožnily lépe se orientovat v prostředí intenzivní a resuscitační péče. Výstupem práce je návrh informační brožury, která byla vytvořena s ohledem na názory...
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Pohledy rodinných příslušníků na péči o seniora s Alzheimerem
ŠOURKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zabývá pohledy rodinných příslušníků na péči o seniora, který trpí Alzheimerovou chorobou. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Teoretická část bakalářské práce se zabývá pojmy souvisejícími s tématem bakalářské práce. První kapitola je zaměřena na stáří a typy demence. Druhá kapitola popisuje Alzheimerovu chorobu. Ve třetí kapitole se nachází charakteristika domácí péče poskytované rodinnými příslušníky a několik zásadních rad pro pečovatele. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na péči v domově se zvláštním režimem, na pečující a aktivity, které se mohou v domově uskutečnit. Cílem práce bylo porovnat pohledy vybraných rodinných příslušníků na různé typy péče o seniora s Alzheimerovou chorobou. Cíl práce spočívá v zodpovězení stanovených výzkumných otázek. První výzkumná otázka je zaměřena na to, které projevy Alzheimerovy choroby jsou pro rodinné příslušníky nejkomplikovanější. Druhá výzkumná otázka zkoumá, jak se liší názory rodinných příslušníků na péči, když se senior nachází v jejich domácí péči nebo v domovech se zvláštním režimem. V empirické části bakalářské práce je využita metoda kvalitativního výzkumu ve formě dotazování v rámci polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 respondentů pečujících o svého rodinného příslušníka s Alzheimerovou demencí. Výsledky jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování. Z výzkumu vyplývá, že pohledy rodinných příslušníků se příliš neliší. Pečující se shodují na tom, že pro svého rodinného příslušníka chtějí zajistit tu nejlepší péči, ať už v domácím prostředí, nebo v domově se zvláštním režimem Co se týče vyhlídek do budoucnosti, lze v názorech respondentů nalézt jen drobné odlišnosti. I odpovědi na první výzkumnou otázku jsou téměř shodné. Respondenti uvádějí, že mezi nejkomplikovanější projevy nemoci patří nepoznávání, ztráta paměti, dezorientace a agrese.
|
host ::
RSS.