|
|
Porozumění českým větám u dětí s rizikem dyslexie a SLI
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám různé gramatické obtížnosti u dětí s rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči. Hlavním úkolem zde bylo odhalit, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (se specificky narušeným vývojem řeči - SLI a s rodinným rizikem pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v testu porozumění detekovat statisticky významné rozdíly. Vzorku tří skupin jedinců ve věku zhruba sedmi let byl administrován pro daný účel speciálně adaptovaný test mapující aktuální výkon v porozumění mluveným větám. Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i mezi skupinou SLI a Rodinné riziko. Předpokládaná sestupná tendence výkonu v jednotlivých blocích testu nebyla u dětí z experimentálních skupin doložena.
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s rodinným rizikem vzniku dyslexie - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce je součástí projektu věnujícího se studiu rizikových faktorů pro vznik specifických poruch učení u dětí s rizikem vzniku dyslexie. Konkrétně se zabývá vývojem morfologie u dětí s rodinnou zátěží specifických poruch učení. Dětem v předškolním věku a na počátku školní docházky byla opakovaně během tří let zadávána metoda s názvem Test morfologického uvědomování, vytvořená podle Žlabovy zkoušky jazykového citu (1992), aby mapovala vývoj v několika dílčích oblastech morfologických dovedností (přechylování a množné číslo podstatných jmen, minulý čas a 3. osoba jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda). Bylo sledováno několik rovin. Za prvé, zda vývoj dětí v tomto věkovém období stále ještě postupuje vpřed a výkony dětí se tak zlepšují. Za druhé, zda jsou rozdíly ve vývoji dětí ze skupiny intaktní (s běžným řečovým vývojem) a ze skupiny rizikové (děti z rodin, kde se objevují specifické poruchy učení u alespoň jednoho z rodičů). Dále, zda má na úroveň vývoje vliv výše inteligence nebo pohlaví. Výkony dětí byly dále hodnoceny kvalitativně s ohledem na konkrétní jazykové jevy obsažené ve sledovaných oblastech morfologie. Závěry jednotlivých analýz jsou v práci podrobně rozvíjeny a dávány do kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými...
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s SLI - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce vznikla díky dvěma na sebe navazujícím projektům, které se věnují studiu vývoje jazykových a gramotnostních dovedností u dětí s rizikem dyslexie. Práce popisuje vývoj morfologického uvědomování u dětí s vývojovou dysfázií. Úroveň morfologických dovedností byla opakovaně sledována po tři roky u dětí v předškolním a na počátku školního věku pomocí Testu morfologického uvědomování. Metoda vznikla podle Žlabovy Zkoušky jazykového citu (1992) a mapuje vývoj v několika dílčích oblastech - přechylování a tvorba množného čísla podstatných jmen, tvorba minulého času a třetí osoby jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda. Zaprvé bylo sledováno, zda se v daném věkovém období výkony dětí stále ještě posouvají vpřed, resp. zda je metoda s to tento posun zachytit. Zadruhé, zda je rozdíl mezi výkony dětí ze skupiny běžného řečového vývoje (kontrolní skupina) a dětí ze skupiny vývojové dysfázie, u kterých lze vzhledem k poruše předpokládat oslabení v oblasti morfologie. Byla provedena i kvalitativní analýza jednotlivých sledovaných oblastí morfologie. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálním vědeckým poznáním a možnými limity práce, které by mohly jak sebraná data tak z nich plynoucí zjištění ovlivnit.
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Percepce dostatků a nedostatků u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží
Nováková, Josefína ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává sebraná data v rámci projektu ELDEL, a to konkrétně dotazník SDQ (Googman, 1999). Tento dotazník vypracoval dětský neurolog a psychiatr Robert Goodman, který rozšířil dříve vzniklý dotazník pro rodiče od Michaela Ruttera (Rutter scale for completion by parents - A scale). SDQ dotazník vyplňovali rodiče dětí s vývojovou dysfázií , rodinným rizikem dyslexie a typicky se vyvíjejících dětí . SDQ dotazník byl součástí baterie, kterou rodiče vyplňovali v rámci projektu ELDEL. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl ve vnímání rodičů svých dětí mezi jednotlivými skupinami. A to jak v jednotlivých škálách, které SDQ dotazník zahrnuje, tak i v celkovém skóru, či ve všech třech skupinách navzájem. Ve výzkumném vzorku, který tato bakalářská práce zpracovává, bylo celkem 133 dětí. Tyto děti byly rozděleny do 3 skupin podle informací získaných od rodičů. Po testování bylo zařazení dětí upravováno podle získaných skutečností. Pro vyhodnocení dat byla použita kvantitativní analýza, ve které se zjistilo, že existují statisticky významné rozdíly ve vnímání rodičů svých dětí ze zkoumaných skupin dětí s NVŘ, RR, TV v celkovém získaném skóru, ale i v jednotlivých škálách. Konkrétní výsledky jsou podrobně popsány v empirické části této práce....
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s SLI - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce vznikla díky dvěma na sebe navazujícím projektům, které se věnují studiu vývoje jazykových a gramotnostních dovedností u dětí s rizikem dyslexie. Práce popisuje vývoj morfologického uvědomování u dětí s vývojovou dysfázií. Úroveň morfologických dovedností byla opakovaně sledována po tři roky u dětí v předškolním a na počátku školního věku pomocí Testu morfologického uvědomování. Metoda vznikla podle Žlabovy Zkoušky jazykového citu (1992) a mapuje vývoj v několika dílčích oblastech - přechylování a tvorba množného čísla podstatných jmen, tvorba minulého času a třetí osoby jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda. Zaprvé bylo sledováno, zda se v daném věkovém období výkony dětí stále ještě posouvají vpřed, resp. zda je metoda s to tento posun zachytit. Zadruhé, zda je rozdíl mezi výkony dětí ze skupiny běžného řečového vývoje (kontrolní skupina) a dětí ze skupiny vývojové dysfázie, u kterých lze vzhledem k poruše předpokládat oslabení v oblasti morfologie. Byla provedena i kvalitativní analýza jednotlivých sledovaných oblastí morfologie. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálním vědeckým poznáním a možnými limity práce, které by mohly jak sebraná data tak z nich plynoucí zjištění ovlivnit.
|
|
|
Porozumění českým větám u dětí s rizikem dyslexie a SLI
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám různé gramatické obtížnosti u dětí s rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči. Hlavním úkolem zde bylo odhalit, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (se specificky narušeným vývojem řeči - SLI a s rodinným rizikem pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v testu porozumění detekovat statisticky významné rozdíly. Vzorku tří skupin jedinců ve věku zhruba sedmi let byl administrován pro daný účel speciálně adaptovaný test mapující aktuální výkon v porozumění mluveným větám. Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i mezi skupinou SLI a Rodinné riziko. Předpokládaná sestupná tendence výkonu v jednotlivých blocích testu nebyla u dětí z experimentálních skupin doložena.
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s rodinným rizikem vzniku dyslexie - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce je součástí projektu věnujícího se studiu rizikových faktorů pro vznik specifických poruch učení u dětí s rizikem vzniku dyslexie. Konkrétně se zabývá vývojem morfologie u dětí s rodinnou zátěží specifických poruch učení. Dětem v předškolním věku a na počátku školní docházky byla opakovaně během tří let zadávána metoda s názvem Test morfologického uvědomování, vytvořená podle Žlabovy zkoušky jazykového citu (1992), aby mapovala vývoj v několika dílčích oblastech morfologických dovedností (přechylování a množné číslo podstatných jmen, minulý čas a 3. osoba jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda). Bylo sledováno několik rovin. Za prvé, zda vývoj dětí v tomto věkovém období stále ještě postupuje vpřed a výkony dětí se tak zlepšují. Za druhé, zda jsou rozdíly ve vývoji dětí ze skupiny intaktní (s běžným řečovým vývojem) a ze skupiny rizikové (děti z rodin, kde se objevují specifické poruchy učení u alespoň jednoho z rodičů). Dále, zda má na úroveň vývoje vliv výše inteligence nebo pohlaví. Výkony dětí byly dále hodnoceny kvalitativně s ohledem na konkrétní jazykové jevy obsažené ve sledovaných oblastech morfologie. Závěry jednotlivých analýz jsou v práci podrobně rozvíjeny a dávány do kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými...
|
|
| |
host ::
RSS.