|
|
Vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v městské čtvrti Brno - Královo Pole
Novotný, Lukáš ; Klika, Pavel (oponent) ; Hrubanová, Michaela (vedoucí práce)
Touto diplomovou prací bych chtěl popsat vývoj rezidenčních nemovitostí v lokalitě Brno – Královo Pole. Moje diplomová práce se bude zabývat tímto městskou částí od její historie až po dnešní dny. V této práci budou popsány stavby a soubory staveb, významné stavby, a bytové komplexy. Práce nás postupně provede celým vývojem těchto staveb od počátků výstavby na tomto území až po možný budoucí rozvoj v dané lokalitě. V mojí práci budou uvedené výkresy map daného území a staré fotografie ulic a vybraných rezidenčních i důležitých občanských staveb. Zároveň bych se chtěl pokusit vypátrat změny, které se v průběhu let uskutečnily na zdejší výstavbě. Nakonec zvážím i budoucí rozvojové možnosti výstavby v zastavěné městské čtvrti.
|
|
|
Zastupitelský úřad České republiky v Etiopii
Honková, Lenka ; Elešová, Klára Tomášová (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Areál Zastupitelského úřadu ČR je řešen jako soubor samostatných objektů, které na sebe vzájemně navazují. Tento postup byl volen především kvůli striktnímu oddělení funkcí, především oddělení práce od bydlení. Každému objektu náleží přilehlá zahrada sloužící pro reprezentaci či relax. V severovýchodní části pozemku je pak řešen areál zahrnující víceúčelové hřiště, bazén a tukul. Hlavní vjezd do areálu přes dvojitou zábranu je situován z jihozápadní strany. Hlavní komunikace protíná areál ze západu na východ, kde se nachází výjezd. V areálu se nachází budovy pouze o jednom nebo dvou nadzemních podlaží. Největší budovou a zároveň největší dominantou areálu je zastupitelský úřad, který má přesazené 2np, čímž chrání před deštěm, sluncem. Ze severní strany budovy přesazené podlaží vytváří krytou část venkovního prostoru navazujícího na reprezentativní zahradu. V 1pp se nachází technické prostory, sklad a parkování. V linii dále pokračuje bytový objekt pavlačového typu, který je rovněž třípodlažní s jedním podzemním podlažím, ale zároveň je nižší. Linii ukončuje nejnižší, pouze jednopodlažní, objekt konzulárního a vízového oddělení. Koncept linie budov je zaměřen tak, aby se zaměstnanci dostali z bytů do svých pracovišť suchou nohou. V severní části areálu se nachází rezidence ambasadora, která je řešena jako dvoupodlažní budova, kde 2np navazuje na střešní terasu. V západní části pozemku za vnitřní zdí se nachází objekt místních sil, který je řešen jako jednopodlažní. Hlavním prvkem výrazu celého areálu jsou korozivzdorné ocelové lamely, které vytváří zavěšenou fasádu na objektech. Lamely jsou barvy bronzové, jež evokuje barvu hlíny a sucho, které sužuje území. Lamely reagují na provoz v budovách – statický typ především na administrativních a reprezentativních provozech a typ harmonikových posuvných panelů, které se nachází především před obytnými místnosti nebo před vstupy na terasy, zahradu.
|
|
|
Rezidence Berkova
Seďa, Ondřej ; Šubrt, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce) ; Jelínek, Petr (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh rezidence Berkova. Stavební parcela je situována na nároží ulic Berkova a Bulharská ve statutární části města Brna Královo Pole. Jedná se o šestipodlažní bytový dům. Rezidence je navrhnuta tak, aby zahrnovala byty různých velikostí, dva mezonetové byty, společné prostory bytového domu – hromadné garáže, sklepní kóje, zahradu, prostory pro ukládání kol a kočárků, invalidních vozíků, venkovní vstupní halu s poštovními schránkami, místnost pro společná setkání, graficky zpracované exteriérové schodišťové jádro s výtahem.
|
|
|
Kritická analýza bytového fondu a predikce jeho vývoje
Leitnerová, Aneta ; Fajkus, Jiří (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce s názvem „Kritická analýza bytového fondu a predikce jeho vývoje“ poskytuje ucelené informace o vývoji rezidenčního trhu v kontextu s demografickými, politickými a ekonomickými faktory. Dále zkoumá možnosti zapojení metodických nástrojů vedoucích ke zlepšení transparentnosti trhu s byty do oblasti rozvoje a výzkumu. Analýza rezidenčního trhu obsažena v několika prvních kapitolách je podkladem pro predikci trhu z pohledu optimistického, pesimistického a reálného za předpokladu spolupůsobení určitých makroekonomických a mikroekonomickým podmínek, dle popsaného scénáře.
|
|
|
Co lze postavit v největším vnitrobloku města Brna?
Hlaváčková, Soňa ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Zvolené řešení se opírá o významný prvek osy, protínající řešené území a počítá s novými možnostmi průchodnosti a průjezdnosti i k potřebám původních rezidentů. Nová struktura je kompaktní ale propustná, je jedním celkem vsazeným do klidného prostředí dvorce. Budovy vymezují vlastní náměstíčko, na kterém bude park. Obytné místnosti se orientují k tomuto prvku, jako k vytvářenému oproti živelným dvorcům na straně druhé, kam směřujeme zahrádky. Starou a novou zástavbu rozděluje především zeleň, ve větší míře původní. Výška byla volena tak, aby neclonila stávající zástavbě a aby obyvatel měl stále kontakt s děním v ulici. Vzdálenost od okolní zástavby je dostatečná pro vyhovující proslunění. Vzhled objektů a úpravy fasád v přírodních materiálech dávají větší dojem útulnosti.
|
|
|
Rezidenční síť Ottavia II. Piccolominiho
SOUČEK, Martin
Předkládaná diplomová práce využívá moderních teoretických východisek, která se v posledních letech uplatnila při výzkumu hmotné kultury a rezidenčních sítí šlechtických sídel. Heuristicky vychází ze souboru badatelsky dosud nevyužitých pramenů, jež jsou uloženy především ve Státním oblastním archivu Zámrsk, Rodinném archivu Piccolominiů, Náchod, 1431-1881. Práce je vystavěna na rozboru dochovaného zámeckého inventáře z roku 1732, palácového inventáře z roku 1739, účetních záznamů ze třicátých let 18. století a zpráv piccolominského agenta Adalberta Antonína Gayera. Autor se zajímá nejen o hmotné vybavení rezidencí Ottavia II. Piccolominiho (1698-1757) v Náchodě, Ratibořicích a Praze, ale klade si otázky ohledně každodenního chodu jednotlivých sídel. Pozornost věnuje rovněž osobám, které tyto objekty obývaly.
|
|
|
Rezidence Berkova
Seďa, Ondřej ; Šubrt, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce) ; Jelínek, Petr (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh rezidence Berkova. Stavební parcela je situována na nároží ulic Berkova a Bulharská ve statutární části města Brna Královo Pole. Jedná se o šestipodlažní bytový dům. Rezidence je navrhnuta tak, aby zahrnovala byty různých velikostí, dva mezonetové byty, společné prostory bytového domu – hromadné garáže, sklepní kóje, zahradu, prostory pro ukládání kol a kočárků, invalidních vozíků, venkovní vstupní halu s poštovními schránkami, místnost pro společná setkání, graficky zpracované exteriérové schodišťové jádro s výtahem.
|
|
|
Zastupitelský úřad České republiky v Etiopii
Honková, Lenka ; Elešová, Klára Tomášová (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Areál Zastupitelského úřadu ČR je řešen jako soubor samostatných objektů, které na sebe vzájemně navazují. Tento postup byl volen především kvůli striktnímu oddělení funkcí, především oddělení práce od bydlení. Každému objektu náleží přilehlá zahrada sloužící pro reprezentaci či relax. V severovýchodní části pozemku je pak řešen areál zahrnující víceúčelové hřiště, bazén a tukul. Hlavní vjezd do areálu přes dvojitou zábranu je situován z jihozápadní strany. Hlavní komunikace protíná areál ze západu na východ, kde se nachází výjezd. V areálu se nachází budovy pouze o jednom nebo dvou nadzemních podlaží. Největší budovou a zároveň největší dominantou areálu je zastupitelský úřad, který má přesazené 2np, čímž chrání před deštěm, sluncem. Ze severní strany budovy přesazené podlaží vytváří krytou část venkovního prostoru navazujícího na reprezentativní zahradu. V 1pp se nachází technické prostory, sklad a parkování. V linii dále pokračuje bytový objekt pavlačového typu, který je rovněž třípodlažní s jedním podzemním podlažím, ale zároveň je nižší. Linii ukončuje nejnižší, pouze jednopodlažní, objekt konzulárního a vízového oddělení. Koncept linie budov je zaměřen tak, aby se zaměstnanci dostali z bytů do svých pracovišť suchou nohou. V severní části areálu se nachází rezidence ambasadora, která je řešena jako dvoupodlažní budova, kde 2np navazuje na střešní terasu. V západní části pozemku za vnitřní zdí se nachází objekt místních sil, který je řešen jako jednopodlažní. Hlavním prvkem výrazu celého areálu jsou korozivzdorné ocelové lamely, které vytváří zavěšenou fasádu na objektech. Lamely jsou barvy bronzové, jež evokuje barvu hlíny a sucho, které sužuje území. Lamely reagují na provoz v budovách – statický typ především na administrativních a reprezentativních provozech a typ harmonikových posuvných panelů, které se nachází především před obytnými místnosti nebo před vstupy na terasy, zahradu.
|
|
|
Rezidence Václava IV. Srovnání královských rezidencí Václava IV. a Karla V. Francouzského
Tomčíková, Eva ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Cílem této práce bylo popsat významná sídla Václava IV. v Čechách, zdůraznit jejich umělecký, politický a všeobecně kulturní význam a zasadit je do mezinárodního rámce pomocí srovnání s rezidencemi Karla V. Francouzského. Francouzské vlivy na české prostředí, především v oblasti architektury a umění všeobecně jsou nezanedbatelné, což se zde podařilo ilustrovat. Výstupy z pečlivé analýzy informací získaných z pramenů, sekundární literatury a v některých případech přímo v dané lokalitě jsou rozděleny do čtyř hlavních kapitol - první se zabývá sídelní kulturou Václava IV., druhá politickými a kulturními vztahy českých zemí a Francie v dotyčném období koncem 14. a počátku 15. století, třetí sídelní kulturou Karla V. a čtvrtá finální komparací.
|
|
|
Topografie, funkce a vybavení úřednických prostor ve šlechtických sídlech na počátku novověku
CHALUPA, Pavel
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice úřednických prostor, kanceláří, v letech 1580-1700. Jejím cílem je popis a interpretace kancelářského vybavení a úřednických pomůcek. Autor využil řady dochovaných inventářů z Čech i Moravy, z 16. a 17. století. První kapitola zařazuje šlechtické sídlo do rezidenční sítě a zabývá se typologií sídel. Druhý oddíl pojednává o využitelnosti zámeckých inventářů a jejich problematice. Třetí část popisuje topografii a hmotnou kulturu šlechtických kanceláří. Dále se věnuje možné proměně úřednických prostor v delším časovém období. Poslední kapitola porovnává vybavenost kanceláří podle různých kategorií. Mezi ně patří sociální příslušnost šlechtice, jeho ekonomické zázemí a kariéra i typ sídla. Závěr shrnuje zjištěné poznatky a uvádí možnosti dalšího bádání.
|
host ::
RSS.