|
|
Vývoj konstrukčních prvků u staveb v Českých Budějovicích
Šetina, Ondřej ; Ouroda, Vlastislav (oponent) ; Komosná, Milada (vedoucí práce)
Tato práce řeší urbanistický a stavební vývoj města České Budějovice a to jak z historického hlediska, tak i vývoj konstrukčních prvků staveb (rezidenční výstavba). Tato práce se dělí na dvě základní části. V teoretické části je popsána základní terminologie a historické události vzniku města České Budějovice a vznik jednotlivých městských částí a jsou zde uvedeny i příslušné mapové podklady. V aplikační části se již řeší, jak se stavby vyvíjely a měnily v průběhu jednotlivých časových období. Vývoj výstavby je rozdělen do čtyř časových úseků (do roku 1918, v letech 1918 - 1948, v letech 1948 - 1993 a od roku 1993 do současnosti). V každém období je popsán historický vývoj, popsáno stavebně-konstrukční řešení staveb, architektonické řešení staveb a jsou zde uvedeny konkrétní příklady staveb a lokalit. V této části se také řeší možný budoucí rozvoj rezidenční výstavby s ohledem na územní plán a limity rozvoje. Cílem práce je zpracovat přehled o historickém vývoji, konstrukčních prvcích staveb ve zvolené lokalitě od samého počátku výstavby dané lokality po současnost a nastínit možný budoucí rozvoj města.
|
|
|
Vliv rezidenční suburbanizace na rozvoj obce – případová studie Nový Šaldorf-Sedlešovice
Ďuriška, Martin
Bakalářská práce se zabývá vlivem rezidenční suburbanizace na rozvoj obce Nový Šaldorf-Sedlešovice. Teoretická část je věnována definici procesu suburbanizace a rozlišení druhů tohoto jevu. Dále se zaměřuje na historické a současné přístupy k vymezení suburbánních zón, faktory vzniku suburbií, aktéry procesu a také všeobecné dopady. Součástí teoretické části je také vymezení legislativních nástrojů k regulaci suburbanizace na území České republiky. V neposlední řadě dochází ke zhodnocení dosavadního vývoje rezidenční suburbanizace na území České republiky a ve vybraných zahraničních státech. Praktická část je tvořena vlastním výzkumem na základě analýzy veřejně dostupných dat z Českého statistického úřadu, aktuálně platného územního plánu obce, údajů z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a mapových portálů Mapy.cz a GIS ORP Znojmo. Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů s aktéry zapojenými do života v obci. Na základě výsledků výzkumu byly vymezeny nejvýznamnější problémy s procesem rezidenční suburbanizace na území obce Nový Šaldorf-Sedlešovice. Byla sestavena adekvátní doporučení pro zmírnění dopadů procesu, která jsou využitelná pro samosprávu obce.
|
|
|
Vývoj funkční autonomie obcí v Pražském městském regionu v období 1991-2019
Štrba, Šimon ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá vývojem funkční autonomie obcí v zázemí Prahy v období 1991-2019. Dynamický populační nárůst pražského zázemí, sycený především rezidenční suburbanizaci, vedl z počátku transformace k posílení dostředivých pohybů za prací a do škol. V pozdější fázi sledovaného období se tento vztah začíná měnit ve prospěch funkčně více nezávislého zázemí. Funkční autonomie obcí byla sledována ve třech rovinách: dekoncentrace pracovní příležitosti v oblasti sociálních a komerčních služeb, rozvoj sítě vzdělávacích, zdravotnických a maloobchodních zařízení a vývoj dojížďkových proudů mezi Prahou a jejím zázemím. Jak nárůst pracovních příležitostí v oblasti služeb pro obyvatele, tak rozvoje základní občanské vybavenosti poukazuje na značné zvýšení funkční autonomie sídel v zázemí Prahy. V rámci pracovní a školní dojížďky jsou však obce stále silně provázány s jádrem městského regionu. Ve sledovaném období však současně narostla také pracovní vyjížďka z jádra do zázemí, což poukazuje na přetrvávající nesoulad mezi lokalizací práce a bydliště obyvatel městského regionu (spatial mismatch). Ačkoliv nelze zázemí Prahy označit za post-suburbánní prostor, identifikovaly jsme některé trendy, které poukazují na měnící se vztahy uvnitř Pražského městského regionu. Jedná se především o růst funkčního...
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití krajiny a funkci území.
Bromová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití krajiny a funkci území Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat změny využití krajiny ve třech časových horizontech v katastrálních územích Dobřejovice, Modletice a Jažlovice v zázemí Prahy, zhodnotit jejich vliv na funkci území a vytvořit databázi komerčních objektů v tomto území. První část práce uvádí do studované problematiky. Dále práce popisuje použité metody při zpracování dat. Hlavní část práce se zaměřuje na charakteristiku zájmového území a popisuje zjištěné změny ve využití krajiny a funkci území na základě prostorových překryvů ze série obrazových dat s vysokým rozlišením. Výstupem práce jsou mapy využití krajiny v letech 1994, 2004 a 2007, mapy změn využití krajiny v jednotlivých časových horizontech a databáze komerčních objektů s účelem jejich využití.
|
|
|
Sociální prostředí a polarizace v suburbiu: případová studie Jesenice u Prahy
Pechová, Magdaléna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Galčanová, Lucie (oponent)
4 ABSTRAKT Suburbanizace je proces, při kterém dochází ke stěhování obyvatel z jádrového města do jeho zázemí. Nově přistěhovalí obyvatelé z města s sebou přinášejí často jiné názory a životní styl, než mají původní obyvatelé obce, což může být příčinou sociální polarizace. Obecným cílem práce je zhodnotit vývoj sociálního prostředí, popsat a vysvětlit důsledky suburbanizace na sociální polarizaci v pražském městském regionu na příkladu obce Jesenice. V rámci obecného cíle si práce stanovuje dva dílčí cíle: Popsat demografický vývoj obyvatelstva, vývoj bytové výstavby a věkovou strukturu v Jesenici u Prahy. Porovnat výsledky sociálního klimatu z diplomové práce Petry Puldové (2006) a popsat, jak se změnilo sociální klima za posledních 13 let. K naplnění obecného i druhého dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťována sociální koheze mezi sousedy, vzájemné vztahy respondentů s původními a novými obyvateli, dále spokojenost respondentů s životem v obci a jejich zapojení do společenského a politického života. K naplnění prvního dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociální klima, sociální prostředí, sociální polarizace, Jesenice u Prahy
|
|
|
Rezidenční suburbanizace v okrese Kladno: proměna sociálního prostředí
Slavíček, Martin ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází v Česku k procesu rezidenční suburbanizace, v rámci kterého se obyvatelé stěhují z měst do obcí nacházejících se v jejich zázemí. Obecným cílem práce je zhodnotit sociální prostředí v okrese Kladno, které se proměňuje právě v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. V rámci obecného cíle si práce stanovuje tři dílčí cíle: Charakterizovat proces rezidenční suburbanizace v okrese Kladno, zhodnotit proměny sociálně prostorové struktury okresu Kladno s hlavním zaměřením na suburbánní obce, a zhodnotit sociální prostředí ve vybrané suburbánní obci okresu Kladno. V práci jsou použity kvantitativní metody. K naplnění prvního a druhého dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. K naplnění třetího dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťováno, jaké mají respondenti vzájemné vztahy s původními a novými obyvateli, a jak se zapojují do společenského a politického života v Buštěhradu. Práce vychází z konceptů sociálního prostředí a community question. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociálně prostorová struktura, sociální struktura, sociální klima, sociální prostředí, okres Kladno, Buštěhrad
|
|
|
Vliv železnice na rezidenční suburbanizaci v zázemí Prahy: příklad Černošic
Trenda, Jakub ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Vliv železnice na rezidenční suburbanizaci v zázemí Prahy: příklad Černošic Cílem diplomové práce si je vysvětlení vlivu železnice na podobu a průběh rezidenční suburbanizace v zázemí Prahy od svých počátků do současnosti. Hodnocení vlivu bylo zkoumáno na základě 3 hlavních faktorů, které jsou v práci zkoumány. Prvním faktorem, kterým se práce zabývá, je vliv železnice na populační vývoj sídel ve vztahu k rezidenční suburbanizaci. Druhým faktorem je ověření existence železničního suburbia v zázemí Prahy na příkladu Černošic. Třetím faktorem je vliv železnice na způsob vyjížďky obyvatel. V diplomové práci byla použita kvalitativní i kvantitativní metody. Například byla použita statistická analýza dat a informace zjištěné z archivních materiálů. Klíčová slova: železnice, rezidenční suburbanizace, Černošice, zázemí Prahy
|
|
|
Bariéry suburbánního rozvoje na rozhraní Pardubicka a Královéhradecka
Formánková, Martina ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Peter (oponent)
V obcích v okolí Pardubic a Hradce Králové probíhá v současnosti výrazný suburbánní rozvoj. Bakalářská práce se zaměřuje na identifikaci obcí, které se přesto v této lokalitě v období od r. 2000 do současnosti populačně a prostorově nerozvíjely a na určení příčin tohoto rozdílného vývoje. Na základě analýzy dat o přirozeném a migračním přírůstku a bytové výstavbě byly nalezeny nerozvíjející se obce zejména při hranicích se Středočeským krajem, což je pravděpodobně způsobeno slabším vlivem regionálních center a nižší atraktivitou těchto obcí plynoucí z horší dostupnosti vzhledem k Pardubicím a Hradci Králové. V provedené případové studii se zabývám srovnáním obcí Němčice a Podůlšany, které se ve sledovaném období od sebe liší ve svém územním rozvoji. Terénní šetření ukázalo významný rozdíl v postoji starostů ohledně dalšího územního rozvoje obce. Starosta obce Podůlšany se k dalšímu rozvoji staví spíše negativně, zatímco starosta Němčic ho přijímá pozitivně a aktivně ho podporuje.
|
|
|
Zapojení nových obyvatel do volnočasových služeb v městské části Praha 20 - Horní Počernice
Bursa, Otakar ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Suška, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především ověřit potenciální diferenciaci v míře zapojení původních a nově přistěhovalých obyvatel do volnočasových aktivit, zprostředkovaných lokálními službami, a posoudit možné ovlivnění procesu integrace délkou jejich pobytu. Jako případová oblast výzkumu byla zvolena migračně atraktivní městská část Praha 20 - Horní Počernice, ležící na východním okraji hlavního města. Vybrané území je v postsocialistickém období charakteristické intenzivní bytovou výstavbou a součástí práce je její etapizace a zmapování, sloužící rovněž jako podklad použité metodiky. Klíčová slova: sociální integrace, volnočasové služby, rezidenční suburbanizace, okrajové město
|
|
|
Lokální aktéři procesu suburbanizace na příkladu Českých Budějovic
Čejková, Eva ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá identifikováním lokálních aktérů procesu rezidenční suburbanizace. Zájmovým územím práce je suburbánní zóna města České Budějovice, které prodělává v post-socialistickém období intenzivní rezidenční výstavbu a populační rozvoj. Nástroje, které by mohly tento proces řídit (předcházet jeho negativním dopadům a naopak podporovat jeho pozitiva), jsou velmi omezené. Nejdůležitějším nástroje řízení rozvoje území, tj. územním plánem, disponují jednotlivé obce. Ukazuje se však, že přístup obcí k územnímu plánování je nekoncepční. Zastupitelstva jsou vystavena velkému tlaku ze strany individuálních stavebníků, vlastníků pozemků i developerů, kteří požadují rozšíření zastavitelných území. Zastupitelé zpravidla jejich požadavkům vyhoví a přistupují k častým změnám územních plánů. Tyto kroky mohou vést k příliš rychlému a rozsáhlému stavebnímu rozvoji s řadou negativ z pohledu obcí i celého metropolitního regionu. V diplomové práci je nevhodný suburbánní rozvoj dokumentován formou případové studie obce Srubec, jejíž rozvoj nese prvky tzv. urban sprawl. Cílem případové studie bylo mj. identifikovat chybná rozhodnutí aktérů, která vedla k negativnímu rozvoji.
|
host ::
RSS.