|
| |
|
| |
|
|
Slovesné projevy nepomucenské úcty zachycené svatojanským dotazníkem Viléma Bitnara
Boukal, Martin ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zmapovat slovesné projevy (legendy, písně, modlitby apod.) nepomucenské úcty v českých zemích tak, jak je zachytil dotazník Výboru svatojanského redigovaný Vilémem Bitnarem, který byl rozesílán do českých a moravských farností u příležitosti dvoustého výročí kanonizace sv. Jana Nepomuckého roku 1929 a který je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Bitnarově pozůstalosti. Práce se zabývá styčnými body i místními specifiky nepomucenské úcty zachycenými dotazníkem. Tyto pak zasazuje do kontextu problematiky náboženského života v českých zemích ve 20. letech 20. století jako celku, jakož i vztahu dobové společnosti k římskokatolické církvi a nepomucenské úctě. Problematiku se práce rovněž snaží zařadit do celkového kontextu Bitnarovy odborné a publikační činnosti. Klíčová slova Hagiografie; hymnografie; sv. Jan Nepomucký; Vilém Bitnar; zbožnost; legenda; duchovní píseň; 1. československá republika
|
|
|
Porovnání písňového obsahu Šteyerova a Svatojanského kancionálu v kontextu dobových proměn zbožnosti
Boukal, Martin ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Tato práce si klade za cíl porovnat písňový obsah Šteyerova Kancionálu českého a Kancionálu svatojanského, který se ke Šteyerovu kancionálu hlásí jako ke svému klíčovému zdroji. Práce dohledává styčné body, jakož i rozdíly a posuny mezi oběma díly dané proměnami zbožnosti a přístupu k liturgii mezi 17. a 19. stoletím. Klíčová slova Hymnologie, kancionál, duchovní píseň, zbožnost, Dědictví svatojanské, Dědictví svatováclavské
|
|
|
Vzdělanost a kultura v období vlády Karla IV.
Soušková, Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Resumé Vzdělanost a kultura v období vlády Karla IV. Petra Soušková Cílem práce bylo podat vyvážený výklad českých dějin v době vlády Karla IV., tj. od roku 1334 do roku 1378, konkrétně o sférách kulturních a vzdělanostních a jejich hlavních rysů určujících nemálo vývoj českých zemích sledovaného období. K tomuto účelu jsem využila politický, hospodářský, sociální a duchovní vývoj dané epochy podávající širší obraz o společnosti. Práce je rozdělena do pěti částí. V těchto částech upřesňuji známé interpretace dané problematiky a shrnuji výsledky publikovaných studií. V první části práce uvádím celostní obraz vlády Karla IV. Ve druhé části se seznamuji s hlavními rysy osobnosti Karla IV. s důrazem na hlubokou zbožnost v sepětí s obecně evropským i českým sociálním vývojem, formování středověkými institucemi a událostmi z jeho mládí, z cest po Francii a Itálii. Třetí část všeobecně charakterizuje kulturu a vzdělanost sledovaného údobí. Je těžištěm a hlavním výsledkem mé práce s přihlédnutím na přemyslovské dědictví, díky kterému došlo v Čechách k podstatným změnám celé společnosti. Zpracovala jsem vzdělanost, literární tvorbu stejně jako všechny druhy výtvarného umění v souvislosti s panovníkovými fundacemi a stavbami, sběratelskou činností stejně jako donacemi církevním institucím. Všímám si také...
|
|
|
Nevědomá religiozita z pohledu vybraných psychologických směrů
Řádková, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
V současné době roste popularita spirituality na úkor institucionálních forem náboženství. Spiritualita je asociována především s osobními duchovními zkušenostmi, které mohou nabývat různých forem a čerpat z různých zdrojů. Bakalářská práce se zabývá jednou z jejích možných forem a to nevědomou spiritualitou, která je vymezena jako hypotetický koncept, na něž můžeme usuzovat z různých nepřímých a v současné době velice rozšířených projevů lidského prožívání a chování. Náznaky tohoto konceptu můžeme najít v dílech zakladatele analytické psychologie C. G. Junga a existenciální analýzy V. E. Frankla. Vzhledem k významovému posunu pojmů spiritualita i religiozita oproti době vzniku jejich děl je v práci kladena otázka, zda lze jejich teorie aplikovat i na současnou situaci a koncept nevědomé spirituality. Nejdříve jsou proto v práci shrnovány aktuální přístupy a definice spirituality a religiozity. Pozornost je zaměřena hlavně na definice B. J. Zinnbauera a K. I. Pargamenta. Následně jsou rozebírány základní pojmy a teoretická východiska obou psychologických směrů i jejich přístup k náboženským jevům. Tato východiska jsou aplikována na koncept nevědomé spirituality s pokusem o její bližší vysvětlení. Na základě této aplikace jsou oba přístupy porovnány se zdůrazněním jejich pozitiv, negativ a přínosu k...
|
|
|
Spiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)
ŠVEHLOVÁ, Blanka
Bakalářská práce s názvem {\clq}qSpiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)`` se zabývá významem náboženství a duchovního života pro výběr i výkon pomáhajících profesí. Tato práce by ráda upozornila na význam spirituální dimenze jak klientů, tak samotných odborníků v pomáhajících profesích. V teoretické části práce jsem se nejprve zaměřila na definování důležitých pojmů spjatých s tématem. Dále se věnuji pohledu na spiritualitu jako součást holistického pojetí člověka, ze kterého by měla vycházet úspěšná péče o klienty. Důležité jsou pro mne také otázky, zabývající se motivací studentů pro pomáhající profese, kterým se konkrétněji věnuji i z pohledu buddhismu a křesťanství. Celou prací se nese křesťansko-buddhistický dialog, který v kontextu globalizovaného světa staví na potřebě vzájemného poznání a tolerance. V neposlední řadě jsem také zařadila kapitolu zabývající se paralelami mezi náboženským a psychoterapeutickým působením. Výzkumná část práce se skládá z dotazníkového šetření, sekundární analýzy dat a skupinového rozhovoru se studenty Jihočeské univerzity, na které proběhla česká část výzkumu. Dotazníkové šetření jsem uspořádala také v rámci zahraniční stáže na Chiang Mai University v Thajsku. V diskuzi docházím k závěrům, které potvrzují, že pomáhající profese jsou nadále neodlučitelně spjaty s náboženskou vírou a duchovními hodnotami. Porovnání českého a thajského prostředí jasně ukazuje zachování tradiční buddhistické společnosti v kontrastu s rozmanitou, ve vztahu k náboženství, neostře vymezenou evropskou zemí. Cílem práce je popis spirituálního života, religiozity a duchovních potřeb vysokoškolských studentů pomáhajících profesí a to v porovnání českého a thajského prostředí. O naplnění tohoto cíle jsem se snažila propojením teoretických základů s výzkumnou částí práce. Věřím, že zpracováním tohoto tématu mohu přispět ke zdůraznění lidské spirituální dimenze v terapeutickém procesu. Ta je v holistickém pojetí člověka sice jmenována, ale následně už většinou nenabývá jasnějších obrysů. Touto prací bych proto chtěla upozornit na stálou aktuálnost tohoto tématu.
|
|
|
Postoj současné české společnosti k otázce Desatera
BOROVKOVÁ, Blanka
Práce se zabývá vztahem současné české společnosti k otázce Desatera. První dvě kapitoly jsou věnovány teologicko-antropologickému pohledu na člověka v oblasti lidské svobody a příslušných norem. Třetí část se zabývá problematikou Desatera jako kodexu etických norem s ohledem na biblické kořeny, etický a katechetický rozměr. Dále je zde nastíněna úroveň hodnotové orientace a religiozity současné české společnosti i s poukazem na evropský kontext. Na základě získaných podkladů a výsledků výzkumu provedeného na jedné českobudějovické státní střední škole je v páté části práce reflektováno postavení Desatera v naší společnosti.
|
host ::
RSS.