|
|
Výměny mládeže v procesu česko-německé rekonciliace
Staňková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce zkoumá mimoškolní výměny a setkání mládeže a jejich roli v procesu česko-německé rekonciliace s časovým zaměřením na období mezi lety 1996 a 2020. Proces česko-německé rekonciliace byl ovlivněn velkým množstvím státních i nestátních aktérů, a zatímco role mnoha z nich již byla v literatuře obsáhle popsána, česko-německým výměnám mládeže byla pozornost věnována jen okrajově. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj a činnost Koordinačních center česko-německých výměn mládeže Tandem, Česko-německého fondu budoucnosti a Česko-německého fóra mládeže v daném období a sledovat, jakým způsobem se vyvíjely výměny a setkání mládeže podporované těmito třemi institucemi. Práce se zaměřuje především na jejich obsahový a tematický vývoj. Dále práce nabízí několik typů dopadů a vlivu výměn mládeže do veřejného prostoru a zasazuje je do kontextu analytického konceptu procesu rekonciliace v mezinárodních vztazích podle Lily Gardner Feldman.
|
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
|
|
Česko-německý fond budoucnosti jako agent sui generis
Bráchová, Adéla ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Práce se věnuje hodnocení činnosti a významu Česko-německého fondu budoucnosti jakožto jednoho z klíčových činitelů prohlubování a utužování česko-německých vztahů, přičemž charakterizuje tuto instituci pomocí konceptů soft power a rekonciliace. Zdroje soft power přímo propojuje s jednotlivými aspekty instituce, které její charakter spoluutvářejí. Konkrétně se jedná o zdroje zahraniční politiky, kultury a politických hodnot, které práce spojuje s prodlužováním činnosti Fondu, Česko-německou novinářskou cenou a vyhlašováním tématu roku. Česko-německý fond budoucnosti vznikl na základě Česko-německé deklarace a jeho doba činnosti byla původně omezena na 10 let. Od svého založení v roce 1997 byl však již dvakrát prodloužen. Hlavním cílem práce je analyzovat charakter Česko-německého fondu budoucnosti jako ojedinělé organizace svého druhu na pozadí vývoje vzájemného česko-německého vztahu. Kromě hlavního konceptu soft power pracuje s konceptem rekonciliace, konkrétně se čtyřmi fázemi institučního vývoje podle Lily Gardner Feldman: ohraničení, růst, konsolidace a přehodnocení. Oba dva koncepty jsou v práci propojeny a blíže zkoumají všechny tři hlavní aspekty. Práce se blíže zabývá obdobím od roku 2005, kdy započaly první diskuse o prodloužení činnosti Fondu, až po rok 2018, v němž proběhl poslední...
|
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
|
|
Politika smiřování španělské protifrankistické opozice do přechodu k demokracii
Hloch, David ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Urban, Traian (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vývojem a okolnostmi fenoménu politiky národního smiřování ve Španělsku mezi lety 1955 a 1975. Jejím cílem je pak odpovědět na otázku, do jaké míry byly tyto smírčí snahy úspěšné, tj. jaké byly jeho praktické výsledky, zabývá se však také otázkou dopadů těchto snah na španělskou společnost po pádu diktatury. Jedná se o případovou studii, jejíž náplní je teoretické vymezení pojmů spojených s problematikou rozdělené společnosti a jejího smiřování, představení hlavních aktérů rekonciliace a v neposlední řadě pak sledování vlastního vývoje procesu na příkladu chování komunistické strany a katolické církve. V práci je ukázáno, že tyto smírčí snahy reálně úspěšné byly, přičemž jejich dopad na následný vývoj španělské společnosti byl zásadní, neboť přímo vedl k politice paktu zapomnění. I tento výsledek je však možno vnímat jako problematický, jelikož kvůli němu nedošlo k uznání zločinů a obětí z období války a diktatury.
|
host ::
RSS.