|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Komparace mediálního obrazu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava (Ji.hlava) v regionálních a celostátních médiích
Páleníčková, Nikola ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Komparace mediálního obrazu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava (Ji.hlava) v regionálních a celostátních médiích analyzuje mediální ohlas vybraných festivalů v celostátním a regionálním tisku. Především se snaží vytvořit komplexní pohled na to, jakým způsobem média pracují s informacemi o MFF Karlovy Vary a MFDF Ji.hlava. Jaký prostor festivaly v tisku dostávají a především, jaká témata a souvislosti jsou ve spojení s festivaly zmiňovány. Práce využívá kombinace metody kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, které jsou vypracovány kódováním. V teoretické části je představený historický exkurz festivalů, jejich typologie a funkce. Práce představuje vybrané festivaly v kontextu české i světové historie a jejich celospolečenskou důležitost. Práce se dotýká i marketingu v kulturní sféře a propagaci kulturních akcí. Druhá polovina práce se věnuje metodologii výzkumu, jeho sestavení, vypracování a interpretaci dat. Součástí práce je příloha s kódovací knihou a doprovodnými materiály, které vznikly na základě dat z analýzy.
|
|
|
Vlastivědný sborník SEVERNÍ MORAVA
Rosípalová, Petra ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vlastivědný sborník Severní Morava" zpracovává problematiku vydávání tohoto titulu, který je významným reprezentantem svého druhu. Vlastivědné sborníky mají totiž ojedinělé postavení mezi tištěnými dokumenty. A navíc, vlastivědný sborník Severní Morava jako jediný svého druhu vychází v celé České republice téměř nepřetržitě, a to od roku 1957, kdy jej společně začala vydávat muzea v Zábřeze, Mohelnici a Lošticích. Diplomová práce sborník představuje, seznamuje s jeho padesátiletou historií, charakteristikou tohoto typu periodika, poukáže na specifika, kterými se sborník odlišuje od jiných časopisů. Součástí práce je kvantitativní výzkum formou obsahové analýzy, která zkoumá náplň sborníku v průběhu padesáti let. Práce sleduje zpracovávaná témata, pravidelné rubriky, typy příspěvků a vývoj sborníku ve sledovaných letech. Chce odpovědět na otázku, jestli takový sborník dokáže populární formou informovat čtenáře jak z řad odborníků, tak laické veřejnosti o vlastivědných tématech, zda je jeho cílem také vzdělávat, jak reaguje na aktuální dění ve společnosti a zda dokáže oslovit i dnešní čtenáře.
|
|
|
Vybrané propagandistické kampaně 50.let 20.století na stránkách regionálního tisku
Hajzlerová, Pavlína ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce popisuje průběh propagandistických kampaní k Číhošťskému zázraku, k osobě Jana Buchala, k "boji s mandelinkou bramborovou" a k případu Babice, v regionálním tisku na začátku 50. let 20. století. Nejprve jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu komunistické strany do vedení Československa po únoru 1948. Představen je i stav médií po roce 1948. Pro tuto práci je také důležitá kapitola o přípravě propagandistických kampaní, která je demonstrována na konkrétní kampani - "Proces s vedením záškodnického spiknutí". Od třetí kapitoly se práce již věnuje analyzování jednotlivých kampaní v celostátním a regionálním tisku. Každá z propagand je zkoumána v regionálním tisku dle místa, kde se událost odehrála - Jiskra, Pravda, nebo Nová svoboda. Dále v regionálním tisku, který vycházel v kraji, který s danou událostí nesouvisí - Průboj. A zkoumání také probíhá v tisku celostátním - Rudé právo. Analýza článků k jednotlivým kampaním nabízí pohled na styl propagandy, která byla vedena v regionálním tisku na začátku 50. let. Kromě výzkumů periodik a jednotlivých textů obsahuje práce i porovnání jednotlivých analýz. Dochází ke srovnání regionálního a celostátního média, regionálního média z místa, kde se událost odehrála s regionálními novinami, které s...
|
|
|
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
|
|
|
Vývoj regionálního tisku na Žatecku po roce 1989
Stroukal, Dominik ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Tato práce mapuje a analyzuje v kontextu mediální teorie, především teorie transformace médií a teorie regionální žurnalistiky, vývoj regionálního tisku na Žatecku po revoluci v roce 1989. Práce nejprve stručně mapuje situaci tisku na Žatecku před rokem 1989 a věnuje se mediální teorii. V následujících částech je podrobně zmapován vývoj po roce 1989, periodika jsou popsána a je představen jejich vývoj. Závěrem jsou periodika souhrnně analyzována. Je ukázáno, že navzdory mediální teorii nedocházelo na Žatecku k monopolizaci a centralizaci tisku, na druhou stranu docházelo k jeho komercionalizaci. Nakonec je porevoluční vývoj analyzován ve vztahu k politické situaci a je ukázáno, že politický vývoj měl zásadní vliv na vznik, zánik i obsah periodik.
|
|
|
Mediální obraz pražského jara a nastupující normalizace ve vybraných východočeských tištěných médiích
Vlasáková, Kristýna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální obraz pražského jara a nastupují normalizace ve vybraných východočeských tištěných médiích pojednává o tom, jak se projevovalo pražské jaro a začínající normalizace na stránkách vybraných východočeských médií. Těmi jsou deník krajského výboru KSČ Pochodeň, orgán OV KSČ a ONV v Pardubicích Zář a třetí a poslední zkoumanou tiskovinou je časopis Spiritus vydávaný studenty na půdě Vysoké školy chemicko technologické v Pardubicích. Pro větší kontrast a zdůraznění změny jsou do práce obsaženy i roky 1967 a 1969. Téma jsem zvolila kvůli tomu, že z východu Čech pocházím a už i má bakalářská práce měla podobné zaměření (Mediální obraz sametové revoluce v Pardubicích), i když tentokrát se nesoustředím pouze na pardubické události. Touto prací bych ráda poskytla ucelený přehled toho, jak se mezi léty 1967, 1968 a 1969 měnil styl psaní ve vybraných novinách a jakým informacím věnovaly prostor. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, kterými jsou představení šedesátých let v Československu, představení médií Československu během doby uvolňování, třetí kapitolou je popis událostí v předchozích dvou jmenovaných kapitol jsou i podkapitoly, které se blíže zabývají situací ve Východočeském kraji. Čtvrtou kapitolou je samotná analýza článků. Ta je rozdělena do tří - Pochodeň, Zář a Spiritus.
|
|
|
Časopis Praha v týdnu v letech 1940 - 1944
Hrdličková, Alena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce Časopis Praha v týdnu v letech 1940 - 1944 podává detailní charakteristiku regionálního týdeníku Praha v týdnu, který vycházel v Praze v letech 1940 - 1944. Jednalo se původně o programový přehled, z něhož se postupem času stalo periodikum společenské. Kromě aktuálních programů pražských divadel a biografů časopis přinášel i přehledy výstav a nejrůznějších společenských akcí, konaných v hlavním městě, informace o nových filmech, jejich recenze, rozhovory s umělci, zpočátku i oddechové články, později odborné úvahy z oblasti kultury. Práce si vytkla za úkol komplexně popsat obsah a vnitřní uspořádání týdeníku se zvláštním zřetelem na ročníky I, III a V, tedy roky 1940, 1942 a 1944, kde si analýza vedle autorů příspěvků a obsahu jednotlivých čísel všímá dále formy jeho zpracování, poměru německých témat k českým, přítomnosti propagandy a politicky zabarvených textů v kulturně-společenském, tedy v zásadě apolitickém periodiku, přičemž se tak snaží najít odpověď na otázku, nakolik se v případě Prahy v týdnu jedná vzhledem k období, ve kterém vycházela, o proněmeckou kolaborační tiskovinu. Samostatná kapitola je věnována historii periodika a vymezení jeho postavení ve struktuře pražského tisku, rovněž je zde, vzhledem k tomu, že časopis patřil do skupiny českého legálního tisku...
|
|
|
Proměna regionálního tisku v počátcích 90. let 20. století - Českobudějovicko
Zemanová, Martina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Proměna regionálního tisku v počátcích 90. let 20. století - Českobudějovicko" popisuje situaci regionálního a lokálního tisku v okrese České Budějovice na počátku 90. let 20. století. Byly sledovány změny regionálního a lokálního tisku (z hlediska obsahu, vlastníků, inzerce a pod.). Práce je rozdělena do kapitol podle typu periodika a jeho cílové skupiny. Také byl popsán vznik Syndikátu jihočeských novinářů. Regionální a lokální tisk je představován v kontextu historie a poměrech v regionu.
|
|
|
Periodický tisk na Pardubicku v období Protektorátu Čechy a Morava
Frýdová, Karolína ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá periodickým tiskem na Pardubicku v období Protektorátu Čechy a Morava. V první kapitole je popsán historický kontext doby, tedy vznik Protektorátu a další události spojené s okupací českých zemí nacistickým Německem. Další kapitola se zaměřuje na systém řízení tisku v tomto období a zmiňuje existenci legálních a ilegálních periodik. Třetí část práce se věnuje městu Pardubice a jeho okolí, respektive průběhu nacistické okupace v tomto místě, větší pozornost je zaměřena na období heydrichiády a působení odbojové skupiny Silver A. Čtvrtá kapitola podává ucelený souhrn periodik vycházejících ve vymezeném období na Pardubicku, charakterizuje je a představuje jejich historii. Poslední kapitola přináší podrobnější vhled do obsahů regionálních tiskovin. Ve dvou regionálních tiskovinách, Východočeském kraji a regionální straně Večerního Českého slova, je zkoumán odraz šesti významných událostí. Těmi jsou zřízení Protektorátu Čechy a Morava, oslavy 600. výročí povýšení Pardubic na město, kampaň "V", heydrichiáda, spojenecké nálety na Pardubice a konec války.
|
host ::
RSS.