|
|
Analytický pohled na bi-regionální intergraci mezi Evropskou uniíí a vybranými integračními uskupeními Latinské Ameriky
Císařovský, Adam ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce na téma Analytický pohled na bi-regionální integraci mezi Evropskou unií a vybranými integračními uskupeními Latinské Ameriky představuje k datu zpracování aktuální analýzu partikulárních forem bi-regionální spolupráce mezi Evropskou unií a dvěma vybranými integračními uskupeními - tj. CELAC a MERCOSUR. V rámci bakalářské práce jsou popsány předměty činnosti, a institucionální možnosti jednotlivých vybraných organizací Latinské Ameriky, a následně je popsán dosavadní průběh jednání mezi těmito uskupeními a Evropskou unií. Přestože se práce dílčím způsobem věnuje historickému shrnutí, zásadní přínos práce spočívá v možnosti zpracovat aktuální dění na ose EU - CELAC a EU - MERCOSUR v roce 2023. V případě vztahů na ose EU - CELAC jsou zkoumány výsledky bi-regionálního summitu konaného v Bruselu v roce 2023, na ose EU-MERCOSUR je pak zkoumáno, v jaké fázi je vyjednávání o zóně volného obchodu mezi Evropskou unií a zeměmi MERCOSUR. Výše uvedená problematika je zasazena do teoretického rámce regionalismu a multilateralismu. Bakalářská práce využívá primárně metodu deskriptivní, kritické a kvalitativní analýzy. Výsledky práce spočívají v pochopení rolí jednotlivých vybraných latinskoamerických integračních uskupení v rámci vztahů s Evropskou unií.
|
|
| |
|
|
Procesy integrace Latinské Ameriky po 2. světové válce
Urban, Radek ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Kořeny latinskoamerické integrace sahají až do první poloviny devatenáctého století, přesto největší integrační boom zažila Latinská Amerika v uplynulých šedesáti letech. Krátce po 2. světové válce byla založena Organizace amerických států následována Organizací středoamerických států, Latinskoamerickou asociací volného obchodu a řadou dalších. Tato práce analyzuje vývoj a s ním spjaté problémy šesti hlavních integračních procesů: OAS; ALALC/ALADI; Andské společenství; integrační procesy Střední Ameriky a Karibiku; a MERCOSUR. Práce je mimo to doplněna o základní teorie integrace a shrnutí ostatních latinskoamerických integračních snah od konce 2. světové války až po současnost.
|
|
|
EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: The Case of Ukraine
Shagivaleeva, Akime ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
SHAGIVALEEVA, Akime. EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: the Case of Ukraine. 89 p. Mater thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor prof. Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce zkoumá EU jako aktéra v oblasti měkké moci a snaží se analyzovat způsob, jakým upřednostňuje nástroje měkké moci ve své zahraniční politice, navazuje vztahy se sousedními zeměmi a zajišťuje bezpečnost jejích hranic. Cílem výzkumu je dokázat, že měkká síla je relevantním přístupem a účinným nástrojem zahraniční politiky EU, aby přesvědčila země Východního partnerství o užší spolupráci. Toto téma je důležité pro bezpečnost EU, prosperitu a její úlohu globálního politického aktéra. Práce přispívá k diskusi, poskytuje charakterizování teoretického konceptu "měkké" a "tvrdé" moci, popis využití měkké síly ze strany EU, její zdroje a limity a argumentaci pro efektivitu a relevanci. přístupu "soft power", který zkoumal, jak se používají zdroje měkkého výkonu. Diplomová práce představuje kvalitativní výzkum strukturovaný tak, aby zkoumal především teoretický rámec a dále jej aplikoval na politiku na regionální úrovni (státy Východního partnerství) a následně konkrétněji na úrovni zemí (Ukrajina). Poskytnuté granty na výzkum s možností považovat měkkou...
|
|
|
Sbližování států Sdružení národů jihovýchodní Asie
Kiedroňová, Tereza
Práce zachycuje a porovnává sociální a ekonomickou oblast organizace ASEAN pomocí vybraných indikátorů HDI, míry úmrtnosti do 5 let, očekávané délky života při narození, HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti a FDI. Analyzováno je desetileté období mezi 2006-2016. V práci je provedena analýza vývoje jednotlivých indikátorů a pomocí beta konvergence jsou vytvořeny korelační diagramy, jež vypovídají o konvergenčním, či divergenčním trendu. U pěti indikátorů byl prokázán konvergenční trend. Jediným indikátorem prokazujícím divergenční trend je míra nezaměstnanosti. V závěru práce jsou porovnány výsledky sociální a ekonomické oblasti pomocí grafů a map. Bylo zjištěno, že ve srovnání s ekonomickými ukazateli mají sociální ukazatele v zemích ASEAN významnější tendenci konvergovat.
|
|
|
EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: The Case of Ukraine
Shagivaleeva, Akime ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
SHAGIVALEEVA, Akime. EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: the Case of Ukraine. 89 p. Mater thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor prof. Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce zkoumá EU jako aktéra v oblasti měkké moci a snaží se analyzovat způsob, jakým upřednostňuje nástroje měkké moci ve své zahraniční politice, navazuje vztahy se sousedními zeměmi a zajišťuje bezpečnost jejích hranic. Cílem výzkumu je dokázat, že měkká síla je relevantním přístupem a účinným nástrojem zahraniční politiky EU, aby přesvědčila země Východního partnerství o užší spolupráci. Toto téma je důležité pro bezpečnost EU, prosperitu a její úlohu globálního politického aktéra. Práce přispívá k diskusi, poskytuje charakterizování teoretického konceptu "měkké" a "tvrdé" moci, popis využití měkké síly ze strany EU, její zdroje a limity a argumentaci pro efektivitu a relevanci. přístupu "soft power", který zkoumal, jak se používají zdroje měkkého výkonu. Diplomová práce představuje kvalitativní výzkum strukturovaný tak, aby zkoumal především teoretický rámec a dále jej aplikoval na politiku na regionální úrovni (státy Východního partnerství) a následně konkrétněji na úrovni zemí (Ukrajina). Poskytnuté granty na výzkum s možností považovat měkkou...
|
|
|
Zahraniční politika Peru v regionu Latinské Ameriky
Palinková, Nikola ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
V mé bakalářské práci se zabývám zahraniční politikou státu Peru v regionu Latinské Ameriky. V první řadě se v rámci teoretické části věnuji zahraniční politice obecně, pak konkrétně na příkladu Peru. Peru jako stát charakterizuji po stránce geografické, hospodářské i politické. Za hlavní přínos v rámci praktické části považuji analýzu zahraničních vztahů se všemi sousedními státy-Kolumbií, Brazílií, Bolívií, Chile a Ekvádorem, následně pak rozbor členství a roli Peru v regionálních integračních uskupeních. V mé práci budu pozornost věnovat Andskému společenství národů (CAN), Unii latinskoamerických národů (UNASUR) a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).
|
|
|
MERCOSUR & ALIANZA DEL PACÍFICO - VÝZVY A POTENCIÁL INTEGRAČNÍCH USKUPENÍ V LATINSKÉ AMERICE
Navrátil, Jan ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Latinská Amerika je v současnosti mimo střed hlavní pozornosti, avšak její poloha z ní dělá potenciálně ekonomicky a politicky zajímavou oblast, neboť leží v blízkosti Spojených států, má styky s regionem Východní Asie a je historicky a kulturně spjata s Evropou. Za účelem většího prosazení na mezinárodní scéně se země tohoto regionu více či méně úspěšně integrují do různých bloků. Nejvýznamnějšími bloky současnosti jsou zavedená integrace MERCOSUR a nová dynamická Alianza del Pacífico. Cílem této práce tedy je zhodnotit silné a slabé stránky a identifikovat hrozby a příležitosti MERCOSUR a AP v rámci integrace zemí Latinské Ameriky.
|
|
|
Spojené státy americké jako příčina latinskoamerické integrace
Váňa, Radek ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá příčinami vzniku nejvýznamnějších latinskoamerických integračních uskupení v období od konce 2. světové války do současnosti. Jmenovitě jde o ALADI, CAN, SELA, OTCA, MERCOSUR, ACS-AEC, ALBA, UNASUR, CELAC a Pacifickou alianci. Cílem práce je zjistit, jak přispěla mocenská převaha USA nad zeměmi Latinské Ameriky ke vzniku vybraných latinskoamerických integračních uskupení. Základní hypotéza vychází z konceptu soft balancing a předpokládá, že hlavní příčinou vzniku latinskoamerických integračních uskupení byla obava latinskoamerických států z mocenské převahy USA. Příčiny vzniku jsou vždy zkoumány z hlediska historického kontextu a z hlediska zakládacích smluv, případně dalších relevantních dokumentů. Pozornost je věnována také přímým předchůdcům daných uskupení. Na základě 4 stanovených kritérií došlo k určení důležitosti jednotlivých uskupení pro reprezentaci regionu Latinské Ameriky jako celku. Díky tomu mohlo být provedeno kvalitativní zhodnocení příčin jejich vzniku. Kromě pohledu na vývoj latinskoamerického integračního procesu přináší práce též odpověď na otázku, kdy a proč docházelo ze strany zemí Latinské Ameriky k vyvažování mocenské převahy Spojených států nejčastěji.
|
|
|
Východoafrické společenství a teorie regionální integrace
Krajník, Jan ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je případovou studií Východoafrického společenství (EAC), které sdružuje Keňu, Tanzanii, Ugandu, Rwandu a Burundi. Hlavní výzkumnou otázkou je jaké jsou příčiny vzniku EAC. Použitou metodou je metoda shody doplněná o bližší výzkum, který by potvrdil existenci kauzálního vztahu. Tato práce používá tři teoretické koncepty a z nich odvozené hypotézy ohledně vzniku EAC. Konkrétně se jedná o neofunkcionalismus, realismus a liberální teorii mezinárodních vztahů v interpretaci Andrew Moravcsika. Neofunkcionalismus nepodává dobře vysvětlení EAC, protože zde není přítomný silný nadnárodní aktér, jedna z klíčových podmínek neofunkcionalismu, ani se neodehrává proces přelévání. Podobně i realismus neobjasňuje vhodně vznik EAC, přestože jeho vznik předcházely mocenské změny na globální i kontinentální úrovni, pro zúčastněné státy byly v té době mnohem podstatnější bezpečnostní hrozby a politická nestability uvnitř regionu i samotných států. Na tyto aspekty však EAC nenabízelo odpověď, navíc jeho dynamický vývoj neodpovídá požadavku na integraci pouze v oblasti nízké politiky. Nejpřijatelnější vysvětlení tak nabízí liberalismus, který vidí příčiny integrace v korespondujících ekonomických zájmech na rozvoji a boji s chudobou, podpořených společnou historickou zkušeností a sbližujícími kulturními...
|
host ::
RSS.